Marie Bydžovská, Euroskop, čtk, 3.2. 2017
Vrcholní představitelé Evropské unie se dnes scházejí na Maltě, aby řešili problém s migranty, kteří do Evropy připlouvají přes Středozemní moře. Unijní lídři rovněž budou diskutovat o budoucnosti společenství po očekávaném odchodu Británie nebo o spolupráci mezi EU a Spojenými státy po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Už se můžeme začít opírat o spolupráci se stávající libyjskou vládou. Sice ta její pozice není bůhvíjaká, ale přece jenom už je to nějaký partner, se kterým konečně můžeme začít jako Evropská unie komunikovat,“ řekl před summitem český premiér Bohuslav Sobotka. EU podle něj chce podpořit ostrahu jižní hranice Libye, aby do ní nepřicházeli migranti z jiných afrických zemí, posílit libyjskou pobřežní stráž, aby zastavovala lodě s uprchlíky plujícími do Evropy, a vybudovat záchytné tábory pro migranty v africké zemi.
Vztahy s Libyí po vzoru dohody s Tureckem
„Budeme mluvit o ochraně libyjského pobřeží a o zastavení nelegálního převádění a obchodu s lidmi. Víme, že situace uprchlíků v Libyi je dramatická, a proto musíme udělat totéž, co jsme udělali i ve spolupráci s Tureckem,“ řekla před summitem německá kancléřka Angela Merkelová.
„Potřebujeme pravidla pro kontrolu migrace. Je nemyslitelné nechat na převaděčích, aby rozhodovali, kdo přijede do Evropy a kdo ne,“ řekl při příchodu rakouský kancléř Christian Kern. „Nesázíme na úplné uzavření, ale musíme migraci regulovat. Víme, že jsme se s integrací uprchlíků v zemích jako Německo, Rakousko, Švédsko nebo Dánsko dostali na hranici možného,“ řekl.
EU se již může začít opírat o spolupráci se stávající libyjskou vládou při řešení migrační výzvy, řekl před neformálním summitem ve Valletě novinářům předseda české vlády Bohuslav Sobotka. Zdroj: čtk
Diskuse se povede i o koordinaci postupu evropských zemí při vyjednávání s Londýnem o uspořádání vztahů po britském odchodu z EU. Očekává se, že Británie formálně oznámí svůj odchod v březnu, dohoda o vztazích se zbývající sedmadvacítkou by poté měla vzniknout do dvou let.
Transatlantická diplomacie přes twitter
Podle vyjádření premiérů a prezidentů přijíždějících na summit bude důležitým tématem vztah EU a USA. Podle Sobotky z některých výroků evropských politiků vyplývá, že v současnosti neběží intenzivnější komunikace s USA. Obvykle velmi otevřená litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová to při příchodu komentovala slovy, že ke vzkazům nyní slouží právě jen twitter.
„Budu během našeho jednání apelovat, abychom s Američany intenzivněji komunikovali a pokusili se pochopit, v čem se po nástupu Trumpa bude americká politika lišit, v čem zůstane stejná. Je potřeba hledat elementární shodu a spolupráci. Navzdory všem problémům, nedorozuměním, výkřikům. Je potřeba udržet pragmatickou komunikaci a spolupráci,“ dodal Sobotka.
V dopise, kterým politiky zval na dnešní summit, zařadil předseda unijních summitů Donald Tusk kroky nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa mezi výzvy, jimiž nyní EU musí čelit. Trump s nejasným vztahem k evropským spojencům se tak dostal do společnosti „asertivní“ Číny, „agresivního“ Ruska či Islámského státu a chaosu a anarchie na Blízkém východě.
Předseda Evropské rady Donald Tusk před zahájením neformálního summitu EU ve Valletě. Zdroj: Evropská rada
Trump může podle Kerna přispět ke sjednoceni EU
„Evropská unie musí sama hledat svou roli ve světě a neměla by se soustředit na to, co zaznívá od nového amerického prezidenta Donalda Trumpa,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová. „V popředí našeho zájmu stojí jednání o Evropě, ne to, abychom se zabývali jinými částmi světa,“ řekla Merkelová na dotaz, co pro EU znamená nástup Trumpa do Bílého domu. Budoucnost EU je podle ní důležitější než rétorika, která zaznívá z USA po nástupu nové administrativy.
Rakouský kancléř Christian Kern podotkl, že nástup Trumpa může posloužit i k posílení a sjednocení unie. „Může to být katalyzátor pro silnější Evropu, pro více sjednocenou Evropu,“ řekl Kern o dopadech Trumpova zvolení. Obecně nechtěl mluvit o novém americkém prezidentovi jako o hrozbě pro EU, některé aspekty jeho politiky však podle Kerna vyvolávají „jisté obavy“.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
