Nový Zéland je součástí nové obchodní strategie EU


L. Priknerová, P. Zenkner, Euroskop, 4.11. 2015

Evropská unie a Nový Zéland zahajují jednání, které má vyústit v podpis dohody o volném obchodu. V Bruselu to koncem října oznámili šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a novozélandský premiér John Key.

„Věříme, že dohoda podpoří udržitelný růst a investice, otevře nové obchodní a podnikatelské příležitosti a bude znamenat i vznik nových pracovních míst,“ uvedli Juncker a Key.

Obě strany se budou zejména snažit o snížení netarifních překážek obchodu např. sjednocením regulací, státních zakázek, zefektivnění služeb a ochodu. Tarifní překážky jsou mezi EU a Novým Zélandem nízké již nyní.

„Hlavní výhodou bude obecně více obchodu… Pro obě strany bude velkým přínosem schopnost nastavit precedenty v oblastech společného zájmu“, řekl Euroskopu Robert Kirkby z University Victoria, která sídlí v novozélandském hlavním městě Wellington. Podle něj například standardy pro služby a environmentální standardy mohou obě strany využít při obchodních dohodách s jinými státy.

EU plánuje obchodní dohody v Asii

Celková výše obchodu mezi EU a Novým Zélandem dosahovala v roce 2014 podle údajů Evropské komise 7,9 miliard eur. Po Austrálii a Číně je Evropa třetím největším obchodním partnerem Nového Zélandu. Ten je pro EU jako celek až na 51. místě.

Pro EU je dohoda výhodná jako součást snah o diverzifikaci obchodu. Nová unijní obchodní strategie počítá do roku 2018 s uzavřením dohody o volném obchodu s Austrálií, plánují se dohody s Indonésií a Filipínami.

Podle eurokomisařky pro obchod Cecílie Malstromové není protekcionismus pro Evropu výhodný ani během ekonomické krize. „Globalizace znamená, že k obchodní politice se už nemůže přistupovat z úzkého merkantilistického úhlu“, řekla Malstromová pro list New Zealand Herald.

Podle National Business Review ale může dohoda v důsledku vyšší konkurence uškodit ekonomicky slabším státům jižní Evropy. Těžit by z ní naopak mohli velcí hráči, jakými jsou Německo, Francie nebo Nizozemí.

Potraviny z Nového Zélandu

Kirkby očekává, že evropské exportéry mohou zajímat hlavně specializovaná průmyslová výroba (např. v lékařství) a specializované služby typu poradenství, software nebo pojištění. Větší přínos bude mít obchodní dohoda pro Nový Zéland, protože se zlepší jeho přístup na půlmiliardový evropský vnitřní trh, analyzuje National Business Review.

Nový Zéland na evropský trh exportuje hlavně zemědělské produkty, nejvíce do Velké Británie, Nizozemí a Německa. Stěžejními komoditami, které už v současnosti podléhají liberalizovaným pravidlům, jsou vlna a jehněčí maso.

Jako největší zádrhel dohody vidí Kirkby riziko větší konkurence pro dotované zemědělství EU. „Hlavní obtíž při dosažení dohody bude u zemědělství. Nový Zéland má velmi málo farmářských dotací a zemědělské produkty jsou jeho hlavním exportním artiklem,“ vysvětluje. Podle něj bude přístup na zemědělský trh EU pro Nový Zéland důležitý jak ekonomicky, tak symbolicky.

Asie je prioritou i pro Nový Zéland

Nový Zéland nevyjednává pouze s EU. Na začátku října 2015 patřil k dvanácti signatářům Transpacifického partnerství (TPP), které zahrnuje i Spojené státy a vytváří 800milionový trh. Dohodu o volném obchodu má Nový Zéland také s Jižní Koreou a Taiwanem, a snaží se znovu vyjednat podmínky o volném obchodu s Čínou.

„Pro Nový Zéland je obchod s asijsko-pacifickým regionem prioritní. Náš export do EU byl v roce 2014 v porovnání s Čínou jen poloviční“, uvedla Xiaoming Huang, která rovněž působí na Universitě Victoria. Dohoda s EU prý novozélandskou strategii ve světové ekonomice nezmění, což platí i pro Evropskou unii.

Nový Zéland zároveň podle Huang při jakékoli obchodní dohodě řeší velkou asymetrii ve velikosti svého trhu, který má necelých 5 milionů obyvatel.

Autor: Lucie Priknerová, Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek