Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jaké jsou důvody poklesu počtu migrantů směřujících do Itálie?

Libor Škácha, Euroskop, 5. 9. 2017
Mini summit v Paříži, srpen 2017

Množství žadatelů o azyl, kteří přes středomořskou trasu míří k italským břehům, se v posledních týdnech a měsících snižuji, oznámil to italský ministr vnitra Marco Minniti. Poslední měsíce tak jsou pro Itálii jedním z nejklidnějších období od začátku migrační krize v roce 2014. Současný pokles má pravděpodobně více vysvětlení, společným jmenovatelem však je bezesporu koordinace aktivit pobřežní stráže na obou březích Středomoří. Jaké mohou být další faktory snižující migrační toky na trase do Itálie?

Aktuální čísla ukazují, že počet lidí směřujících z Libye přes Středomoří k italské pevnině v letošním červenci a srpnu je o téměř 70 procent nižší, než za stejné období v loňském roce. 

Naopak lehký nárůst nově příchozích migrantů zaznamenalo Španělsko, kdy k jeho břehům míří uprchlíci z jihozápadní části Středomoří, především z Maroka.

Ačkoliv se zemím na jihu Evropy od uprchlického náporu ulevilo, příčiny tohoto poklesu nejsou jednoznačné.

Pomohla spolupráce s libyjskou pobřežní stráží


Ministr Minniti za hlavní proměnnou považuje zapojení Itálie do spolupráce a výcviku společně s libyjskou pobřežní stráží. Itálie začala pomáhat při školení libyjských důstojníků a při modernizaci námořní flotily. Dále také zapojila své lodě v libyjských vodách.

„Bylo důležité zasáhnout na druhé straně Středozemního moře, a tak jsme se zaměřili na Libyi. Vypadalo to nesnadně, ale zdá se, že se něco konečně mění,“ poznamenal italský ministr.

Italská vláda navíc nabídla místním entitám finanční prostředky na pomoc ekonomickým migrantům a politickým uprchlíkům přímo v Libyi a stanovila pravidla pro činnosti neziskových organizací, které musí při záchranných akcích dodržovat.


Přispěly i kontroly na území EU, posílení Frontexu nebo počasí


Mezi další faktory mohou patřit zesílené aktivity Frontexu, důslednější práce pobřežních a pohraničních stráží nebo také proměnlivé počasí v oblasti Středomoří.

Možným vysvětlením je i neklidná situace ve městě Sabratha. Ve městě, ležícím západně od Tripolisu, se objevila nová ozbrojená skupina, označující se jako „Národní garda“.

Tato organizace, která má (pravděpodobně) vazby na mezinárodně uznávaný libyjský režim, zastavuje migranty před jejich opuštěním libyjské pevniny a zabraňuje pašerákům v jejich nelegální činnosti.

 

Mini summit v Paříži

 

Sedm lídrů evropských a afrických zemích se v Paříži radilo, jak dále omezit migrační proud z afrického kontinentu. zdroj: čtk

 


Mini-summit v Paříži o dalších krocích


K otázce migrace přes Středozemní moře k  jihoevropským břehům se minulé pondělí ve francouzské metropoli uskutečnilo jednání lídrů Francie, Německa, Itálie a Španělska se zástupci některých afrických států.

Afriku zastupovali představitelé Čadu, Nigérie (především z jejich pozice tranzitní země pro uprchlíky) a Libye (jako země, odkud značná část z nich vyplouvá).

Zúčastnění politici diskutovali se o tom, jakým způsobem čelit migrační krizi ve Středomoří, jak omezit vstup uprchlíků na otevřené moře či jaké kroky jsou potřeba k efektivnějšímu řízení migračního náporu.

Francouzský prezident Emmanuel rezident Macron během schůzky italské angažmá v Libyi ocenil a poznamenal, že: „Italsko-libyjská spolupráce je přesně to, na co je potřeba se zaměřit.“


Cestovní mapa


Evropští lídři na schůzce odsouhlasili cestovní mapu, jež stanovuje kroky, jak pomoci africkým zemím v boji s pašeráky, stabilizovat situaci na jižní straně Středomoří a přispět k rozvoji.

Opatření by měla např. obsahovat rozvojové programy financované evropskými zeměmi pro posílení zaměstnanosti či pomoc Nigérii a Čadu při kontrole hranic.

Schválenými kroky také Evropané chtějí odradit část migrantů, aby se na nebezpečnou cestu přes Středomoří vůbec vydali.

Ve stejný den, kdy se vrcholní představitelé některých evropských států sešli v Paříži, se italský ministr vnitra Minniti v Římě setkal s některými libyjskými starosty a dalšími zástupci Čadu a Nigeru, aby diskutovali o strategii, jak alespoň část migrantů přesvědčit, aby neriskovali svůj život cestou přes otevřené moře.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Další články v rubrice

Norsko čekají volby – změní jeho vztahy s EU?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 11. 9. 2017

Operace EU proti pašerákům ve Středomoří bude pokračovat

Tereza Chlebounová, Euroskop, 28. 7. 2017

Odstoupení USA od klimatické dohody - otázky a odpovědi

Tereza Chlebounová, Euroskop, 2. 6. 2017