Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak vidí budoucnost Evropy kancléřka Merkelová?

Úřad vlády, 13. 11. 2018
Merkel, EP listopad 2018

V úterý 13. listopadu přednesla svůj projev o budoucnosti Evropy před štrasburským plénem německá kancléřka Angela Merkelová. Stala se tak v pořadí 13. hlavou státu, která před poslanci Evropského parlamentu představila svou vizi vývoje EU. 

Merkelová ve své řeči nejprve vyzdvihla Evropský parlament jako největší zákonodárné plénum světa. Zavzpomínala na svůj první projev před tímto plénem v roce 2007 a odkázala na mnohé výzvy, kterými Evropa od té doby prošla. Vzpomněla na dluhovou krizi, mezinárodní terorismus, války v evropském sousedství, migraci, změny klimatu, zpochybňování starých aliancí i brexit. „Všichni cítíme, že je složitější předvídat mezinárodní vývoj. Je čím dál menší naděje na úspěch, že sami prosadíte zájmy na globálním fóru,“ uvedla kancléřka. Právě proto potřebujeme evropskou spolupráci a úctu k druhému.

Merkelová ve svém projevu vyzdvihla solidaritu jako základní stavební hodnotu evropské spolupráce. Solidarita je podle ní pevnou součástí unijních smluv a podmínkou dalšího úspěšného vývoje Evropy. „Pomáháme si po teroristických útocích, přírodních katastrofách, i při dluhové krizi jsme nakonec zadluženým státům pomohli,“ vypočítala Merkelová. Tyto příklady podle ní dokazují, že členské státy a jejich obyvatelé nenechá Evropa stát na holičkách.

Solidarita však podle Merkelové není možná bez odpovědnosti. „Kdo podkopává právní stát ve své zemi, podkopává jej v celé EU,“ uvedla. „Evropa může fungovat pouze tehdy, když bude společenstvím práva, které platí všude.“ I Německo se podle ní projevovalo nedostatečně solidárně před rokem 2015, kdy podcenilo migraci jako celoevropskou otázku. Merkelová také uvedla, že zájem všech není v rozporu se zájmy jednotlivých států. „Všem Evropanům prospěje stabilita eurozóny, zapojení do projektu civilní ochrany, pomoc migrujícím lidem v nouzi nebo boj se změnou klimatu,“ prohlásila.

Angela Merkelová
Angela Merkelová v Evropském parlamentu. Zdroj: čtk

 

Ve své řeči poté vyzdvihla tři politiky, kterým by se EU měla primárně věnovat. V oblasti společné zahraniční a bezpečností politiky by EU podle Merkelové měla být autonomní, akceschopnější a nespoléhat se na vnější aktéry. Evropská unie by měla zvážit zavedení rozhodování kvalifikovanou většinou v oblastech zahraniční politiky, kde je to potřeba a kde to smlouvy umožňují. Zmínila také další integraci evropské obranné politiky, jejímž konečným cílem má být vytvoření jednotné evropské armády. Ta by podle Merkelové měla být komplementární k NATO. V rámci společné obranné politiky zmínila také jednotnou politiku vývozu zbraní a společný rozvoj kompatibilních zbraňových systémů.

Hospodářský rozvoj je podle Merkelové podmínkou udržení globálního významu Evropy. Kancléřka ocenila výsledky takzvaného Junckerova plánu a zmínila také prohlubování hospodářské a měnové unie. Uvedla, že probíhají jednání o rozpočtu eurozóny, které by členské státy měly sladit s jednáními o víceletém finančním rámci. Podle Merkelové není otázkou, zda danit digitální firmy, ale jakým způsobem tyto daně nastavit. Kancléřka také připomněla, že Evropa má v inovacích silnou konkurenci v USA a asijských zemích. Připomněla silnou evropskou průmyslovou základnu a zdůraznila nutnost se soustředit na vědu a inovace jako na ústřední body další evropské prosperity.

Třetím zmíněným okruhem řeči kancléřky Merkelové je migrace. Na rozdíl od ostatních krizí zde evropské státy ještě nedosáhly dostatečné jednoty. I tak se ale dokázaly shodnout na společné ochraně hranic. Merkelová uvedla, že vytvoření Schengenu bez společné evidence v něm se pohybujících osob a společné hranice byla chyba. Pochválila návrhy Komise, které se tyto nedostatky snaží napravit. Nakonec poukázala na to, že členské státy EU se musí vzdát některých národních kompetencí za účelem účinnější ochrany společných hranic. Jako řešení migrační krize zmínila také hospodářskou pomoc africkému kontinentu a zavedení společného azylového řízení, aby se zabránilo sekundárním pohybům v Evropě.

„Evropa nemá jednat všude, ale tam, kde je to zapotřebí. Výročí první světové války nám připomněla, jak nespolupráce a konflikty evropských národů mohou končit. Nacionalismus a egoismus již nikdy nesmí mít šanci v Evropě převážit. Tolerance a solidarita jsou naší společnou budoucností. Opravdu stojí za to si s tím dát práci,“ uzavřela svůj projev před poslanci německá kancléřka.

Autor: Ondřej Kaleta, Úřad vlády