Odstoupení USA od klimatické dohody – otázky a odpovědi


Tereza Chlebounová, Euroskop, 2. 6. 2017

Ve čtvrtek 1. června oznámil americký prezident Donald Trump, že Spojené státy odstoupí od Pařížské dohody o klimatu dojednané v roce 2015. USA podle něj budou usilovat o nové podmínky dohody, jejíž současnou podobu označil Trump podle ČTK za nespravedlivou. Evropští lídři se ale za klimatickou dohodu postavili a nové vyjednávání jednoznačně odmítli. Poslední vývoj událostí a vyhlídky do budoucna přinášíme v otázkách a odpovědích.

Co je cílem Pařížské klimatické dohody?

Pařížská klimatická dohoda, kterou podepsalo v prosinci 2015 celkem 195 zemí, si klade za cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C a usilovat o to, aby nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.

Za tímto účelem si každá země stanovuje konkrétní opatření zaměřené na snížení emisí, jejich výsledky se budou každých 5 let vyhodnocovat s cílem stanovit ambicióznější cíle. EU a další vyspělé země se zároveň zavázaly, že budou nadále poskytovat rozvojovým zemím prostředky na financování opatření v oblasti klimatu. Dohoda se týká období od roku 2020, neúčastní se jí pouze Sýrie a Nikaragua.

Proč chtějí USA od dohody odstoupit?

Podle serveru Politico.eu Trump věří, že závazky vyplývající z Pařížské dohody poškozují americký průmysl. Kromě toho odmítá, že by klimatické změny zapříčinila lidská činnost, a varování vědců považuje za přehnaná.

Dohoda je navíc podle amerického prezidenta vůči USA nespravedlivá. „Tahle dohoda se méně týká klimatu a více toho, jak získávají ostatní země finanční výhody na úkor Spojených států,“ prohlásil podle ČTK prezident.

Trump údajně bude chtít vyjednat nové podmínky dohody. „Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Jestli ne, také to půjde,“ řekl Trump.

Pařížská dohoda o klimatu

Pařížská dohoda o klimatu vstoupila v platnost 4. listopadu 2016 poté, co byla splněna podmínka, aby ji schválilo 55 zemí představujících 55 % světových emisí skleníkových plynů. Zatím ji úspěšně ratifikovalo 147 států. Zdroj: Rada EU, OSN.

Jaká je reakce Evropy?

Tři největší evropské ekonomiky, Německo, Francie a Itálie, vydaly společné prohlášení, ve kterém podle serveru Euractiv.com Trumpovo rozhodnutí kritizují. Za dohodu se podle serveru EUObserver postavily také ostatní státy Evropské unie. Své zklamání nad krokem USA vyjádřila i britská premiérka Theresa Mayová.

„Klimatická dohoda je důležitá kvůli našim dětem a bezpečnější budoucnosti. Nelze ji odmítnout jen proto, aby se nám teď chvíli žilo pohodlněji,“ uvedl na twitteru premiér Bohuslav Sobotka.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podle agentury AFP označil Trumpovo rozhodnutí za vážnou chybu. „Pařížská dohoda je živá a budeme v ní pokračovat s americkou administrativou nebo bez ní,“ řekl předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.

Před čtvrteční půlnocí také podle EUObserveru zveřejnila Evropská unie společné prohlášení s Africkou unií, v němž potvrzují své odhodlání naplnit Pařížskou dohodu a vyzývají ostatní partnery, aby dodržely své závazky.

Bude se o Pařížské dohodě znovu vyjednávat?

Evropští lídři už dali jasně najevo, že nepočítají se změnou podmínek dohody. „Nebudeme znovu vyjednávat méně ambiciózní dohodu. V žádném případě,“ řekl podle serveru Euractiv francouzský prezident Emmanuel Macron krátce před čtvrteční půlnocí. Zároveň vzkázal americkým vědcům a podnikatelům, kteří nesouhlasí s Trumpovým rozhodnutím, že mohou pracovat ve Francii.

Server Politico informoval, že podle sekretariátu Organizace spojených národů není možné o Pařížské dohodě o klimatu znovu vyjednávat pouze na základě žádosti jedné ze zúčastněných zemí.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podle serveru již předem upozornil, že případné odstoupení od klimatické dohody bude zdlouhavý proces. „Není možné opustit tuto klimatickou dohodu přes noc, jak si někteří lidé ve Spojených státech myslí,“ řekl podle Politica ve čtvrtek Juncker. „To trvá tři, čtyři roky – což je v samotné dohodě stanoveno.“

Jaké budou další kroky?

Evropská unie se nyní bude pravděpodobně snažit hrát v otázce boje proti klimatickým změnám aktivnější roli. „Dnešní oznámení nás spíše povzbudilo k akci, než aby nás oslabilo, a vzniklé vakuum zaplníme novým širokým a odhodlaným vedením,“ uvedl podle ČTK eurokomisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete.

Klimatické změny představují jedno z klíčových témat probíhajícího summitu EU a Číny. Očekává se, že obě strany přijmou společné prohlášení a další dokument, kterým podpoří boj proti globálnímu oteplování a čisté energie.

Čína by se po Trumpově kroku mohla stát v této oblasti pro EU blízkým partnerem. „Nikdo by neměl zůstat vzadu, ale EU a Čína se rozhodly posunout vpřed,“ uvedl Cañete. „Nyní je čas dále posílit tyto vazby a udržet v pohybu ambiciózní globální opatření v oblasti klimatu.“

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek