Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Šance na nový začátek pro EU a USA?

Marie Bydžovská, Martin Plesný, Euroskop, 29. května 2009

Institut pro evropskou politiku "Europeum" spolu s nadací "Friedrich Ebert Stiftung" uspořádal 28. května 2009 konferenci, nazvanou "Transatlantické vztahy 2009: Šance pro nový začátek?" Konferenci zahájil panel věnovaný ekonomice. Ačkoli ještě nedávno byly na předních místech agendy euro-amerických vztahů bezpečnostní otázky, následkem globální hospodářské krize se dostala do popředí ekonomická a obchodní témata.

Shody a konflikty

Jean-Philippe Gervais z North Caroline University nejdříve ukázal společné body obchodní a hospodářské politiky EU a USA. Oba partneři mají vysoký obchodní deficit, jsou navzájem otevřeni a ochotni spolupracovat, o čemž svědčí vytvoření Transatlantické obchodní rady. USA i EU také podporují bioenergii a uzavřeli několik bilaterálních dohod, jako například nedávno vyjednanou dohodu o obchodu s hovězím masem, která ukončila dlouhotrvající spor.

Nicméně ve vzájemných vztazích existují i rozdíly a konflikty. Již celkové směřování obchodní politiky se liší. Donedávna EU zdůrazňovala multilateralismus a naopak USA dávaly větší důraz na bilaterální dohody - dnes se podle amerického experta začíná situace obracet.

Tři tendence obchodních vztahů EU-USA

Podle německého ekonoma Jense Van Scherpenberga jsou obchodní konflikty EU a USA často následkem vzájemných politických rozporů a zklamání. Německý expert dále mluvil o třech rozdílných tendencích v euro-amerických obchodních vztazích, přičemž podle něj není jisté, která převáží.

První tendenci nazval "kontinentální drift". Euro-americký obchod klesá a narůstá obchod s jinými partnery, především s Čínou.

Druhou, velice nebezpečnou tendencí, je "ekonomický nacionalismus", jehož důsledkem je slábnoucí politická vůle k transatlantické ekonomické liberalizaci, která začala v 90. letech.

Za třetí tendenci označil "regulatorní konvergenci". Obšírněji řečeno: při globální hospodářské krizi došlo podle Scherpenberga k diskreditaci silně liberální Bushovy ekonomické politiky a nyní proto nastala vhodná příležitost ke sblížení regulatorních pravidel.

Evropa potřebuje energetickou strategii a shodu s USA

Druhá část konference patřila energetické bezpečnosti a změnám klimatu. V panelu vedle moderujícího Jamese Hunta zasedli William Siefken z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia, německá ekonomka Susanne Dröge, programový ředitel Prague Security Studies Institute Jiří Schneider a zástupce Německé společnosti pro zahraniční politiku Josef Braml. Diskuse se nesla v duchu nutnosti spolupráce mezi USA a EU. Hlavním cílem je podle diskutujících neopakovat nezdar Kjótského protokolu a dosáhnout ratifikace nové smlouvy, kterou by měla přinést prosincová konference v Kodani.

Jak ukazuje poslední vývoj, především globální ekonomický propad a lednová plynová krize, Evropské unii citelně chybí strategie pro oblast energetické bezpečnosti. V otázkách energetické bezpečnosti a změn klimatu musí EU spolupracovat s USA. Jak však vysvětlil Josef Braml, Evropa a USA mají velmi odlišné zájmy a rozdíly existují i v rámci EU.

Pro západní Evropu, která má lepší přístup k různým zdrojům energie, je ohrožením především změna klimatu. Naproti tomu východní část EU potřebuje dosáhnout zpestření zdrojů, z nichž čerpá energii. Pro USA je potom nejdůležitější snížit závislost na dovážené ropě a prohloubit využívání obnovitelných zdrojů. Účastníci diskuse se proto věnovali především otázce, jak tyto zájmy skloubit. Nabídli řadu postřehů a návrhů, které by mohly k dohodě přispět.

Jiří Schneider rozdělil problematiku na dvě části - politickou a technologickou. V politické rovině by podle něj bylo vhodné vytvořit fórum pro transatlantickou diskusi o energetické bezpečnosti, tak jako tomu již je v ekonomické oblasti. Jako další potřebný krok Schneider vidí posuzování velkých projektů z hlediska dopadu na energetickou bezpečnost. Obdobný proces zatím existuje pouze pro vyhodnocování vlivů na životní prostředí.

V technologické oblasti pak Schneider doporučil zaměřovat se nejen na stranu nabídky, ale i poptávky, tedy naší spotřeby energie. Susanne Dröge doplnila, že k zajištění energetické bezpečnosti musejí státy počítat s rolí soukromých společností a pomáhat jim ve využívání zdrojů.

Autor: Marie Bydžovská, Martin Plesný

Další články v rubrice

Regulacemi proti Číně vyjádřila EU solidaritu s Hongkongem

Lucie Nalejvačová, Euroskop, 04.08.2020

EU bojuje dál proti trestu smrti

Evropský parlament, 30.07.2020

EU a Indie spolupracují na rozvoji „zelené“ letecké dopravy

Lucie Nalejvačová, Euroskop, foto: Pixabay, 23.07.2020

EU zahajuje dárcovskou iniciativu na globální boj proti COVID-19

Evropská komise, Euroskop, foto Pixabay, 27.04.2020