Marie Bydžovská, Euroskop, 17. 12. 2015
Ochrana vnější hranice schengenského prostoru a další kroky ke zvládání migračních toků budou klíčovým bodem dnešního jednání šéfů států a vlád zemí EU. Na programu vrcholné schůzky bude také boj proti terorismu, britské požadavky po Unii nebo energetika, především rozšíření plynovodu Nord Stream.
„Všechna opravdová řešení migrační krize jsou kontroverzní,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka před odjezdem na Evropskou radu o navrhovaném vzniku evropské hraniční stráže. Bez kontroverze nebudeme schopni regulovat migrační toky, které do Evropské unie směřují,“ dodal.
„Byla to právě Česká republika, která už před několika měsíci navrhla zřízení společné evropské pohraniční stráže. Opakovaně jsem toto téma otevíral i na jednáních Evropské rady. Jsem proto velmi rád, že tato myšlenka získává jasnější obrysy,“ uvedl premiér.
Podle návrhu komise by členské státy měly dát agentuře na ochranu vnějších hranic Frontex k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Evropské země by přitom v případě nutnosti musely přijmout nasazení evropských pohraničníků i proti své vůli. Doposud bylo možné vyslat příslušníky pohraniční služby Frontex na hranici jen na požádaní dotčené země.
V dopise svým evropským protějškům Sobotka varoval, že bez posílení ostrahy vnějších hranic může dojít ke konci schengenského prostoru bez hranic. „Pro většinu lidí v Evropě je Schengen poslední zbývající pozitivní symbol Evropy. V Evropě narůstá podpora stran, které by ještě před pěti lety nikdo považoval za relevantní. V takové atmosféře si nemůžeme dovolit přicházet o důležité symboly,“ řekl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza.
Nejednotnost Visegrádu
Ostatní státy visegrádské skupiny (V4) myšlenku společné stráže hranic odmítají. Především kvůli tomu, že jednotky by bylo možné nasadit i proti vůli daného státu. Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski uvedl, že by se v případě takové pohraniční stráže jednalo o „nedemokratickou strukturu, u níž by nikdo nevěděl, komu se zodpovídá“. Pochybnosti vyjádřil také šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. „Nebudu podporovat převzetí hraničních kontrol na základě diktátu,“ uvedl.
„Polsko, Slovensko i Maďarsko (spolu s ČR členové V4, pozn. red.) mají částečně vnější hranicí schengenského prostoru. Tyto země zvládají zodpovědnost za střežení vnější hranice, současně kritizují třeba Řecko, že svou roli nezvládá. Pokud jej kritizujeme, měli bychom současně mít nástroje, jak eventuální pasivitu, neochotu, či neschopnost země ležící na vnější hranici Schengenu překonat. Jinak budeme rukojmími,“ řekl Sobotka.
Podle Sobotky se jedná o pojistku, že bude možné zajistit dodržování pravidel schengenského prostoru. Diplomaté mluví o „nukleární variantě“, která bude pouze hrozbou, jež by měla být poslední možností při vyhrocení situace. Odkazují na dění v Řecku, které celé měsíce odmítalo přijetí jednotek z jiných zemí EU, které by pomáhali při ochraně hranice. Ustoupilo až pod hrozbou vyloučení ze Schengenu.
Cameron představí pro V4 své plány
Na pravidelném setkání před summitem budou premiéři V4 se kromě postoje k pohraniční stráži řešit i britské požadavky po Unii. Jednání se zúčastní britský ministerský předseda David Cameron, který představí středoevropským představitelům stav vyjednávání Londýna s Bruselem.
Podle Sobotky bude problematické, pokud se Británie bude snažit prosadit legislativu, která by byla diskriminační vůči některým občanům Unie. Jedním z plánů britské vlády je umožnit migrantům ze zemím EU čerpat dávky až po čtyřech letech v pracovním poměru, což je proti evropskému právu.
Další kroky k oslabení migrační vlny
Podle Prouzy se na summitu povede i diskuze o fungování tzv. hot spotů, tedy míst určených k registraci příchozích na hranicích Schengenu. Podle původních plánů měly zahájit registrace a odebírání otisků prstů již na konci listopadu. Přesto podle expertů řada lidí přichází přes Řecko a Itálii, aniž by byli v hot spotech registrováni. Řecko a Itálie se také brání návrhu, aby v rámci hot spotů existovali i místa pro soustředění příchozích migrantů.
Důležitým bodem programu bude i jednání o naplňování dohody s Tureckem. „Očekáváme, že Turecko bude postupovat rázně pokud jde o regulaci migračního toku přes jeho území,“ řekl Sobotka. Na základě tlaku některých členských zemí včetně ČR se součástí dohody stal i vyhodnocovací mechanismus, na kterém se kromě Komise a Evropské služby vnější akce (ESVA) budou podílet dvě nadcházející předsednictví EU – aktuálně tedy Nizozemí a Slovensko.
Česká priorita, kterou bude chtít na summitu zohlednit, je pomoc západnímu Balkánu. „Země západního Balkánu plnili své povinnosti s výrazně nižším objemem peněz, než mají Řecko a Itálie. Je potřeba jim to vrátit, pomoci jim,“ řekl Prouza. „Česko nyní připravuje vyslání policistů do Makedonie, která o to požádala. Budeme pokračovat v humanitární pomoci Makedoncům, Slovincům, Chorvatům a Maďarům,“ dodal.
Autor: Euroskop
