Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Reakce na pandemii jako střet narativů i boj o budoucnost Evropy

Petr Pospíšil, Euroskop, 23.3.2020
Lobby EU

Propuknutí a šíření epidemie koronaviru na Starém kontinentu vyvolalo bezprecedentní situaci. Ekonomická aktivita se zredukovala a zpomalila, přeshraniční mobilita zastavila, sportovní a společenské akce byly zrušeny, školy do odvolání uzavřeny a práce z domova se stala normou pro většinu zaměstnanců. Kdo však za své aktivity neslevil, jsou politici, kteří napříč Evropou přichází s opatřeními, jež mají jejich země z epidemie vyvést s co možná nejmenšími ztrátami.

Pawel Zerka v komentáři pro think-tank European Council on Foreign Relations (ECFR) popisuje, že různorodost reakcí a opatření přijímaných jednotlivými evropskými zeměmi s sebou v obecnější rovině přináší také konfrontaci různých narativů, jejichž prostřednictvím národní političtí lídři současnou situaci prezentují a svoje kroky obhajují. Tento „souboj narativů" je v současnosti v plném proudu a jeho součástí je i debata o roli Evropské unie.

To, který z narativů z konfrontace vyjde jako vítězný, podle Zerky předznamená a definuje budoucnost Evropy i budoucí způsob vládnutí. Pro lídry i instituce je koronavirová krize velkou výzvou, ale zároveň příležitostí ukázat se v dobrém světle, budou-li mít jejich kroky pozitivní dopad.

Polsko a Francie: Odlišné přístupy, odlišné narativy


Zerka si za účelem demonstrace rozdílných odpovědí na koronavirovou pandemii volí dvě vlivné unijní členské země – Polsko a Francii.

Vláda polského premiéra Morawieckého reagovala na koronavirus uzavřením země – uzavřeny byly školy i škol, veškerá kulturní zařízení a jakákoli mezinárodní doprava. Polští lídři podle autora ve svých mediálních výstupech často prezentují narativ, že koronavirus byl do země přivezen cizinci či Poláky vracejícími se ze zahraničí.

Oproti tomu Francie ústy svého prezidenta Emmanuela Macrona zvolila odlišný přístup – šíření koronavirové nákazy podle něj nekopíruje primárně mezistátní, ale mezilidské hranice, a francouzský prezident doporučil občanům „Země galského kohouta" udržování si odstupu od ostatních lidí („social distancing"). K uzavření hranic Paříž nepřistoupila navzdory většímu počtu nakažených osob než Polsko. Macron ve svém projevu volal po solidaritě mezi evropskými zeměmi.

To, že Evropská unie na koronavirus nereaguje, je mýtus


Zerka připomíná, že Evropské unii byla v posledních dnech a týdnech často vytýkána domnělá neschopnost na koronavirovou pandemii reagovat. Podle autora je však opak pravdou – Unie, navzdory tomu, že v oblasti zdraví nedisponuje žádnými výlučnými či alespoň sdílenými pravomocemi, učinila v nejnovějším období celou řadu kroků a opatření za účelem toho, aby pomohla členským zemím krizovou dobu překonat.

Řadí mezi ně vyčlenění prostředků do speciálního fondu na řešení současné nouzové situace nebo dohodu o společném zadávání veřejných zakázek členskými zeměmi na zdravotnické ochranné pomůcky či ventilátory.

Zerka svoji úvahu rozvíjí zamyšlením, že koronavirová pandemie a s ní související střet různých přístupů a narativů je příběhem, jehož poslední kapitola ještě zdaleka nebyla dopsána. O tom, které přístupy a narativy spočinou na piedestalu a budou zahrnuty veřejným uznáním a naopak které zapadnou do propadliště dějin, rozhodne úspěšnost jednotlivých národních metod v nadcházejících dnech, týdnech a měsících.

Správný čas prokázat, že EU činí země silnějšími a odolnějšími


Důležité období čeká i Evropskou unii, která musí v této zatěžkávací zkoušce obstát a potvrdit svůj přínos a nepostradatelnost. „Evropská unie a její podporovatelé dlouho používají argument, že Unie činí evropské země silnějšími a odolnějšími. Nyní je ten správný čas tuto schopnost prokázat," vyzývá Zerka.

Unijní instituce podle něj k tomu bezpochyby mají předpoklady, neboť mohou iniciovat spolupráci a koordinaci mezi členskými zeměmi v hledání společné efektivní reakce na hrozbu, která – slovy francouzského prezidenta Macrona – „nepotřebuje pas k tomu, aby se šířila". Společné veřejné zakázky i nouzový fond zřízený Komisí podle autora představují přesně příklady vhodných kroků, které může Unie nyní učinit a demonstrovat tak svoji přidanou hodnotu.

Dnešní kroky ovlivní zítřejší apetit Evropanů prohlubovat integraci


Optikou toho, jak Evropská unie nyní dokáže členským státům pomoci vypořádat se se současnou krizí, podle Zerky budou Evropané za pár měsíců hodnotit, zda je „Evropy" příliš málo, nebo příliš moc, zda se má integrace prohloubit, aby v budoucnu byla Unie na případné další pandemie připravenější, nebo zda je třeba integraci omezit.

„Je znepokojivé, že v současné době to vypadá, že budoucí vývoj se může ubírat oběma směry," tvrdí Zerka a uzavírá: „Třetí velká krize, které Evropa během jedné dekády čelí, ji dává další – možná poslední – šanci vytvořit mezi svými obyvateli pocit sounáležitosti a společného osudu."

Odkaz na celý komentář Pawla Zerky naleznete zde.

Na Euroskopu naleznete rovněž podrobný přehled opatření přijatých Evropskou unií (zde) a jednotlivými členskými státy (zde) v boji proti koronaviru.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice