17.03.2016
Evropská komise, čtk
Vedoucí představitelé EU se shodli na některých krocích, které je třeba učinit, aby došlo k uzavření tras, po kterých jsou ilegálně převáděni lidé, k rozbití pašeráckých sítí, ale zároveň také k ochraně vnějších hranic EU. Lídři EU uvítali dodatečné návrhy Turecka a dohodli se, že budou s touto zemí spolupracovat na základě souboru šesti zásad.
„Návrhy, o nichž jednali vedoucí představitelé EU a Turecka, tedy navracení všech nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří nově vstoupí do Řecka z Turecka, což je dočasné a výjimečné opatření, které by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a současně přesídlování Syřanů z Turecka do EU, mohou jednou provždy rozbít obchodní model využívaný pašeráky“, uvedl první místopředseda Komise Frans Timmermans.
“Výše uvedená opatření však mohou být a budou prováděna výlučně v souladu s mezinárodními právními předpisy a právem EU. To znamená, že každý jednotlivec, jenž požádá o mezinárodní ochranu, musí být posouzen individuálně, mít právo na odvolání a záruku, že nedojde k navrácení,“ dodal Timmermans.
Mezi šest zásad kooperace s Tureckem patří:
1. Právní záruky návratu všech nově příchozích nelegálních migrantů a uchazečů o azyl, kteří přijíždějí z Turecka na řecké ostrovy
Návrat nelegálních migrantů a uchazečů o azyl, jejichž žádosti byly prohlášeny za nepřípustné nebo byly zamítnuty lze provádět pouze v souladu s evropským a mezinárodním právem. Dohoda o takovýchto návratech, ať už jde o osoby, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ty, které ji nepotřebují, by měla být považována za dočasné a výjimečné opatření zaměřené na ukončení lidského utrpení, jež je důsledkem současných mohutných toků osob mezi Tureckem a Řeckem.
„Plošná“ návratová politika nepřichází v úvahu, neboť by byla v rozporu s právními požadavky a základními právy uchazečů o azyl. Každá žádost o azyl musí být vyřizována individuálně a musí být dodrženy jasné právní a procesní parametry vymezené ve směrnici EU o azylovém řízení.
Zpětné přebírání osob, které nepotřebují mezinárodní ochranu: Všichni nově příchozí nelegální migranti a uchazeči o azyl, kteří vstoupí do Řecka a u nichž je zjištěno, že nepotřebují mezinárodní ochranu, budou vráceni do Turecka na základě dvoustranné dohody o zpětném přebíraní osob mezi Řeckem a Tureckem.
Navrácení osob, které potřebují mezinárodní ochranu: Podle právních předpisů EU (články 35 a 38 směrnice o azylovém řízení) může být žádost o azyl uzavřena a označena za nepřípustnou, pokud již dotčená osoba byla uznána za uprchlíka nebo pro ni již byla zajištěna dostatečná ochrana v „první zemi azylu“ anebo pokud osoba přišla do EU z „bezpečné třetí země“, která dokáže zajistit účinný přístup k ochraně. Existuje řada záruk na ochranu práv žadatelů o azyl, včetně individuálního posouzení každého případu, osobních pohovorů a možnosti odvolat se proti rozhodnutí o nepřípustnosti.
Praktická opatření: Aby bylo možné tato ustanovení uplatňovat, bude třeba provést změny jak v řeckých, tak v tureckých právních předpisech – v Řecku proto, aby se zajistilo, že Turecko bude klasifikováno jako bezpečná třetí země, a v Turecku proto, aby byl zajištěn přístup k účinnému azylovému řízení pro všechny osoby, které potřebují mezinárodní ochranu. Bude třeba rovněž zavést urychleně přijatá operativní ustanovení mezi Řeckem a Tureckem, mezi které mj. patří zvýšení přijímací kapacity na řeckých ostrovech a úprava hotspotů tak, aby v nich mohly sídlit readmisní a azylové úřady.
2. Systém přesídlování 1:1
Za každého syrského státního příslušníka, který bude navrácen z řeckých ostrovů, bude jeden syrský státní příslušník přesídlen do EU přímo z Turecka. Aby systém fungoval, měly by členské státy vytvořit dostatečný počet míst pro přesídlení. Do stávajících závazků použitých k těmto účelům bude zahrnuto zbývajících 18 000 míst z programu EU pro přesídlení (celkově 22 504 míst), který byl dohodnut v červenci 2015, a pokud to bude nezbytné, mělo by se zvážit rovněž využití nepřidělených 54 000 míst v rámci stávajících relokačních rozhodnutí.
Ani v případě Syřanů to však neznamená, že by do Turecka vráceni nebyli. Podle unijního práva totiž může být žádost zamítnuta jako nepřípustná, pokud už byl dotyčný v jiné zemi – v nynějším případě tedy v Turecku – jako uprchlík uznán.
Pro účely systému přesídlování 1:1 by měl být využit logistický rámec dobrovolného programu přijímání osob z humanitárních důvodů s Tureckem – konkrétně by měla být zužitkována odborná kapacita Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky s podporou úřadu EASO, Mezinárodní organizace pro uprchlíky a dalších vnitrostátních úředníků pro azyl, bude-li to nezbytné. Jakmile systém přesídlování 1:1 splní svůj účel, kterým je zastavit migrační toky, bude aktivováno přijímání v rámci dobrovolného programu přijímání osob z humanitárních důvodů, přičemž členské státy se na něm budou podílet na bázi dobrovolnosti.
Pokud bude systém fungovat, měl by podle Timmermanse být jasným signálem, že se nevyplatí riskovat složitou a nebezpečnou cestu přes moře.
Společný akční plán EU a Turecka |
|
Evropská komise dne 15. října dosáhla s Tureckem dohody ad referendum týkající se společného akčního plánu. Cílem dohody je posílit vzájemnou spolupráci při řízení migrace prostřednictvím koordinovaného úsilí zaměřeného na řešení uprchlické krize. Společný akční plán byl zahájen na jednání EU a Turecka dne 29. listopadu 2015. Akční plán stanoví řadu společných opatření, která musí Evropská unie a Turecká republika bezodkladně provést. Jejich cílem je koordinovat řešení společných problémů a pomáhat Turecku v jeho snahách o zvládnutí obrovského množství lidí, kteří potřebují ochranu a nacházejí se na jeho území. Evropská komise (její instituce a členské státy) se navíc zavázala, že bude s Tureckem více spolupracovat na politické úrovni, poskytne mu významnou finanční pomoc, přispěje k rychlejšímu splnění podmínek pro uvolnění vízového režimu a oživí proces přistoupení. |
3. Rychlejší uvolnění vízového režimu
Bude urychlena práce na uvolnění vízového režimu s Tureckem, aniž by bylo změněno 72 kritérií, které musí Turecko splnit (35 z nich již bylo splněno). Aby dosáhlo plánovaného zrušení vízové povinnosti do konce června, bude muset Turecko v přiměřené době přijmout příslušná opatření. Za předpokladu, že Turecko přijme nezbytná opatření ke splnění zbývajících požadavků, Komise na konci dubna 2016 předloží legislativní návrh na zrušení vízové povinnosti pro turecké občany.
4. Rychlejší vyplácení finančních prostředků v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku
Probíhá financování prvních projektů v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku, přičemž 55 milionů eur je vyhrazeno na uspokojení okamžitých potřeb syrských školáků, pokud jde o přístup k formálnímu vzdělávání, a 40 milionů eur bude použito na humanitární pomoc prostřednictvím Světového potravinového programu. Příští krok vedoucí k financování dalších projektů bude vyžadovat aktivní zapojení tureckých orgánů, aby byla analýza potřeb dokončena do poloviny dubna.
5. Urychlení přístupových jednání
Komise a členské státy pracují na urychlení přístupových jednání s Tureckem. V současné době probíhají přípravy na postupné otevření pěti kapitol. Komise usiluje o to, aby byly na jaře všechny související dokumenty dokončeny a připraveny k předání Radě, aniž by tím byly dotčeny postoje jednotlivých členských států a rámec pro vyjednávání.
6. Zlepšení humanitárních podmínek v Sýrii
Jak již bylo uvedeno na zasedání Evropské rady, EU je připravena s Tureckem spolupracovat na zlepšení humanitárních podmínek na území Sýrie, díky čemuž by uprchlíci mohli žít v oblastech, které budou bezpečnější. Pro dosažení úspěchu je nezbytné, aby všechny strany urychleně a beze zbytku splnily všechny závazky přijaté v rámci mezinárodní skupiny na podporu Sýrie, která se ve dnech 11.–12. ledna sešla v Mnichově.
Autor: Evropská komise, čtk
