Libor Škácha, Euroskop, 15. 5. 2017
Švýcarská vláda omezí přístup bulharským a rumunským občanům na svůj pracovní trh pro následujících 12 měsíců. Rozhodnutí bylo federální vládou přijato minulý týden. Spolková rada ve Švýcarsku ve středu schválila aktivaci tzv. ventilové klauzule (safeguard clause), která umožňuje omezit vydávání pracovních povolení pro občany některých unijních zemí.
Spolkový kabinet, který se potýká se zvýšenou migrací unijních občanů z východoevropských zemí, se rozhodl omezit vydávání pětiletých pracovních povolení (povolení skupiny B) pro občany Bulharska a Rumunska na maximální počet 996.
Rozhodnutí také reflektuje výsledky referenda z roku 2014, ve kterém Švýcaři hlasovali ve prospěch zavádění kvót pro vydávání pracovních víz.
Kvóty jako reakce na prudké zvýšení žádostí k pobytu
Občané Rumunska a Bulharska mohou volného pohybu využívat od června 2016. Do alpské země v tomto roce přišlo na 3300 bulharských a rumunských pracovníků, což je dvojnásobek oproti roku 2015.
Spolková rada své rozhodnutí dále odůvodnila tím, že: „zavedením kvót využívá nástroje, který má k dispozici, aby kontrolovala migraci do země.“
V současné době žije nebo pracuje v Švýcarsku přes 8 tisíc Bulharů a 14 tisíc Rumunů. Z celkové populace alpské země, kterou obývá 8,4 milionu, tvoří cizinci téměř jednu čtvrtinu
Co je obsahem ventilové klauzule
Ačkoliv je volný pohyb osob mezi Švýcarskem a EU garantován bilaterálními smlouvami, tzv. ventilová klauzule dovoluje Švýcarsku jednostranně zavést limity na pracovní povolení v případě, že počet migrantů překročí určitou hranici.
Alpská země, která je oblíbenou migrační destinací, od přijatého opatření očekává i to, že pomůže švýcarské společnosti vnímat imigraci jako více akceptovatelnou.
Restrikce byly zavedeny i na země Visegrádské čtyřky
Není to poprvé, kdy Švýcarsko schválilo takovéto limity. V květnu 2012 například aplikovalo stejné restrikce na osm unijních zemí včetně ČR, Slovenska, Maďarska či Polska (země tzv. skupiny EU-8).
Tehdy byly restrikce zavedeny na dobu 12 měsíců a po roce opětovně prodlouženy. Tehdejší předseda vlády Petr Nečas považoval švýcarský krok za „diskriminující.“
V dubnu 2013 švýcarská vláda své opatření prodloužila, přičemž jeho platnost byla rozšířena i na zakládající země EU, včetně Francie a Německa (země tzv. skupiny EU-17).
EU rozhodnutí Bernu lituje
Na krok švýcarské vlády zareagovala také Evropská komise. Ve svém prohlášení uvedla, že: „lituje posledního švýcarského kroku, jelikož počet občanů EU jako celku žádající o pobyt ve Švýcarsku klesá.“
Komise tak narážela na švýcarský výrok, kdy Bern svůj restriktivní krok odůvodnil tím, že chce kontrolovat prudce narůstající migraci do země.
S opatřením nesouhlasí ani Rumunsko
Za „nešťastné“ označil rozhodnutí i rumunský ministr zahraničí George Ciamba, přičemž dodal, že: „věří, že jakékoliv opatření týkající se volného pohybu osob by mělo být přijato v duchu usnadňování spolupráce a blízkého partnerství mezi EU a Švýcarskem.“
Ministerstvo zahraničí také prohlásilo, že: „Toto rozhodnutí je přijato v době, kdy relativně malý počet Rumunů požádal o povolení k pobytu skupiny B a je v rozporu s tím, jak rumunská komunita Švýcarsku prospívá.“
Na vztahy mezi EU a Švýcarskem je v poslední době nahlíženo zejména v souvislosti s brexitem a budoucího uspořádání vztahů Unie s Velkou Británií. Ta by totiž mohla během jednání o odchodu z Unie cílit na podobné uspořádání, jako má právě Švýcarsko.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
