Balkánská cesta je uzavřená, má vzkázat dnešní summit


Marie Bydžovská, Euroskop, 7. 3. 2016

ŽIVĚ Z BRUSELU – Migrační krize bude hlavním tématem dnešní mimořádné schůzky premiérů a prezidentů zemí EU s předsedou turecké vlády Achmetem Davutogluem v Bruselu. Lídři osmadvacítky budou diskutovat také o tom, jak v nynější situaci podpořit Řecko. Podle návrhu závěrečné deklarace oznámí, že balkánská migrační trasa je uzavřená.

„Česká republika není spokojená s tím, jaká je situace na řecko-turecké hranici. Je potřeba tamní migrační tok zastavit. Budu zdůrazňovat, že chceme, aby bylo zajištěno navracení ekonomických migrantů z Řecka do Turecka,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka před odletem do Bruselu.

Turci začínají od Řecka přebírat zpět migranty, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu. Zatím se jedná o první tři stovky osob, především z Afriky. Schůzka dnes bude zřejmě žádat zrychlení a rozšíření tohoto postupu. „Je důležité, aby začala fungovat readmisní dohoda mezi celou EU a Tureckem,“ řekl Sobotka.

Z tisíců migrantů mají být stovky

Turecko je v migrační krizi pro Evropskou unii klíčovým partnerem od loňského listopadu, kdy obě strany podepsaly společný akční plán. Jeho cílem je výrazné snížení počtu migrantů, kteří připlouvají do Řecka přes Egejské moře. Unie zároveň zintenzivnila přístupové rozhovory i diskusi o vízové liberalizaci.

Přestože evropská strana uznává, že Turci nezahálí, čísla přijíždějících migrantů stále výrazně a trvale neklesají. Cílem je podle diplomatů dostat se velmi rychle z nynějších několika tisíc denně na nejvýše několik stovek.

Turecký premiér Davutoglu nejspíš bude chtít naopak slyšet detaily možného evropského plánu, podle kterého by země EU dobrovolně umožnily příjezd určitému počtu syrských uprchlíků v Turecku. Česká republika se podle Sobotky nechystá k projektu připojit.

Atmosféru summitu a nalezení shody by nicméně mohl negativně ovlivnit páteční zásah tureckých úřadů proti opozičním novinám Zaman. Zákrok jako ohrožení svobody slova v Turecku už kritizovala jak EU, tak Spojené státy. “Spolupráce s Tureckem neznamená, že nebudeme obzvláště ostražití ohledně svobody slova v Turecku,” prohlásil francouzský prezident François Hollande při příjezdu na summit.

Summit EU-Turecko

Turecký premiér se zdraví s předsedy institucí EU. Zdroj:čtk

Více na Euroskopu

EU nabízí Turecku 3 miliardy za spolupráci v migrační krizi

Komise kritizuje Turecko kvůli svobodě slova a Kurdům

Uzavření balkánské cesty

Na programu schůzky evropských lídrů bude i dění na Balkáně. Podle českého premiéra je nutné docílit jasné dohody, že bude zastavena nelegální migrace v oblasti západního Balkánu. „Je potřeba podpořit balkánské státy a integrovat je do evropského řešení,“ zdůraznil Sobotka.

„Dnešní jednání vnímám také jako jasný vzkaz Evropy o tom, že balkánská trasa bude uzavřena. Nebude již fungovat tak, jak fungovala v minulosti, jako místo volného přístupu až do centra Evropy. Posouváme se dál v řešení migrační krize. Bude to vyžadovat pomoc Turecku a Řecku a uzavření hranic v oblasti západního Balkánu. To může v jarních měsících přinést konkrétní pozitivní výsledky,“ řekl Sobotka před summitem.

K uzavírání balkánské cesty podle premiéra již začíná docházet v důsledku rozhodnutí Rakouska (omezit počty příchozích migrantů do země). I další státy výrazně zpřísňují opatření na hranicích, což se podle Sobotky projevuje především na řecko-makedonské hranici.

Pomoc Řecku

Bruselský summit se koná ve chvíli, kdy se kvůli uzavřeným hranicím na severu Řecka rychle zhoršuje humanitární situace tisíců migrantů, kteří tam náhle uvázli. Pomoc hospodářsky už tak dost problematickému Řecku vyrovnat se s nově vzniklou situací bude dalším výrazným bodem jednání. O této věci už ale lídři unijní osmadvacítky budou hovořit bez přítomnosti svého tureckého partnera.

Evropská komise minulý týden přišla s plánem mechanismu, který by umožňoval v příštích třech letech použít až 700 milionů eur na řešení migrační krize v členských státech EU. Dosud bylo takové řešení možné jen při pomoci mimo osmadvacítku.

Summit by měl podle návrhu závěrečného prohlášení vyzvat příslušné ministry, aby plán podpořili ještě před následující schůzkou unijních lídrů v březnu. Rychle by měl postupovat rovněž Evropský parlament, který musí potvrdit s financováním související rozpočtové změny.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek