Evropskou obranu brzdí neshody Paříže a Berlína ve 3 oblastech


Tereza Chlebounová, Euroskop, 13. 7. 2018

STUDIE: Francie a Německo by měly být tahouny evropské obranné a bezpečnostní politiky. Priority a ambice obou zemí v této oblasti se ale liší, a to zejména ve třech hlavních oblastech – názoru na evropskou strategickou autonomii, vztahu k USA a orientaci na jih nebo východ od Evropy. Vyplývá to ze studie Barbary Kunzové z think-tanku The German Marshall Fund of the United States.

V době nových bezpečnostních hrozeb a napjatých vztahů Evropy s tradičním spojencem Spojenými státy, patří obrana a bezpečnost mezi klíčová témata Evropské unie. Podle Barbary Kunzové se pozornost členských států EU upírá především na Francii a Německo – část očekává od francouzsko-německého tandemu jasné vedení, část se má na pozoru před jejich dominantní pozicí, některé země se obávají rozdílů mezi nimi, které by mohly spolupráci paralyzovat.

Právě tyto rozdíly podle Kunzové limitují obrannou spolupráci Francie a Německa, potažmo celé Evropy. Autorka přitom tvrdí, že nespočívají pouze v různé strategické a politické kultuře nebo úrovni průmyslu, ale zejména v tom, jak naléhavě státy otázku bezpečnosti a obrany vnímají.

Kunzová to demonstruje na výši obranného rozpočtu. Francie vynakládá 1,8 % HDP a navzdory ekonomickým potížím chce v příštích letech dosáhnout 2 % HDP. Prosperující Německo dává na obranu 1,2 % HDP a do roku 2024 plánuje výdaje zvýšit pouze na 1,5 % HDP, přestože její armáda se potýká s nedostatečným vybavením i personálem. Zatímco většina francouzských politiků i veřejnosti chápe podle Kunzové obranu jako absolutně nezbytnou záležitost, v Německu se jedná o kontroverzní téma.

Autorka studie tvrdí, že rozdílné priority a především ambice se projevují zejména ve třech dimenzích současné debaty o budoucnosti evropské obrany a bezpečnosti. Jedná se o geografickou orientaci, názor na strategickou autonomii Evropy a také vztah ke Spojeným státům.

Francouzsko-německá spolupráce je pro budoucnost evropské obrany zásadní.

Francie je v otázkách obrany a bezpečnosti ambicióznější než Německo, kde je posilování obrany a výdajů na ni kontroverzním tématem. Zdroj: ČTK

Paříž hledí na jih, Berlín na východ

Pro Francii je tradičně důležitější jih – za zásadní bezpečnostní témata považuje terorismus a nestabilitu v oblasti Sahelu a na Blízkém východě. Francouzské angažmá na východě, například upozorňování na znepokojivé ruské aktivity nebo posílení spolupráce s Estonskem, Kunzová vnímá především jako výměnu za pomoc jiných zemí při řešení problémů na jihu.

Německo považuje na rozdíl od Francie bezpečnostní hrozby z jihu i východu za méně naléhavé. Boj s terorismem na jihu není podle autorky pro Německo prioritou a například v Africe se zapojuje do vojenských misí spíš ze solidarity s Francií. Uprchlická krize sice obrátila pozornost Německa jižním směrem, Berlín se nicméně nadále soustředí spíš na rozvojovou politiku než vojenské intervence. Pro Francii jsou naopak projekce síly a vojenské intervence na jihu klíčové.

Francie chce efektivitu, Berlín inkluzi

Paříž a Berlín se podle Kunzové rozcházejí také v otázce strategické autonomie Evropy. Obě země se zasazovaly o spuštění stálé strukturované spolupráce v obraně (PESCO), jednání ale zároveň odhalila zásadní rozpory. Pro Francii byla důležitá především efektivita a chtěla spolupracovat s menším počtem zemí, které budou schopny společně jednat. Spolupráce pro Paříž znamená hlavně znásobení množství vojenských kapacit a tím pádem větší možnosti. Jak navíc ukázal plán francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zřízení Evropské intervenční iniciativy (EII), Francie považuje za svou prioritu mezinárodní operace.

Berlín naopak podle Kunzové nahlíží projekt PESCO především perspektivou evropské integrace, nejen obrany. Německo požadovalo zapojení co největšího počtu zemí a chtělo se soustředit hlavně na rozvoj obranných kapacit. Evropská intervenční iniciativa v Berlíně příliš nadšení nevzbudila a německá kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, aby byla začleněna do evropského rámce. Účast Německa v EII vysvětluje autorka jako snahu udržet obraz funkčního francouzsko-německého motoru.

Budoucnost evropské obrany bez USA

Možnost, že se Evropa bude muset o svou bezpečnost postarat sama bez pomoci Spojených států, připouští jak Macron, tak Merkelová. Paříž tohle pomyšlení ale tíží výrazně méně než Berlín. Francie, která je jadernou velmocí, považuje USA za klíčového spojence, ale na rozdíl od Německa ne za nenahraditelného garanta bezpečnosti.

Kunzová ovšem poznamenává, že skutečná debata o budoucnosti evropské obrany v případě, že se vztahy s USA dále zhorší, neprobíhá ani v jedné zemi a bez národních debat nemůže dojít ani k diskuzi na evropské úrovni.

Autorka také upozorňuje, že dělící linie ve všech třech výše jmenovaných dimenzích jsou daleko výraznější napříč celou Evropou, než pouze mezi Francií a Německem. Pokud se oba státy nechopí své vůdčí role, rozdíly budou mít tendenci se prohlubovat a blokovat společný pokrok směrem ke komplexnímu pojetí obranné a bezpečnostní politiky.

Kunzová nicméně zdůrazňuje, že řešení bezpečnostních výzev Evropy zdaleka neleží pouze v rukou Paříže a Berlína a rozvoj dlouhodobé vize evropské bezpečnosti by měl být součástí agendy všech evropských zemí.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek