Lucie Priknerová, Euroskop, 3.12. 2014
Francouzské Národní shromáždění schválilo nezávaznou rezoluci, která vyzvala vládu, aby uznala Palestinu jako stát. Výzvu odmítlo 151 poslanců, pro bylo 399. Podobný krok již dříve učinily parlamenty Velké Británie, Španělska a Irska. Švédská vláda Palestinu uznala koncem října.
Poslanci, kteří rezoluci podpořili tvrdí, že tento krok pomůže k usmíření obou znesvářených stran. Francouzská vláda zatím o uznání palestinského státu neuvažuje a chce, aby byly nejprve zahájeny mírové rozhovory mezi Palestinci a Izraelci.
Izrael uvedl, že rezoluce francouzského parlamentu přispěje k tomu, že Palestinci nebudou ochotní k jednání. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že “uznání palestinského státu by bylo velkou chybou.“
Postoje francouzských poslanců
„Je to lepší prostředek, jak znovu získat náš elektorát na předměstích a čtvrtích, který nerozumí Hollandově proizraelské pozici“, říká iniciátor návrhu Benoît Hamon, jenž v srpnu skončil jako ministr školství ve vládě Manuela Vallse. List Le Figaro okomentoval jeho krok jako „oportunismus socialistické strany“.
Pravicoví politici rezoluci odmítají. „Vůdci parlamentní levice chtějí na vládu uvrhnout uznání Státu, jako bychom byli stále ve Čtvrté republice (ta se vyznačovala silným postavením parlamentu – pozn. red.). Dokonce předstírají, že toto uznání přispěje k vyřešení konfliktu. Upřímně, komu se vysmívají?“ řekl vůdce frakce UMP Christian Jacob pro deník Le Monde.
Uprostřed mezi kritikou Izraele a Palestiny stojí krajně pravicová Národní fronta. „Naše hnutí si stále přeje uznání státu Palestina za podmínky, že ten uzná také právo Izraele na existenci a bezpečnost“, citoval Le Monde Marion Maréchal- Le Pen.
Ve Francii žije početná diaspora Izraelců a Palestinců, proto se Francie se v minulých letech snažila vycházet vstříc oběma stranám. Hlasování o rezoluci ale vyvolalo protesty Jewish Defense League. Její příznivci protestovali před francouzský parlament s hesly „Jeruzalém, Toulouse, Brusel – teroristé jsou všude“, nebo „Jedinou demokracií na Blízkém východě je Izrael“.
Dilema Evropského parlamentu
O nezávazném uznání se 26. listopadu jednalo také v Evropském parlamentu, kde jde o iniciativu frakce Socialistů a demokratů (S&D). Předkladatel návrhu Gilles Pargneaux prohlásil, že bude-li usnesení, půjde o velký krok Evropy směrem k uznání státu Palestina.
Šéf zahraničního výboru Elmar Brok z Evropské lidové strany (EPP) v rozpravě řekl, že palestinský stát nemůže vzniknout bez dostatečných garancí pro Izrael. Evropská unie v tom podle něj musí převzít větší politickou iniciativu.
Europoslanec Richard Howitt (S&D) zase podotkl, že palestinské právo na stát se musí respektovat. Současný stav mezi Izraelem a Palestinou označil za neudržitelný.
Podle Charlese Tannocka z frakce Konzervativců a reformistů (ECR) jednostranné uznání Palestiny nepovede k dosažení větší bezpečnosti v oblasti. Jeho kolega z EPP Fulvio Martuscielli řekl, že by „EU měla… podpořit dialog vyhýbající se radikálním názorům“ a „hlasitě a jednomyslně odsoudit jakékoliv akty násilí“.
Celosvětově uznává Palestinu jako stát celkem 135 zemí, z nichž celkem 8 je členem EU. Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federica Mogherini by ráda dosáhla uznání Palestiny v hranicích z roku 1967 s Jeruzalémem jako hlavním městem pro oba státy.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop