Marie Bydžovská, Euroskop, 22.7. 2014
Evropskou zahraniční politiku čeká dnes zatěžkávací zkouška. Ministři zahraničí se sejdou v Bruselu, aby zvážili společnou reakci na sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou.
Americký ministr zahraničí John Kerry o víkendu přímo obvinil Moskvu z vyzbrojování separatistů, kteří podle něj malajsijský letoun s 298 cestujícími sestřelili. Důkazy svědčí o tom, že raketu proti malajsijskému letadlu odpálili ukrajinští separatisté, jimž zbraň dodalo Rusko, řekl Kerry televizní stanici CNN. Spojené státy na základě satelitních snímků vědí, kdy byla raketa odpálena a jakou měla dráhu. Ukrajina podle Kerryho v dané oblasti a v daném čase žádné podobné zbraně neměla.
Budíček pro EU?
Spojené státy a Velká Británie chtějí, aby EU v reakci na sestřelení malajsijského letounu zpřísnila sankce vůči Rusku. „Snažíme se podpořit naše evropské přátele, aby si uvědomili, že se jedná o budíček, a doufáme, že se k nám připojí v tvrdších sankcích,“ nechal se slyšet John Kerry v nedělním pořadu Fox News.
„Někteří naši evropští spojenci byli méně ochotní a doufám, že šok po incidentu je povede k tomu, aby se více zapojili a byli ochotnější podniknout akce, které by vedly k tomu, že si Rusové uvědomí, že když dělají takové věci, má to své následky,“ nechal se slyšet v neděli nový britský ministr zahraničí Philip Hammond.
První příležitost k přísnění evropských sankcí poskytne úterní schůzka ministrů zahraničí. Předzvěstí takového kroku byl nedělní telefonát mezi nejvyššími představiteli Velké Británie, Francie a Německa. David Cameron, François Hollande a Angela Merkelová se dohodli, že zesílí tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby umožnil neomezený přístup záchranářů a vyšetřovatelů k místu pádu malajsijského letadla. David Cameron následně uvedl, že se shodli, že EU by měla být připravena uvalit přísnější sankce.
Zásadní bude Nizozemsko
Agentura Reuters nicméně v pondělí napsala, že přes veškeré varování je podle diplomatických zdrojů velmi nepravděpodobné, že by Evropa na úterní ministerské schůzce schválila nové sankce. Za možné považuje zrychlení implementace již schválených opatření.
Podle diplomatů by rozšíření sankcí na celé hospodářské sektory musely schválit hlavy vlád členských zemí. Zásadní podle nich bude postoj Nizozemska, které při katastrofě ztratilo 193 občanů.
Jeho premiér Mark Rutte se v pondělním slyšení v parlamentu vyjádřil, že „všechny politické, hospodářské a finanční možnosti postihu jsou otevřené, bude-li přístup k troskám malajsijského letadla na východě Ukrajiny dál omezený.“ Premiér se také nechal slyšet, že je šokován „neuctivým chováním“ proruských rebelů na Ukrajině vůči pozůstalým po obětech.
Obava z ekonomických následků
Nicméně v rámci celé EU stále nepanuje shoda. Podle serveru Euractiv.com se některé země EU obávají odvetných opatření z ruské strany, jelikož se jedná o nejdůležitějšího dodavatele energetických surovin. Evropská unie dováží z Ruska přibližně 30 procent zemního plynu.
„Energetické sankce by s velkou pravděpodobností vykolejily křehké evropské ekonomické oživení a v některých státech by mohly vést až k hospodářskému kolapsu,“ vyjádřil se pro agenturu Reuters evropský diplomat. Pokud by Unie přikročila k energetickým sankcím, musela by podle diplomatů schválit plán, jak mezi členskými zeměmi sdílet náklady.
Další citlivou oblastí je obranný průmysl. Francie stále není rozhodnutá ukončit zakázku pro Rusko na výsadkovou loď řady Mistral v ceně 1,2 miliard eur. Podle francouzského ministerstva obrany se o jejím osudu rozhodne v říjnu.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop