Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Studie dělí Evropany na 6 kategorií podle vztahu k EU

Tereza Chlebounová, Euroskop, 10. 4. 2018
EU_flag

Evropa není rozdělena pouze na proevropský a protievropský tábor. Tvrdí to studie britského think tanku Chatham House, která zkoumala názory lidí na EU napříč kontinentem. Podle autorů se Evropané dělí podle postojů k Unii celkem na 6 různých skupin. Dělení na kategorie pro a proti EU podle studie ztěžuje debatu o budoucnosti Evropy.

Události jako britské referendum o vystoupení z EU nebo vítězství proevropského francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nad protievropskou Marine Le Penovou podle studie umocnily dojem, že Evropa je rozdělena na dva tábory: zastánce a odpůrce EU.

Autoři studie Thomas Raines, Matthew Goodwin a David Cutts zkoumali názory 10 tisíc Evropanů na nejrůznější politické a sociální otázky. Na základě těchto dat tvrdí, že pouhé dělení na proevropský a protievropský tábor může být v debatě o budoucnosti EU kontraproduktivní, nereflektuje totiž skutečný stav věcí.

Výsledky výzkumu podle autorů ukazují, že Evropané se podle svých postojů k EU dělí do šesti kategorií. Důležité dělicí linie navíc probíhají napříč státy a ne mezi nimi, nepotvrdil se tedy obraz proevropského západu a protievropského východu Evropy, který se v debatě o EU objevuje.

1. Váhající Evropané


Nejpočetnější skupinu představují „váhající Evropané“ (36 % respondentů). V mnoha otázkách nezastávají jasný názor a potřebují přesvědčovat o výhodách Evropské unie. Příliš se nezajímají o politiku, ani o EU. Znepokojuje je imigrace, ke které se staví negativně. Národní suverenita je pro ně obvykle důležitější než hlubší integrace EU.

V této skupině jsou zastoupeny všechny věkové skupiny, častěji ženy. Váhající Evropané se vyskytují po celé EU, o něco více ale v zemích střední a východní Evropy.

Evropany nelze dělit pouze na pro a protievropské

Nejpočetnější skupinou jsou "váhající Evropané" (36 %), naopak nejméně je zastánců evropské federace (8 %). Zdroj: Pixabay.com

2. Spokojení Evropané


Příslušníci této skupiny (23 %) jsou optimističtí a spokojení se svým životem. Považují se za dobře informované o tom, jak EU funguje. Věří, že těží z výhod, které jim EU přináší, a jsou hrdí na to, že jsou Evropané. Zároveň ale dávají přednost zachování současného stavu před další integrací. V otázce imigrace podporují myšlenku, že by státy měly přijmout přiměřený podíl uprchlíků.

Jedná se zpravidla o mladší lidi ve věku 18-29 let, často studenty, kteří zastávají sociálně liberální postoje. V této skupině se nadprůměrně vyskytují lidé, kteří absolvovali univerzitu a mluví více než jedním cizím jazykem, o něco častěji jde o ženy než muže. Nacházejí se ve všech zemích EU, o něco častěji ale v zemích východní Evropy.

3. Odpůrci EU


Do této kategorie (14 %) spadají lidé, které rozčiluje Evropská unie i politika obecně. Evropskou unii vnímají převážně jako nedemokratickou a obvykle nemají dojem, že by jim přinášela nějaké výhody. Téměř všichni členové této skupiny si myslí, že EU má příliš velkou moc a měla by ji vrátit národním státům. O záležitostech EU se zpravidla necítí dobře informováni.

Nejčastěji zastávají negativní postoje vůči imigraci, jsou sociálně konzervativní a citliví na rychlé společenské a kulturní změny. Této kategorii dominují muži a lidé ve středním věku, obvykle s nižším vzděláním. Její příslušníci častěji žijí v Británii, Belgii, Francii a Rakousku.

4. Frustrovaní zastánci EU


Skupinu tvoří proevropsky orientovaní lidé (9 %), kteří jsou nespokojení se současným stavem Unie. Chtějí integrovanější EU, převedení více moci na evropskou úroveň a podporují myšlenku, že by bohatší státy měly pomáhat chudším. Na rozdíl od jiných proevropsky smýšlejících Evropanů ale mají smíšené pocity ohledně imigrace.

Mezi zástupci této kategorie najdeme všechny věkové skupiny, častěji pocházejí z Francie, Belgie a Itálie.

5. Rebelové


Stejný počet lidí (9 %) tvoří skupinu, která je nespokojená s politikou a EU a nedomnívá se, že by jí z členství plynuly nějaké výhody. Podle jejich názoru by měla být EU volnější, demokratičtější a založená na solidaritě. Moc by se měla vrátit zpět do rukou národních států. Bohatší státy by podle nich měly podporovat ty chudší a každá země by měla přijmout spravedlivý podíl uprchlíků.

Obvykle se jedná o lidi ve středním věku, kteří jsou častěji než členové jiných skupin nezaměstnaní nebo zažili obtížné sociální situace. Častěji žijí v jihoevropských zemích zasažených ekonomickou krizí, zejména v Řecku a Itálii.

6. Federalisté


Federalisté tvoří nejméně početnou skupinu (8 %). Mají dojem, že jim EU přináší výhody a podporují úzkou integraci, která by vyústila ve vytvoření „Spojených států evropských“. Mají také nejpozitivnější názory ohledně imigrace.

Obvykle se jedná o bohatší a starší lidi, častěji muže. Zastoupeni jsou po celém kontinentu, běžněji ale v zemích jižní Evropy.

Celá studie je k dispozici zde.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Přehled online debat a videokonferencí na tento týden

Petr Pospíšil, Euroskop, 4.10.2021