Lucie Priknerová, Euroskop, 16.9. 2014
Islámský stát v Sýrii a Levantě (ISIL) otřásl zahraničními a bezpečnostními zájmy evropských států. Do Paříže byla kvůli němu svolána mezinárodní konference na úrovni ministrů zahraničí, kde irácký prezident Fuad Masum požádal svět o pomoc při boji s islamisty.
V Paříži mělo zástupce všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a 10 arabských států např. Saudská Arábie a Katar. Mezi čtyřiceti státy, které se konference účastnily, byla i Česká republika.
Cameron pod tlakem
Účastníci konference vydali prohlášení, že ISIL „představuje hrozbu nejen pro Irák, ale i celé mezinárodní společenství“ a že je třeba v boji proti tomuto hnutí podpořit iráckou vládu, a to i vojensky. Země také chtějí podpořit rekonstrukci regionu zasaženého aktivitou ISILu např. pomocí společného fondu. Vyslovily se i pro zřízení Akčního plánu, který se zaměří na financování terorismu.
Z evropských zemí přišla ostrá reakce na postup Islámského státu zejména od Velké Británie, kterou zasáhlo zavraždění britského humanitárního pracovníka Davida Hainese, který se stal třetím v řadě ze západních rukojmích, kteří byli popraveni islámskými džihádisty z hnutí ISIL.
„Krok za krokem… musíme rozložit a nakonec zničit ISIL a to, co obhajuje“, uvedl podle BBC britský premiér David Cameron a dodal, že jeho země bude pokračovat jak s humanitární pomocí, tak s nasazením britských stíhaček Tornád a průzkumných letounů, které dodávají zpravodajské informace. Británie ovšem odmítá vyslat do oblasti vojáky.
Cameron se dostal pod tlak radikálního křídla vlastní Konzervativní strany, reprezentovaného např. bývalým ministrem obrany Liamem Foxem, které požaduje, aby se země zapojila alespoň do leteckých útoků. Podle Guardianu Cameron naznačil, že Británie je v rámci širší koalice připravená USA s leteckými údery pomoci.
Hollande opatrný kvůli Sýrii
Hostitel mezinárodního setkání, francouzský prezident François Hollande, se dosud pro pomoc americké letecké ofenzivě neodhodlal, protože Francie se podle Le Figaro obává, že by to posílilo režim Bašára Assada. Obecně je země zdrženlivá k postupu v Sýrii, oficiálně z toho důvodu, že Damašek, na rozdíl od Bagdádu, mezinárodní komunitu o pomoc nepožádal. Francie se ovšem začíná zapojovat vysláním pozorovacích letů z francouzské základny ve Spojených arabských emirátech.
Na konferenci Holland upozornil na jiný způsob boje proti ISILu: „Chaos je pro ně výhodný. Proto musíme podpořit ty, kteří jsou schopni vyjednávat a činit kompromisy ve prospěch budoucí Sýrie. Pro Francii jsou to právě síly demokratické opozice,“ řekl Hollande, který prosazuje podporu umírněné syrské opozici.
Kurdové se dočkali německé pomoci
Podobným způsobem, tedy pomocí podpory skupin obyvatel, proti kterým ISIL vystupuje, chce postupovat i Německo. To ale poslalo své zbraně Kurdské regionální vládě a nevylučuje, že tamní armádě pomůže výcvikem pro zacházení s německými zbraněmi. Německo ospravedlnilo svůj krok tím, že ISIL ohrožuje jeho zahraniční a bezpečnostní zájmy. Přesto šlo o mimořádnou situaci, německý zákon totiž umožňuje vyslání dodávek zbraní do konfliktních zón pouze ve výjimečných případech a Německo si od konce druhé světové války zakládá na svém pacifismu, uvádí Wall Street Journal. Německo se přímo bojů v Iráku účastnit nehodlá.
Itálie v ohrožení?
Itálie rozhodla o tom, že Kurdům pošle zbraně a munici v hodnotě 2,5 milionů dolarů. Nabídla také výcvik pro kurdské bojovníky a tankovací letouny pro americkou leteckou ofenzivu. „Hlavním cílem ISILu zůstává Západ a každý symbol, který ho reprezentuje – historicky, politicky a kulturně“, uvedl italský ministr vnitra Angelino Alfano a dodal, že Itálie „není sekundárním (cílem)“.
Podle budoucí Vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové není ISIL hrozbou pouze pro Irák nebo Sýrii ale také pro evropské státy a pro státy NATO jako např. pro Turecko. Řekla to pro agenturu ANSA.
Češi pomůžou zbraněmi a výcvikem
Česká republika se konference zúčastnila jako jediná země středoevropského regionu. Češi nabídnou Kurdům výcvik místních bezpečnostních složek a jednat se bude také o možné pomoci při vytváření záchranného systému. Pomoci s výcvikem by podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka mohli např. specialisté z Vyškova. ČR udržuje s Kurdy a iráckou vládou i další kontakty.
„Jde jednak o dodávky vojenského materiálu, ale i obchodní spolupráci. V současné době jednáme o možnosti dodávek letounů L-159, ale i automobilů Tatra,“ uvedl Zaorálek. Kurdové už od ČR obdrželi darem ruční granáty nebo náboje do kulometů a další munici, celkově v hodnotě více než 40 milionů korun.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop