Euroskop, čtk
Ve stínu nepolevující migrační krize a jednání s Británií o setrvání v EU se pro osmadvacítku ukrývá další, poněkud nečekaný problém. Na počátku dubna budou totiž občané Nizozemska moci dát v referendu najevo svůj názor na asociační dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s Ukrajinou a jejíž podmínky obě strany už od ledna plní.
„Asociační dohoda jen byla ve špatnou chvíli na špatném místě,“ řekl ČTK Pietr Cleppe z bruselského analytického střediska OpenEurope. Euroskeptici, kteří referendum vyvolali – a poprvé k tomu využili možností nového zákona, platného teprve od loňského léta – podle něj potřebovali k napadnutí evropské politiky nějakou konkrétní unijní smlouvu.
A je jim v zásadě jedno, že tím mohou vykolejit snahu této východoevropské země opustit ruskou oběžnou dráhu a sblížit se se zeměmi EU.
Ukrajina jako oběť řecké krize
„Chtějí debatu o Evropě, vadí jim, jak bylo finančně zachraňováno Řecko i postup establishmentu po nizozemském ‚ne‘ evropské ústavě v roce 2005,“ vysvětlil Cleppe.
Referendum se uskuteční 6. dubna na základě petice, kterou loni během pár týdnů podepsalo mnohem více než 300.000 lidí, kteří jsou k tomu potřeba. Organizátory byli euroskeptický think-tank Forum pro demokracii, satirické webové stránky Geenstilj.nl a hnutí, které v zemi dlouhodobě prosazuje referendum o celkovém setrvání v unii.
„Jsou to skupiny, které ostře vystupují proti plíživé evropské integraci. A tu dohodu tak chápou. Vláda a parlament ji potvrdily bez větší veřejné debaty a dá se chápat jako podpora rozšíření EU, které tady není populární,“ upozornil Adriaan Schout z Nizozemského institutu mezinárodních vztahů.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu podepsal asociační smlouvu s EU. Zdroj: Evropská rada
55 % Nizozemců proti dohodě s Ukrajinou
Nizozemská legislativa, podle které se bude o ukrajinské dohodě rozhodovat, hlasování o odchodu z unie nedovoluje. Platí také, že referendum není právně závazné, parlament by k jeho výsledku měl ale „přihlížet“ ve chvíli, kdy voličská účast přesáhne 30 procent.
Jak upozorňuje Schout, pro nizozemskou vládu i parlament by ale bylo politicky neúnosné ignorovat výsledek vůbec prvního podobného referenda. „Takže vláda i parlament nejspíš výsledek přijmou,“ míní.
Pro Nizozemsko může být situace o to paradoxnější, že je v první polovině letošního roku předsednickou zemí EU. Nedávný průzkum uveřejněný koncem ledna v listě De Volksrant ukázal, že proti asociační dohodě by se vyslovilo 55 procent dotázaných. Opačně by v referendu v té chvíli hlasovalo 44 procent. V prosinci byl ale rozdíl mezi oběma tábory ještě výraznější.
Juncker: „Ne“ může spustit krizi kontinentálních rozměrů
Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera může nizozemské „ne“ spustit krizi „kontinentálních rozměrů“. V rozhovoru s nizozemským listem NRC dal šéf evropské exekutivy jasně najevo, že by Holanďané neměli z hlasování dělat otázku širší než je samotná dohoda.
„Nizozemská vláda si stojí za svým podpisem pod asociační dohodou a vždy, kdy to je možné, tak vysvětlujeme, proč tento názor máme,“ řekl ČTK dobře informovaný zdroj blízký předsednictví. Zdůraznil také, že kabinet se v EU hodlá soustředit na své priority, kterými je zvládnutí migrační krize a podpora vnitřního unijního trhu. „Nepředbíhejme událostem. Po referendu bude o výsledku parlamentní debata,“ poznamenal.
Hrozí pád vlády?
Cleppe z OpenEurope ale upozorňuje, že vláda premiéra Marka Rutteho by mohla v případě, že nizozemští občané v hlasování ukrajinskou asociační dohodu odmítnou, padnout právě ještě v době unijního předsednictví.
A vládní strany, jejichž chování bude pečlivě hlídat opozice včetně euroskeptiků okolo Geerta Wilderse, musí ve svém rozhodování, jak naloží s výsledkem hlasování, zohlednit i to, že zemi příští rok čekají parlamentní volby.
„Možná nebudou chtít jít proti americké politice na Ukrajině a rozhodnou se opět veřejné mínění nezohlednit, ale to by jen ještě více posílilo protievropské a antisystémové nálady,“ míní Cleppe.
Svou roli ovšem při hlasování může sehrát i příběh letu MH17, sestřeleného nad východní Ukrajinou. Na druhou stranu se část nizozemské veřejnosti obává příliš velkého zapojení země do rusko-ukrajinského sporu na straně Kyjeva i možného příchodu migrantů z této země.
Podle Schouta budou nynější holandské předsednictví EU definovat tři momenty. První je dohoda o novém vztahu unie a Británie, druhou uprchlická krize a snaha snížit počty příchozích a třetí právě referendum o ukrajinské smlouvě. Nezvládnutí kteréhokoliv z těchto bodů bude podle něj vnímáno jako neúspěch předsednictví či přinejmenším neúspěch, který se udál v době nizozemského předsednictví.
Autor: Euroskop, čtk
