Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Další rozšiřování NATO vnímá Rusko jako jednoznačnou hrozbu

Marie Bydžovská, EUROSKOP, 26. května 2009

Ve čtvrtek 21. května uspořádal Ústav mezinárodních vztahů diskuzi s dvěma ruskými profesory - Vladimirem Degoevem a Vladimirem Pechatnovem - o ruském pohledu na euroatlantickou bezpečnost. Ruské experty doplnil Petr Chalupecký, který prezentoval postoj českého Ministerstva zahraničních věcí.

První příspěvek pronesl historik Vladimir Degoev, který se zaměřil na vývoj vztahů Ruska a Západu po pádu Sovětského svazu v roce 1991. Rusko mělo podle něj ze začátku 90. let politováníhodný zážitek ze Západem, který sliboval nerozšířit Severoatlantickou alianci na východ a svůj slib nedodržel. Rusko „výpad Západu na východ" muselo nutně přijmout s obavami.

Hrozí nová válka?

Protizápadní a protievropské nálady jsou velmi silné obzvláště v některých společenských skupinách, řekl ruský historik. A postup Západu může způsobit nejen místní krize, ale dokonce i válku. Současnou situaci přirovnal ke Krymské válce v 19. století. Ruské vedení by podle jeho názoru mohlo na pociťovanou hrozbu hledat adekvátní a možná asymetrickou reakci. Připomněl také předehru První světové války, kdy dva týdny před Sarajevským atentátem téměř žádné noviny nejevily velký zájem o dění na Balkáně.

Historie vztahů Ruska s Evropou je velice spletitá a často kontroverzní, Rusko však vždy vidělo v Evropě kulturní vzor a usilovalo být součástí evropské civilizace. Pokud bude tato výhoda ztracena, bude to vina obou stran, domnívá se Degoev. Vztahy Ruska a USA však považuje za důležitější než vztahy s Evropou.

Rozšiřování NATO způsobilo odcizení Ruska

Druhý řečník, Vladimir Pechatnov, se také nejdříve vrátil do devadesátých let, která považuje za období velkých nadějí. Připomněl plány posledního sovětského prezidenta Gorbačova vybudovat „nový evropský dům" nebo tehdejšího amerického prezidenta Bushe na „nový světový řád".  Místo nadějí na nový bezpečnostní řád založený na Helsinském procesu však přišlo rozšiřování NATO, což způsobilo odcizení Ruska, řekl ruský expert.

Uznává, že je těžké zastavit rozšiřování NATO, jelikož státy v „šedé zóně" mezi Ruskem a Organizací severoatlantické smlouvy se chtějí přidat k silnější straně. Nová situace však nastala, když se do zájmu NATO dostal i Kavkaz. Podle jeho osobního názoru by Rusko rozšíření NATO o Gruzii a také o Ukrajinu netolerovalo.

Pechatnov upozornil také na rozdíly mezi názorem ukrajinské elity a ostatních obyvatel. Pokud by se o vstupu do Aliance mělo rozhodovat v referendu, lidé by jej odmítli.

Nová bezpečnostní architektura v Evropě?

V Evropě je potřeba nová bezpečnostní struktura, protože současná bezpečnostní architektura se opírá téměř výhradně o NATO a nezahrnuje Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vzešlou z Helsinského procesu. Součástí této architektury také není Rusko a další postsovětské státy.  Samotné OBSE podle Pechatnova nemůže novou bezpečnostní strukturu zajistit, protože postrádá dostatečné nástroje.

Nový bezpečnostní řád by měl zahrnovat všechny transatlantické státy a bezpečnostní organizace a přinést mechanismy pro předcházení krizím. Pechatnov se odvolával na návrhy ruského prezidenta Medvěděva, který by chtěl takový systém představit na panevropském summitu, po němž by následovaly rozsáhlé konzultace expertů, kteří by rozhodli o podobě nového sytému.

A co na to Česko?

Ruskému názoru oponoval Petr Chalupecký, který upozornil na problematické body  v ruských postojích. Například představa o „výpadu Západu na východ" je nepravdivá, protože NATO je klub zemí, ke kterému se státy přidávají dobrovolně a jenž sdružuje země sdílející společné hodnoty.

NATO navíc není zaměřeno protirusky, ale Rusko je jeho respektovaným partnerem. Oproti Rusku, které stále vidí NATO a Spojené státy jako nepřítele, Aliance, která od 90. let dvakrát revidovala strategickou doktrínu, Rusko za nepřítele nepovažuje.  Naopak hledá novou tvář a vymezení vůči novým bezpečnostním hrozbám.

Také není pravda, že NATO je především americká organizace. Český odborník to ukázal na příkladu Bukurešťského summitu, při kterém Američané důrazně prosazovali přijetí cestovní mapy pro přípravu vstupu Ukrajiny a Gruzie, avšak kvůli tlaku Německa a Francie neuspěli.

Česko si nemyslí, že evropský bezpečnostní systém je zaměřený pouze na NATO, řekl Chalupecký. Návrh prezidenta Medvěděva považuje za příliš vágní a mělký, postrádající jakýkoliv obsah. Je především sloučením několika dokumentů OSN a OBSE dohromady, aniž by přinesl jasné plány.

Autor: Marie Bydžovská

Další články v rubrice

Regulacemi proti Číně vyjádřila EU solidaritu s Hongkongem

Lucie Nalejvačová, Euroskop, 04.08.2020

EU bojuje dál proti trestu smrti

Evropský parlament, 30.07.2020

EU a Indie spolupracují na rozvoji „zelené“ letecké dopravy

Lucie Nalejvačová, Euroskop, foto: Pixabay, 23.07.2020

EU zahajuje dárcovskou iniciativu na globální boj proti COVID-19

Evropská komise, Euroskop, foto Pixabay, 27.04.2020