Tereza Vávrová, EUROSKOP, 30. srpna 2009
Role Spojených států ve světě, strategická změna prezidenta Obamy a koncept vstřícné zahraniční politiky v časech těžkých konfliktů – o tom všem vedl rozhovor německý týdeník Der Spiegel ve svém 34. čísle s harvardským profesorem Josephem Nyem.
V časech, kdy v Afghánistánu zuří boje s Talibanem a v Pákistánu islamisté ještě nejsou ani trochu na ústupu, kdy Severní Korea otestovala atomovou bombu a Írán se snaží o její výrobu sází americký prezident Obama víceméně na vyjednávání. Zatím. Každý americký prezident, protože stojí v čele státu s obrovským zázemím, má možnost volby – může využít vojenský potenciál a zachovat se jako „hard power nebo vsadit na sílu finančních investic a lákavost vzoru americké demokracie. Joseph Nye vidí pravé umění ve schopnosti umět používat obě možnosti, stvořit dostatečně účinnou směs zahraniční politiky s využitím armády, tajné služby, hospodářských sankcí i diplomatických jednání.
Uspěje Obamova soft power? Na snímku Barack Obama v baru v Jižním Charlestonu během kampaně ve volbách na amerického prezidenta, 12. května 2008.
Přitažlivé západní hodnoty
Podle Nye je samozřejmě nesmyslné vyjednávat s Al-Káidou, neboť její vůdcové nejsou americkými ideály ani zdaleka osloveni. Na druhou stranu lze působit na mladé muslimy tak, aby se z nich nestali Bin Ladinovi rekruti. Například Obamova řeč v Káhiře o Americe, která naslouchá, která zastává své hodnoty a hledí na hodnoty ostatních, může ztížit práci teroristickým verbířům.
Podobnou roli hrála přitažlivost západních hodnot na konci studené války. Podle Nye to byl právě západní demokratický model společnosti, který do jisté míry podminoval komunistický systém. Nye vidí celkem 3 zdroje nenásilné síly: kulturu té které země – jež v případě Ameriky obsahuje jak Harvard, tak Hollywood. Dále ideální politické hodnoty jako demokracie, svoboda slova a rovnost šancí. A na konec je to legitimita zahraniční politiky, čímž rozumí takové jednání vlády, které ostatní národy mohou vnímat jako přiměřenou reprezentaci národních zájmů.
Hranice „soft power
Bushova administrativa tuto možnost využití „soft power odmítala, nepochopila podle Nye jakou moc má americký model sám o sobě. Na druhou stranu Obamův přístup k Afghánistánu se od Bushova příliš neliší, poslal tam dokonce o 21 000 vojáků víc. Přesto nelze podle politologa vždy reagovat na tvrdou strategii jemnou odpovědí. Americkou pozici v Afghánistánu prý jasně definovala Hillary Clinton, nejdříve přijdou ozbrojené síly, pak diplomacie a teprve potom může nastoupit rozvoj. Na rozdíl od Bushe Obama americkou zahraniční politiku skoro demilitarizoval, tvrdí Nye.
Hrozbu současné „soft power představuje finanční krise, která ji velmi oslabuje. Ve Spojených státech bude muset vláda zavést mnoho reforem a ubránit se před návratem krize, jedině tak bude možné zachovat přitažlivost americkému modelu společnosti. Pokud Obama zklame, potenciál se zmenší.
Současně Amerika není všemocná. V případě Severní Korey by měla být tvrdší Čína, která k tomu má prostředky, neboť Kim Čong Ilův režim zásobuje energií a potravinami. USA mohou jen diplomaticky jednat s Čínou o jejích krocích. Co se Íránu týče, ten se musí přesvědčit, aby se výroby atomové zbraně vzdal sám podobně jako Japonsko. Být atomovou mocností je drahá záležitost a k blahobytu rozhodně nepřispívá.
Kam dál, Ameriko?
Současná Amerika musí podle Nye vyřešit své domácí problémy a dále se věnovat tématům, která má s dalšími státy společná – od změny klimatu až po světovou zdravotnickou politiku. Hledání takovýchto témat považuje dotazovaný politolog za zásadní, neboť mohou Ameriku navrátit do pozice země, která bude vyvážet namísto strachu naději. A mít takovýto status je v americkém národním zájmu.
Autor: Euroskop
Harvardský profesor Joseph Nye, 72, zavedl politologické termíny „soft power a „hard power. První má vyjadřovat sílu politického a diplomatického jednání určité země, druhá naopak použití vojenských prostředků k řešení konfliktů. Nye pracoval za administrativy Billa Clintona v Pentagonu a v současné době vyučuje v Cambridge.
