Jsme „mafie z Brugg“, říká rektor prestižní College of Europe


Marie Bydžovská, Euroskop, 26. 2. 2016

„Nejsme škola, která vychovává jenom eurofederalisty,“ zdůrazňuje Jörg Monar, rektor College of Europe. Tato prestižní evropská univerzita již přes 50 let nabízí postgraduální studium zaměřené na evropskou integraci. Monar přijel na návštěvu Prahy, aby přiblížil fungování školy českým zájemcům o studium.

„Učíme studenty kriticky analyzovat a řešit přeshraniční problémy. Odpovědí na současné výzvy není vždy užší integrace, může to být i lépe fungující mezivládní spolupráce,“ dodává Monar.

Na dotaz, zda se neobává poklesu zájmu studentů kvůli rostoucímu euroskeptismu, odpovídá: „Může dojít ke snížení počtu přihlášek, ale studenti oceňují praktický ráz výuky, často probíhají třeba simulace jednání mezinárodních institucí, polovina vyučujících přichází z praxe.“

„Některé vlády sice snižují podporu pro tuto školu, jiné naopak zvyšují,“ upozorňuje. Zajímavým trendem je podle něj zájem přispívat škole od soukromých firem jako Microsoft nebo banka Santander.

College of Europe

Škola již přes 50 let nabízí postgraduální studium zaměřené na problematiku Evropské unie a evropské integrace. Škola je tvořena dvěma univerzitními prostory, z nichž jeden se nachází v belgických Bruggách a druhý v polském Natolinu. Uchazeči o studium musejí mít ukončené vysokoškolské vzdělání v příslušném oboru a dobrou znalost angličtiny a francouzštiny. Vláda ČR každoročně poskytuje cca 2-3 stipendia pro úspěšné uchazeče z řad zaměstnanců veřejné správy.

Loni na College of Europe docházel rekordní počet studentů – na obě pobočky 471. „Když jsem studoval College of Europe v 70. letech, bylo nás v ročníku okolo stovky,“ porovnává s minulostí Ivan Hodač, který působil dlouhé roky jako generální tajemník vlivné Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA).

Evropští premiéři z College of Europe

Minulý rok byl pro College of Europe významný i tím, že mezi evropskými hlavami vlád byli dva absolventi této školy – finský premiér Alexander Stubb a dánská předsedkyně vlády Helle Thorning-Schmidtová, která se v této škole se seznámila se svým budoucím manželem Stephenem Kinnockem, jenž se v roce 2015 stal poslancem britské Dolní sněmovny. Jeho otcem je bývalý lídr britských Labouristů Neil Kinnock.

Na škole studuje 51 různých národností. Čechů mezi nimi moc není. Letos i loni studovali v Bruggách tři Češi. „Při přepočtu na počet obyvatel dané země, je Česko mezi pětinou nejméně zastoupených zemí EU,“ říká Monar. I sousední země mají v Bruggách mnohem více studentů. Specifickým případem je Polsko, které již v 90. letech investovalo značné finanční prostředky na založení odnože College of Europe v polském Natoline. I současná podpora studentů obou poboček školy ze strany polské vlády je podle Monara nadprůměrná.

College of Europe
Studenti na přednášce. Zdroj: College of Europe

Překážkami jsou vysoké školné a francouzština

Studium na College of Europe není levná záležitost. Školné se vyšplhá na 24 tisíc eur za rok, zahrnuje nicméně ubytování na koleji s připojením na internet a stravování v menze ve dnech školní výuky.

Jednotlivé státy proto poskytují pro své občany stipendium. V Česku na něj dosáhnou jen zaměstnanci státní správy, kteří se zaváží, že po skončení studia setrvají ve státních institucích pět následujících let.

Podle Hodače je to příliš svazující podmínka, protože absolventi evropské školy často poté ani své znalosti ve státní správě neuplatní. Pro stát je podle něj výhodná investice, i pokud podpoří své občany, aby v Bruggách studovali, a oni potom pracují mimo státní správu. České zájmy mohou hájit i v mezinárodních organizacích a firmách, domnívá se Hodač.

Nízký počet studentů z Česka může být dán jazykovou bariérou – škola vyžaduje znalost angličtiny i francouzštiny. „Snahy změnit jazykový režim se setkaly s neúspěchem. Bylo by to otevření Pandořiny skříňky. Nemohli bychom přidat pouze jeden jazyk, protože by se ozvaly o slovo další země,“ vysvětluje Monar. Studenti nicméně mají možnost před nástupem absolvovat letní intenzivní kurzy francouzštiny a v průběhu studia dostat své schopnosti na takovou úroveň, aby neměli problém v tomto jazyce napsat závěrečné eseje.


Studenti ve filmu

Přínosem studia ve starobylých Bruggách nejsou jen nabité znalosti, ale i začlenění se do skupiny více než 4 tisíc absolventů. Jelikož pracují napříč institucemi osmadvacítky a jejích členských států, spolupracují mezi sebou i mnoho let po ukončení studia, upozorňuje Monar.

Kvůli úzkým vztahům mezi absolventy se podle Monara vžilo již i slangové označení absolventů prestižní školy jako „mafie z Brugg“. Někteří z absolventů navíc díky studiu na této škole získali i příležitost pocítit na vlastní kůži, jaké to je být svědkem kriminálních činů, i když jenom ve filmu. Když režisér Martin McDonagh ve městě natáčel film „V Bruggách“, zařadil řadu studentů do rolí komparzistů.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek