Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

O čem mluvili Merkelová a Hollande?

Vladimír Bláha, Ondřej Kaleta, 8.10. 2015, psáno pro Euroskop
Merkelová, Hollande

Přinášíme podrobnou rešerši toho, co německo-francouzský tandem řekl 7. října v Evropském parlamentu. Francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelova navázali společným projevem na své předchůdce Françoise Mitteranda a Helmuta Kohla. Ti před 25 lety reagovali na zlomové změny ve východní Evropě a pád komunistických diktatur.



Hollande: rozlišovat mezi rozkladným „suverenismem“ a „suverenitou“


• v roce 1989 Mitterrand a Kohl jednali v duchu solidarity a integrace kontinentu.

• Evropa čelí po ekonomické a sociální krizi, také humanitárním a bezpečnostním výzvám (Blízký východ, Ukrajina, terorismus).

• Krize vyvolávají pocit strachu, nesmíme se však nechat strachem ovládnout. Je třeba naopak jednat společně a jednotně. Klíčové jsou tři zásady. Solidarita (vůči uprchlíkům, členům EU a třetím zemím zasaženým migrační vlnou), odpovědnost (vůči hrozbě terorismu či dramatu v Sýrii) a rozhodnost. Musíme také zefektivnit návratovou politiku.

• Uprchlíci by měli mít právo pracovat v EU. Je třeba zřídit přijímací a registrační centra (hotspots) a spravedlivě přerozdělit žadatele o azyl v rámci Evropské unie.

• V Sýrii pokračují masakry. Unie by se měla více zapojit do humanitárního plánu pro Sýrii. Naším úkolem je nabídnout Syřanům alternativu vedle režimu Bašára Asada a Islámskému státu.

• Nesmíme zapomenout na řešení kořenu problému – situaci ve třetích zemích. Musíme s nimi spolupracovat. Příležitostí bude listopadový migrační summit v La Valletě.

• Musíme rozlišovat mezi rozkladným „suverenismem“ a „suverenitou“. Je potřeba posílit ochranu na vnějších hranicích EU, mít koherentnější azylovou politiku a schválit seznam tzv. bezpečných zemí.

• Evropská unie by měla být ambiciózní při dojednávání nové klimatické dohody na mezinárodní konferenci v Paříži, která se uskuteční od 30. listopadu 2015. Jednotlivé státy tam musí nabídnout věrohodné závazky.

• Je nutné myslet na potravinovou bezpečnost a chránit naše produkty. Francie si přeje pokrok v jednáních o transatlantické obchodní smlouvě (TTIP) se Spojenými státy. Smlouva musí být transparentní a uspokojivě řešit otázku sporů ohledně ochrany investic.

• Evropa již nemá hranice, které by ji chránily. Musíme jednat včas, společně a bezodkladně. Chceme se vrátit zpět do 20. století nebo se rozhodnout pro novou Evropu založenou na hledání kompromisu a vzájemné spolupráci?

Merkelová: Výzvy nemůže řešit jen několik členských států

• V listopadu 1989 vyjádřili Kohl a Mitterand touhu hledat nové společné odpovědi.

• My Evropané jsme dosáhli jasného růstu a úspěchu navzdory rozšířeným obavám části obyvatel „starých“ členských států. Dnes máme větší svobodu, rozmanitost a toleranci – zkrátka více Evropy. Ukázalo se, že můžeme dosáhnout čehokoliv, pokud držíme pospolu – překonali jsme značné rozdíly mezi východem a západem Evropy, zvládli jsme finanční krizi.

• EU zažívá bezprecedentní migrační krizi. Uprchlíci ze Sýrie, Iráku, Libye očekávají naši pomoc, touží po životě v důstojnosti, životě bez strachu a obav před ztrátou života. Zde může spočívat přínos Evropy.

• Příčiny přílivu uprchlíků jsou globálního charakteru. Dnes se ve světě nachází 60 mil. běženců. Tyto osoby neodcházejí ze země dobrovolně a bezdůvodně. Musíme rozlišovat a pomoci přednostně politickým uprchlíkům před ekonomickými migranty.

• Turecko a některé další třetí země odvádí neuvěřitelnou práci v pomoci uprchlíkům. Německo podpoří bilaterálně úsilí Evropské komise v otázce Sýrie a Libye.

• Potřebujeme více Evropy a odvahy. Německo a Francie jsou ochotny pomoci.

• Potřebujeme bojovat proti převaděčům, budovat tzv. hotspoty, a spravedlivě přerozdělit uprchlíky mezi všechny členské státy EU. V současné podobě nefunguje Dublinské nařízení, protože nestačí pro krizi stávajících rozměrů. 

• Klíčová je otázka integrace cizinců v Evropě. Nesmíme je vnímat jako anonymní masu, ale jako konkrétní osoby s vlastní důstojností.

• Výzvy, kterým Evropa čelí, nemůže řešit pouze několik členských států. Nemá cenu se uzavírat, musíme si ale udržet naše hodnoty a identitu.

• Po stovky let byla Evropa výchozí zemí emigrace, dnes u nás ostatní hledají naději a splňují si svoje sny. Jako před dvaceti lety někteří obyvatelé Evropy. Příležitosti jsou větší než rizika, pracujme proto společně ve svých zemích – otevřeně a s větší flexibilitou.

Autor: Vladimír Bláha, Ondřej Kaleta, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice