Marie Bydžovská, Euroskop, 14.9. 2015
Ačkoliv komentář analytika Dalibora Rohace (American Enterprise Institute) na serveru Politico.eu uznává, že všechny historické paralely nutně pokulhávají, ukazuje na pět podobností mezi současnou Evropou a starým kontinentem v meziválečném období.
1. Porouchaný měnový systém
Řada ekonomů, třeba Milton Friedman, Ben Bernanke nebo Anna Schwartz, tvrdí, že hospodářská krize 30. let byla zapříčiněna nevhodnou měnovou politikou. V reakci na významný šok západní centrální banky přistoupily k restriktivní monetární politice, namísto toho, aby pustily do oběhu potřebnou likviditu. Jedním z důvodů byl závazek udržet zlatý standard.
V tomto ohledu je podle komentáře serveru Politico eurozóna podobná předválečnému zlatému standardu. Zabraňuje totiž zemím jako Řecko nebo Itálie, aby využily měnový kurz k oslabení dopadů ekonomických potíží.
2. Nárůst moci revizionistů
Ačkoliv současné Rusko nepodléhá zvrhlé ideologii, jakou zastával Adolf Hitler, přesto vystupuje jako agresivní revizionistická mocnost. Stejně jako německá porážka v První světové válce, i kolaps Sovětského svazu se hluboce vepsal do ruského vědomí, což dokáže mistrně využívat k posilování své moci Vladimir Putin.
3. Nedostatek lídrů
Po První světové válce se mezinárodní řád stal velmi křehkým, protože mu chyběli lídři z řad liberálních demokracií. Velká Británie byla oslabená válkou a Spojené státy příliš nejevily zájem o dění za svými hranicemi.
„Po dvou termínech Baracka Obamy v úřadě, mnoho Evropanů – obzvláště ze středovýchodního regionu – cítí, že Amerika je ponechala vlastnímu osudu, nehledě na sdílené bezpečností uspořádání,“ píše Politico. Ani v EU není dostatek lídrů, Velká Británie se kontinentu vzdaluje a přirozený lídr Německo nemá ambice aktivně zasahovat do světového dění, patrně kvůli trvajícímu traumatu Druhé světové války, dodává.
4. Rozpadající se systém mezinárodní spolupráce
Společnost národů ve 30. letech nedokázala zabránit porušování mezinárodního práva – nezastavila italskou agresi v Etiopii, Japonskou invazi do Číny a Hitlerovu a Mussoliniho podporu nacionalistům ve španělské občanské válce. Mnoho států taktéž reagovalo na hospodářskou krizi tím, že se uchýlily k protekcionismu.
Ani v současnosti Západ nedokáže ochránit Ukrajinu a Gruzii před ruskou agresí. Migrační vlna zase znamenala zatěžkávací zkoušku pro Evropskou unii. Společnou odezvu se jí stále nedaří nalézt.
5. Porážení demokracie v bitvě idejí
Ve 30. letech byli zastánci demokracie a volného trhu v defenzivě. Řada západních intelektuálů byla přesvědčena o nadřazenosti sovětského modelu pod vládou Stalina.
V současnosti zase posilují populistické krajně pravicové i levicové politické skupiny. Na místa, kde dříve byly mainstreamové strany, se dostávají politická uskupení typu maďarského Jobbiku, francouzské Národní fronty, či Švédských demokratů.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
