Libor Škácha, Euroskop, 30. 5. 2017
Každoroční summit průmyslově nejvyspělejších demokratických států letos hostila sicilská Taormina. Mezi klíčová témata patřily otázky týkající se sankcí vůči Rusku, obchodu, migrace, klimatu, bezpečnosti a boje proti terorismu. Sicilský summit je také nazýván G7+2, jelikož k lídrům G7 se připojili i předsedové Donald Tusk a Jean-Claude Juncker.
V závěrečném komuniké se reprezentanti dohodli na společném postoji k Rusku, kdy země zachovají stávající sankce a jsou připraveny zavést další, nebudou-li ze strany Moskvy respektovány dohody z Minsku.
Americký závazek nesnižovat sankce potvrdil i Gary Cohn, ekonomický poradce Donalda Trumpa, který před novináři uvedl, že: „Nehodláme upouštět od sankcí vůči Rusku. Jestliže je nějak budeme měnit, budeme je zpřísňovat.“ Dále zdůraznili snahy vedoucí ke stabilitě a bezpečnosti v mezinárodním prostředí a vyzvali představitele KLDR, aby zastavili svůj jaderný program a testy balistických střel.
Proč G7+2?
Do diplomaticky exkluzivního klubu G7 patří hospodářsky silné a zpravidla velké státy. Předsedové Komise a Evropské rady reprezentovali na setkání nejen jednotný evropský trh s 500 miliony spotřebitelů, ale i zájmy menších členských států, jako jsou třeba Estonsko, Malta či Kypr.
Serveru Politico.eu to potvrdil i vysoce postavený unijní diplomat, který připomněl, že: „ačkoliv naši velcí hráči sedí u stolu, nemohou reprezentovat zájmy Unie jako celku, a to např. v otázkách obchodu, jelikož obchodní otázky nejsou součástí národních kompetencí.“
Mimo obchodní zájmy zde unijní představitelé hájili principy multiratelarismu v mezinárodní politice a unijní stanoviska v otázkách boje proti globálnímu oteplování, o které se vedly spory.
Neshody ohledně klimatu
Problematickým bodem byla Pařížská dohoda o změně klimatu. Otazník visí nad podporou ze strany USA, jelikož nový prezident Trump jí není příliš nakloněn a na sicilském summitu prozatím nepřijal žádné stanovisko k této otázce.
Angela Merkelová před novináři jednání o klimatu označila za „velmi intenzivní“ a dodala, že: „[ostatních] šest lídrů se jej snažilo přesvědčit, aby USA i do budoucna setrvaly na podpoře klimatické dohody.“
Evropští státnici chtěli dát prezidentu Trumpovi najevo, že by USA měly trvat na svých environmentálních závazcích. Italský předseda vlády Paolo Gentiloni krok amerického prezidenta hodnotil slovy, že: „si prezident Trump nechá čas na rozmyšlenou.“
Dodržování pravidel světového obchodu
Součástí sicilského summitu byly též otázky související s volným obchodem, protekcionismem a hospodářským růstem. Ačkoliv byla jednání dle německé kancléřky „velmi tvrdá“, nakonec se do společné deklarace podařilo prosadit závazek boje proti protekcionismu a dodržování nastavených obchodních pravidel mezinárodního režimu.
Obavy o ochranářskou politiku byly spojeny primárně s výroky prezidenta Trumpa, který se v minulosti několikrát vyslovil pro protekcionistická opatření pro americký trh.
Migrační politika
Představitelé G7 také rokovali o otázkách migrace a ochrany hranic. Skupina G7 respektuje právo suverénních států chránit své hranice, ať již individuálně či kolektivně a provádět politiku v zájmu národní bezpečnosti.
Dále se zavázaly k tomu, že budou pomáhat a podporovat uprchlíky co nejblíže jejich rodným zemím, pomohou s obnovou domácích komunit a budou podporovat jejich bezpečný návrat do země původu.
Bylo dosaženo i shody na tom, že země G7 souhlasí s vybudováním partnerství s klíčovými zeměmi tak, aby kořeny migrace byly řešeny přímo v postižených regionech/oblastech.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
