Koupí si Čína Evropu?


Marie Bydžovská, Euroskop, 10.10. 2014

Od propuknutí hospodářské krize zaznamenal objem čínských investic v Evropě prudký nárůst. Podle výpočtů Deutsche Bank vzrostlo jejich množství z 6,1 miliard v roce 2010 na 27 miliard eur na konci roku 2012.

Tento týden věnuje prestižní deník Financial Times sérii článků právě čínské nákupní horečce v Evropě. Jako příklad udává společnost Huawei, která v roce 2008 otevřela v Miláně první vývojové centrum mimo čínské území a nyní oznámila, že plánuje do roku 2017 zdvojnásobit počet svých zaměstnanců věnujících se výzkumu a vývoji na evropském kontinentu na 1700.

Jednosměrná silikonová cesta

Firma, jež je téměř vyloučena z mnoha hospodářských sektorů v USA kvůli obavám zákonodárců o technologie a bezpečnostní dopady, v Evropě investovala 500 milionů eur a podle slov jejího ředitele marketingu a strategií Williama Xu bude dále pokračovat.

„Před šesti sty lety postavil Marco Polo most mezi Evropou a Čínou. Dva tisíce let před ním to byla hedvábná stezka. Nyní je to cesta lemovaná telekomunikacemi. Stavíme silikonovou cestu, která přiblíží západ s východem,“ říká Xu.

Avšak čínské investice vzbuzují i obavy. „Nesnaží se Čína narušit měkký podbříšek Evropy,“ ptá se Francesco Galietti zakladatel italského think tanku Policy Sonar. Odpověď na tuto otázku je podle FT nejistá.

Bankéři a diplomaté podle deníku udávají, že se jim vzestupující aktivita čínských investorů zdá být součástí cílené čínské strategie. Evropští byznysmeni si stěžují na nedostatečnou transparentnost čínského podnikání na Západě. Nejvíce vrásek však zainteresovaným Evropanům způsobuje fakt, že „silikonová cesta“ vede pouze jedním směrem.

Evropa nahradila rozvojové země

Zmiňovaná nákupní horečka je podle analytiků transformací dřívějšího čínského modelu výjezdových investic, které však již nesměřují do rozvojových států, ale do bohatších zemí Západu.

Její kořeny jsou v době hospodářské krize. Zatímco většina investorů na jejím vrcholu v letech 2009-2010 z Evropy prchala, Číňané zvolili opačný směr. Tamní byznysmeni se zaměřili především na země periférie eurozóny, kde mohli nakoupit aktiva za výhodných podmínek.

Čína má zájem o technologie

„Jedná se částečně o nákupy využívající příležitosti, protože bylo možné získat aktiva velmi levně, a částečně o dlouhodobý strukturální posun v čínských zahraničních investicích od zajištění nerostných zdrojů v rozvojových zemích k získávání značek a technologií ve vyspělých zemích,“ vysvětlil pro Financial Times (FT) Thilo Hanemann, odborník na čínské zahraniční investice a ředitel výzkumu ve společnosti Rhodium Group.

Po odeznění nejhorších projevů krize let 2011 a 2012 sice čínské investice v Evropě oslabily, avšak tamní firmy v současnosti mají rozjednánu řadu projektů v našem regionu. Podle FT tak v následujících deseti letech příliv financí ze země středu na starý kontinent opět vzroste.

Čínské investice v Evropě však stále naráží na řadu překážek. „Vzhledem k celkové výši čínských zahraničních investic – 4 bilionů dolarů, není tento objem příliš vysoký, protože Evropa není ochotná Číně prodat své nejvyspělejší technologie a nemá přitom mnoho jiného, o co má Čína opravdový zájem,“ říká Derek Scissors z think tanku The American Enterprise Institute.

97 % čínských firem chce v Evropě dále investovat

Financial Times však upozorňuje, že oficiální data nejsou přesná, protože neměří aktivity čínských dceřiných firem v daňových rájích a nesnaží se zjistit, kde investice skončily. Navíc v nich nejsou zahrnuty finance, které míří z Číny do Evropy přes Honkong.

Britský deník poukazuje také na to, že se čínští investoři zaměřovali v určitých obdobích specificky na konkrétní země osmadvacítky. V roce 2014 směřovaly významné toky investic do Itálie, v roce 2011 bylo v jejich hledáčku Portugalsko. Ve Velké Británii vzrostly čínské finanční aktivity v posledních dvou letech a ve Španělsku pozvolna rostou od roku 2010.

O nejbližších vyhlídkách mnohé ukazuje průzkum provedený Obchodní komorou EU pro Čínu, podle nějž 97 procent čínských společností operujících v Evropě plánuje v nadcházejících letech dále investovat.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality