Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Norsko čekají volby – změní jeho vztahy s EU?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 11. 9. 2017
Vlajky Norsko a EU

V Norsku se 11. září konají parlamentní volby, které mohou ovlivnit budoucí uspořádání vztahů země s EU. Do vlády by se totiž v roli menších koaličních partnerů mohly dostat strany, které současný stav kritizují a chtějí ho zásadně změnit. Debatu oživilo mimo jiné rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie.

Vztahy Norska a EU upravuje především smlouva o Evropském hospodářském prostoru (EHP), kterou Norsko spolu s Islandem a Lichtenštejnskem uzavřelo v roce 1992 s tehdejším Evropským společenstvím. Smlouva zajišťuje Norsku přístup na vnitřní trh EU, kde platí zásady volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu.

Přístup na vnitřní trh ale zároveň předpokládá zavádění části legislativy EU do norského právního řádu, aniž by se země mohla podílet na její tvorbě. Vláda zadala na toto téma studii, která vyšla v roce 2012. Podle informací agentury Reuters z ní vyplynulo, že EHP sice dobře slouží ekonomickým zájmům země, ale současně oslabuje norskou demokracii, protože z procesu formulace a přijetí části zákonů vynechává parlament. Studie model označila jako „download democracy“ – země přijímá nařízení z Bruselu, může je sice vetovat, ale z obavy o ohrožení svého postavení to nedělá.

Demokratický deficit i další aspekty vzájemných vztahů nyní kritizují některé menší norské strany. Podle údajů serveru EUObserver.com mají vládní konzervativci a největší opoziční strana labouristů v nadcházejících volbách podporu kolem 26 %. Euroskeptické strany by se tak mohly dostat do vlády v roli koaličního partnera.

Menší strany žádají zrušení či změny smlouvy s EU


Zatímco konzervativci i labouristé chtějí zachovat současný model spolupráce s EU, další strany požadují jeho výrazné přehodnocení.  Nejradikálnější představu má agrární Centristická strana, která by mohla potenciálně sestavit koalici s labouristy. Podle informací serveru EUObserver strana navrhuje smlouvu o EHP ukončit a nahradit ji pouze běžnou obchodní dohodou.

Pokud se Centristická strana dostane do vlády, bude chtít přezkoumat možné alternativy k EHP. Zároveň požaduje zrušení postu ministra pro EU. Jak uvedl server EUObserver, ministr podle ní funguje spíš jako vyslanec EU v Norsku než obráceně. S tímto požadavkem souhlasí labouristé, kteří si tím chtějí získat euroskeptické voliče.

O změnu dosavadní smlouvy o EHP dlouhodobě usiluje protiimigrační Pokroková strana, která by se mohla stát koaličním partnerem konzervativců. Silně kritizuje například skutečnost, že občané EU a EHP mohou v Norsku pobírat příspěvky na děti i v případě, že jejich rodina žije v zahraničí. Strana mimo jiné navrhuje také zavedení stálých přísných kontrol na hranici se Švédskem, kterými chce snížit počet příchozích žadatelů o azyl.

Historie vztahů Norska a Evropské unie

1960 Norsko spolu s Dánskem, Švédskem, Portugalskem, Rakouskem, Švýcarskem a Británií založily Evropské společenství volného obchodu (ESVO), alternativní projekt k Evropskému hospodářskému společenství (EHS), předchůdci dnešní EU
1961-1967 

Norsko dvakrát zažádalo o vstup do EHS spolu s Dánskem, Irskem a Británií; francouzský prezident Charles de Gaulle pokaždé vetoval přístup Británie a vstupní jednání všech čtyř států byla pozastavena

1970 obnovení přístupových jednání
1972 v Norsku proběhlo referendum o vstupu do tehdejších Evropských společenství (ES), 53,5 % obyvatel jej odmítlo
1992 členové ESVO uzavřeli s ES dohodu o Evropském hospodářském prostoru (EHP); Švýcarsko si vyjednalo vlastní bilaterální dohody

Norsko, Švédsko, Finsko a Rakousko znovu podaly přihlášku do ES

1994 dohoda o EHP vstoupila v platnost

Norové v novém referendu odmítli vstup do ES tentokrát bylo proti 52,2%


Oslo chrání své zemědělství a rybářství


Debatu o uspořádání vztahů s EU oživilo rozhodnutí Británie z Unie vystoupit. Jak informoval server Politico.eu, britský ministr pro brexit David Davis v pátek 1. září uvedl, že by Spojené království mohlo dočasně zavést norský model spolupráce s EU. Norsko se ale podle serveru EUObserver obává, aby tím Británie nechtěla vstoupit i do Evropského společenství volného obchodu, kde by se stala nejsilnějším státem.

Norsko je na rozdíl od Británie členem Schengenského prostoru, kromě smlouvy o EHP má s EU uzavřenou řadu bilaterálních dohod. Ty upravují například oblast zemědělství a rybolovu, která je z EHP vyjmutá. Právě zemědělská a rybářská politika představovala jeden z důležitých faktorů, které Nory dvakrát odradily od členství v Unii.

V současnosti tak může Norsko svoje rybáře a zemědělce chránit; podle údajů agentury Reuters pocházelo 58 % jejich příjmů z vládních dotací. Norsko i EU se však zavázaly postupně liberalizovat vzájemný obchod se zemědělskými výrobky.

Norsko je při implementaci legislativy svědomitější než členové EU


Norsko implementuje evropskou legislativu rychleji, než mnohé členské státy. Například v roce 2015 se podle informací agentury Reuters při implementaci nezpozdilo ani v jednom případě. V období 2014-2021 přispívá země podle údajů norského ministerstva zahraničí do rozpočtu EU 860 milionů eur ročně. Z toho 472 milionů eur platí za účast na různých výzkumných a inovačních programech EU.

Pokud se částka rozpočítá mezi obyvatele Norska, připadá na jednoho 165 eur ročně. Jak vyplývá ze srovnání agentury Reuters, na jednoho Brita vychází v tomto období příspěvek zhruba 170 eur ročně. Bývalý britský premiér David Cameron podle Reuters o Norsku prohlásil, že platí příliš mnoho a přitom nemá v EU žádný vliv. Z průzkumu provedeného v lednu 2016 nicméně vyplynulo, že 61 % Norů dohodu o EHP podporuje, zrušit by ji chtělo pouze 23 % obyvatel.

Konzervativní i labouristická strana jsou podle serveru EUObserver pro vstup Norska do EU, ale vzhledem k tomu, že od vypuknutí finanční krize v zemi stoupá euroskepticismus, přestaly svou podporu EU zdůrazňovat.

Autor: Tereza Chlebounová

Další články v rubrice

Operace EU proti pašerákům ve Středomoří bude pokračovat

Tereza Chlebounová, Euroskop, 28. 7. 2017

Odstoupení USA od klimatické dohody - otázky a odpovědi

Tereza Chlebounová, Euroskop, 2. 6. 2017