Libor Škácha, Euroskop, 18. 1. 2017
S blížící se inaugurací nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa rostou nejasnosti a nejistoty ohledně budoucnosti euroatlantických vztahů. Své obavy o zhoršení transatlantických vztahů vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová, která do budoucnosti očekává jejich ochlazení.
Donald Trump bude inaugurován 20. ledna a dosud nepředstavil kompletní složení své administrativy. Politické směřování nově nastupujícího prezidenta však již dostává konkrétní obrysy. Mezi ústřední postavy Trumpova týmu budou bezesporu patřit kandidát na ministra zahraničí Rex Tillerson a ministra obrany James Mattis či kontroverzní politik Stephen Bannon, který aspiruje na post hlavního poradce prezidenta.
Trump již během své prezidentské kampaně vzbudil pozornost nevybíravými komentáři, názorovou diskontinuitou a značnou dávkou nepředvídatelnosti. Především z nekonzistentnosti a častokrát rozporuplných výroků plynou obavy některých evropských politiků o budoucí uspořádání euro-amerických vztahů. Nejistota evropských představitelů je patrná zejména v souvislosti s hrozícím zhoršením vojenské spolupráce a omezením bezpečnostních garancí USA v Evropě, potažmo v Severoatlantické alianci.
Nabídka spolupráce od Merkelové
Mnozí evropští politici mají k rýsující se Trumpově administrativě značné výhrady. Výjimkou není německá kancléřka Angela Merkelová. Jakkoli se z počátku Trumpova politického angažmá snažili evropští představitelé o zdrženlivost a opatrná vyjádření, objevovaly se i hlasy, které veřejně kritizovaly jeho ideovou diskontinuitu a problematické výroky.
Mezi ně patří německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který Trumpa označil za „kazatele nenávisti“. Kancléřka Merkelová Steinmeierovo veřejné vyjádření považovala za chybu a snažila se mírnit emoce. „Německo a USA jsou spojeny hodnotami, jako jsou demokracie, svoboda a právní stát,“ řekla kancléřka. Budoucímu prezidentovi na základě těchto hodnot nabídla úzkou spolupráci.
Evropané si musí zajistit svou bezpečnost
Avšak i německá kancléřka si je vědoma rizik, neshod a nejistot, které z Trumpova nástupu do Bílého domu plynou. Při nedávné návštěvy Belgie a Lucemburska prohlásila, že: „během Trumpova prezidentského mandátu EU musí zlepšit zajišťování své vlastní bezpečnosti a zajistit lepší kontrolu migrace“.
V souvislosti s možným oslabením transatlantických bezpečnostních vazeb a s ohledem na silnou evropskou orientaci na USA Merkelová dodala, že: „by bylo naivní spoléhat se na ostatní, že za nás vyřeší naše problémy“.
Narážela tak především na ruskou agresi na Krymu a na východní Ukrajině, kterou označila za největší výzvu za poslední desetiletí a také na fungování Schengenského prostoru, ke kterému je potřeba zajistit funkční kontrolu externích hranic Unie.
Merkelová apelovala na posílení unijní bezpečnostní spolupráce nejen kvůli nejistým vztahům s USA, ale také s ohledem na plánovaný odchod Británie z evropských struktur a na nedávné kroky odcházejícího prezidenta Obamy. Ten ještě před skončením svého mandátu schválil vyslání čtyř tisíc vojáků a další vojenské techniky do západního Polska.
Třecí linie: Ruské sankce a klimatická politika
Existují i další otázky, které USA a Evropu mohou rozdělovat. Donald Trump uvažuje o politické dohodě na snížení jaderných arzenálů výměnou za zrušení amerických sankcí vůči Rusku. Jejich zrušení by bylo v ostrém kontrastu s politikou EU, která na konci roku 2016 sankce vůči Rusku prodloužila o dalších šest měsíců.
V neposlední řadě je zde i otázka klimatu a nedávno vyjednané Pařížské dohody, ke které nakonec přistoupila i Čína. Trump fenomén globálního oteplování nevybíravě označil za „výmysl několika šílených environmentalistů“.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
