Marie Bydžovská, Euroskop, 17.3. 2015
Až se ve čtvrtek sejdou premiéři a prezidenti zemí EU, čeká je těžký úkol – rozhodnout, jak pokračovat v politice vůči Rusku. Současné sektorové sankce vyprší na konci července. Prodlouží je EU ve stávající podobě, či přijme tvrdší, nebo naopak sankce ukončí?
Co je v dohodách z Minsku?
Zpřísnění sankcí požaduje ukrajinský prezident Petro Porošenko. Rusko obvinil z porušování příměří na východě Ukrajiny a prohlásil, že minské dohody zkrachovaly. „Pravda je taková, že ujednání nefunguje. Z ruské strany se denně střílí, často víc než šedesátkrát za den. Celkem bylo příměří porušeno v 1100 případech,“ řekl prezident pro nedělní vydání německého listu Bild.
Evropa by podle Porošenka měla na porušování příměří ze strany Ruska reagovat. „Mohou to být další sankce, přinejmenším ty nynější je nezbytné prodloužit do konce roku,“ poznamenal.
Účastníci únorového minského summitu – německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny Francois Hollande, Vladimir Putin a Petro Porošenko – v závěrečné deklaraci zdůraznili, že respektují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Vyjádřili přesvědčení, že neexistuje alternativa k výlučně mírovému řešení situace na Ukrajině a jsou pevně rozhodnuti přijmout za tímto účelem jednotlivě i společně veškeré potřebné kroky.
Kromě zastavení palby ukládá dohoda oběma stranám stažení těžkých zbraní z linie fronty a výměnu zajatců. Stanoví rovněž harmonogram politických reforem, jejichž cílem je decentralizace státní správy. Též zavazuje k obnově plné kontroly státní hranice ze strany ukrajinské vlády ve všech zónách konfliktu do konce roku 2015.
Minské dohody nastolily rovnovážný stav. Střílí se, ale méně. (foto: čtk)
Rozdíly mezi členskými státy
V otázce sankcí vůči Rusku nicméně panují mezi členskými státy EU hluboké rozpory. Jejich zpřísnění či pouhé prodloužení musí přitom země osmadvacítky schválit jednomyslně. Pokud nenajdou společný postoj, platnost sektorových sankcí na konci července vyprší.
Italský ministr zahraničí Paola Gentiloni se na schůzce ministrů zahraničí v Rize vyjádřil, že je vidět „nadějné signály“ na východní Ukrajině. „V současnosti nevidíme potřebu nových sankcí nebo automatické obnovy (existujících sankcí),“ řekl novinářům. K sankcím vůči Rusku jsou skeptické i Řecko, Maďarsko, Rakousko, Kypr a Španělsko. V době, kdy se objevují známky zmírnění bojů na východní Ukrajině, by prodloužení platnosti sankcí podle nich mohlo vést k růstu napětí. Podle agentury Reuters dokonce některé státy EU neveřejně „lobbují“ za zmírnění sankcí.
Na druhé straně Británie, Polsko a Pobaltí si přejí tvrdší postoj Evropy. Britský ministr zahraničí Philip Hammond v pondělí řekl novinářům, že doufá v jasnou politickou shodu na udržení sankcí do konce letošního roku. „Je významné vyslat Rusům signál, že jsme jednotní a odhodlaní a že musejí splnit své závazky před tím, než budou sankce uvolněny,“ vysvětlil.
Součástí druhé minské dohody bylo ujednání, že do konce roku 2015 musí dojít k obnově plné kontroly státní hranice ze strany ukrajinské vlády. Některé státy v EU tak požadují, aby protiruské sankce byly prodlouženy do té doby. Podpořil by se tím podle nich minský mírový proces.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky ČR zdůrazňuje, že protiruské sankce by měly být navázány na plnění dohod z Minsku. Případné zmírňování či přitvrzování by se podle něj mělo vázat na jejich naplňování.
Status Quo
„Pokud v příštích dnech nenastanou velké změny, předpokládám, že status quo bude pokračovat také, pokud se podoby sankcí týká,“ připustil nicméně podle čtk před novináři dobře informovaný diplomat z významné unijní země. Připomněl ovšem také, že evropská diplomatická služba už dostala za úkol mít připravené varianty změn sankcí, pokud by na úrovni premiérů a prezidentů padlo příslušné politické rozhodnutí.
Pravděpodobnější však je varianta, že lídři EU odsunou rozhodnutí o sankcích na příští summit, který je plánovaný na červen.
Členské země EU nicméně již minulý týden prodloužily o šest měsíců v souvislosti s krizí na Ukrajině, tedy do 15. září, zákazy vstupu a zmrazení majetku 150 lidem a 37 firmám především z Ruska. Fakticky tak uskutečnily rozhodnutí, o kterém ministři zahraničí členských zemí unie rozhodli na politické úrovni už na konci ledna.
Jaké sankce vůči Rusku již EU přijala |
|
Rada v březnu 2014 rozhodla zmrazit majetek osob, které byly určeny jako osoby odpovědné za zneužití ukrajinských státních prostředků. V březnu 2015 byla tato opatření rozšířena. V červenci a září 2014 EU zavedla hospodářské sankce zaměřené na výměny s Ruskem v konkrétních hospodářských odvětvích. Tato opatření:
Omezení hospodářské spolupráce, které zavedli lídři EU v červenci 2014:
|
Zdroj: Evropská rada
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop