Proč se Evropa bojí GREXITU?


Marie Bydžovská, Euroskop, 2.7. 2015

Ekonomické dopady odchodu Řecka z eurozóny, který získal již i přezdívku GREXIT, by podle většiny expertů nebyly nijak katastrofální. Jak je tedy možné, že dvanáctimilionová země drží v šachu půl miliardy Evropanů? V Řecku se totiž nehraje pouze o peníze. Hlavní roli hrají politika a strategie.

1. Uprchlíci zaplavují Evropu

„Přes Řecko přechází dost významná část migrace a je tady obava, že pokud by další vývoj v Řecku nebyl pod kontrolou a byl živelný, tak to zřejmě zhorší fungování Řecka v rámci migrační politiky,“ vyzdvihnul jako klíčovou hrozbu odchodu Řecka z eurozóny český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Přes Řecko vede jedna ze dvou nejdůležitějších migračních cest do Evropy. Podle expertů dokonce balkánská cesta začíná oproti středomořské posilovat. Za první pololetí 2015 do Řecka přišlo podle zprávy Agentury OSN pro migraci (UNHRC) víc imigrantů než do téměř šestkrát větší Itálie. Rozsáhlé řecké hranice překročilo za šest měsíců 68 tisíc běženců. O azyl jich požádalo méně než desetina, ostatní směřovali do bohatších částí osmadvacítky.

Podle Zaorálka už dnes Řekové příliš neplní své povinnosti při zabezpečování schengenské hranice proti nelegálním uprchlíkům. „Situace ekonomického chaosu by to zřejmě ještě zhoršila,“ soudí. Stačí vzpomenout na hrozbu řeckého ministra obrany Panose Kammenose: „Pokud nás Evropa nechá v krizi, zaplavíme ji běženci.“

2. Ruský Trojský kůň

Snad největší obavy panují nad řeckými vazbami k Rusku. Premiérovi Alexisovi Tsiprasovi nebránilo vyjednávání s Bruselem, aby opakovaně navštěvoval Moskvu. „Rusové mají sami své problémy, ale zároveň cítí šanci, jak se prosadit v rámci Evropské unie. Řecko je strategická země z hlediska jak vojenství, tak politiky. Rusko dlouhodobě projevuje zájem o tuto oblast,“ řekl Euroskopu politolog Thomas Kulidakis.

„V otázkách zahraniční politiky má Řecko v EU právo veta. Rusko by získalo silného hráče, který by mohl koordinovat ostatní země, které zastávají mírnější postoj vůči Rusku,“ dodal Kulidakis. Pokud by Řecko odešlo z eurozóny a zůstalo členem EU, mohlo by blokovat prodlužování či zpřísňování protiruských sankcí.

Objem řeckého obchodu s Ruskem převyšuje rozsah obchodu s Německem. Největší podíl má nákup ropy a zemního plynu, ale ani turistický ruch a zemědělský export nejsou zanedbatelné. Ruské odvetné embargo na zemědělské produkty z EU tak řečtí zemědělci citelně pocítili. A sliby Putina, že z něj vyjme státy, jež nesouhlasí s protiruskými sankcemi, v Řecku narazily na úrodnou půdu.

Tsipras sice v Rusku nezískal žádné finance, podepsal však předběžnou dohodu o řecké účasti na ruském projektu plynovodu Turkish Stream, kterým se Moskva chce přes turecké území dostat k jižnímu křídlu Evropské unie a který přinese Aténám miliardové investice.

3. Ztráta prestiže a desintegrace

„Nebezpečí představuje, že stejně jako Řecko bylo kdysi průkopníkem spojení přechodu k demokracii s evropským projektem, může se stát symbolem nového nebezpečného procesu – desintegrace EU,“ shrnuje další obavy evropských politiků Gideon Rachman ve Financial Times. Skončí i idea, že připojení se k evropskému projektu je zárukou stability a rostoucí prosperity, dodává.

Eurozóna je více politickým než ekonomickým projektem. Již při jejím vzniku varovali ekonomové, že evropské země jsou příliš různorodé a neodpovídají požadavkům teorie optimální měnové zóny. Její vznik byl součástí projektu „stále užší unie“. V případě odchodu Řecka z měnového klubu padne přesvědčení, že stále užší evropská integrace je nevratný proces.

4. Strach z neznámého

Bankrot země v měnové unii je bezprecedentní a nikdo neví, jak by probíhal. Podobně i dopady odchodu jedné země z eurozóny jsou nepředvídatelné. Ač to není příliš pravděpodobné, protože se možnost, že nastane „GREXIT“, zvažuje již dlouho, přesto by mohl vyvolat podobnou paniku jako v roce 2008 pád Lehman Brothers. Politici zodpovědní za rozhodnutí se tak bojí neznámého.

Strach z neznámého spojený s GREXITEM, tentokrát z pohledu Řeků, shrnul trefně komentátor Martin Wolf. „Řečtí voliči volí mezi ďáblem a otevřeným temným oceánem. Ďábla znají: nekonečné požadavky eurozóny na další úspory, proti kterým hlasovali v posledních parlamentních volbách. Temné moře je státní bankrot a měnová suverenita“.

5. Strach o místo v historii

Ve hře ale není jen finanční a bezpečnostní situace. Pokud Řecko odejde z eurozóny, začne okamžitě hon na viníky. Nikdo si nebude chtít nechat přičíst rozpad eurozóny na své politické dědictví.

Platí to rozhodně pro německou kancléřku Angelu Merkelovou. Vzhledem k tomu, jak v posledních letech hraje Berlín klíčovou roli v evropské politice, spoluzodpovědnosti za „řeckou tragédii“ se bude těžko zříkat. Stejně tak současný předseda Komise Jean-Claude Juncker. Přesvědčený federalista, který byl mnoho let známý jako „pan euro“, protože vedl skupinu ministrů financí eurozóny, rozhodně nechce na sebe zanechat vzpomínku, že za jeho mandátu došlo oslabení evropské integrace.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality