Summit EU se věnoval migraci. Zaměřil se na spolupráci s Afrikou


Marie Bydžovská, Euroskop, 19. 10. 2017

Migrace je prvním tématem, kterým se na dvoudenním summitu v Bruselu zabývali šéfové států a vlád zemí Evropské unie. Vzhledem k výrazně nižším číslům příchozích probíhala debata v odlišné atmosféře, než tomu bylo například v loňském roce. Lídři zemí EU se věnovali především spolupráci se třetími zeměmi, například v Africe. Summit EU se bude dále zabývat také tématem digitální Evropy a posilováním obranné spolupráce unijních zemí. EU by měla také opět potvrdit, že jasně podporuje nukleární dohodu s Íránem.

Český premiér Bohuslav Sobotka při příchodu poukázal na to, že Evropa začala financovat na severu Afriky řadu aktivit, včetně například podpory libyjské pobřežní stráže. Sobotka zdůraznil důležité postavení Libye, přes niž stále proudí nejvyšší počet osob do EU. „Je velmi důležité, aby to takto fungovalo i v příštích letech a abychom preventivně čelili migračním tlakům. Evropa musí být v těchto oblastech trvale přítomna a to vyžaduje nasazení všech členských zemí,“ připomněl český premiér.

Česko nedávno přispělo na pomoc libyjské pobřežní stráži do Svěřenského fondu pro Afriku téměř milion eur, v té chvíli to bylo více, než kolik dali například Němci.

Svěřenský fondu EU pro Afriku

Svěřenský fond EU pro Afriku byl ustaven 12. listopadu 2015 na migračním summitu EU-Afrika ve Vallettě. Jeho cílem je stabilizovat africké země, z kterých do Evropy přichází běženci a tranzitní země a tím snižit nelegální migraci do Evropy.

Komise soustředila peníze z různých finančních nástrojů v rámci rozpočtu EU, zejména Evropského rozvojového fondu (ERF), celkem uvolnila z prostředků EU 1,8 miliardy eur. Další prostředky přispívají členské státy osmadvacítky.

Na dnešní schůzce se státy EU zavázaly, že zajistí, aby severoafrická část unijního svěřenského fondu pro Afriku měla k dispozici dostatečné finanční prostředky. Informoval o tom po úvodní části summitu předseda Evropské rady Donald Tusk. Evropská komise bude podle něj ze své strany zodpovídat za to, že peníze půjdou na snížení migračních tlaků.

Unijní státy se dnes podle Tuska shodly také na silnější podpoře Itálie, která na řešení migrační vlny pracuje s libyjskými úřady. „Máme skutečnou šanci uzavřít cestu přes centrální Středomoří,“ poznamenal Tusk. Konkrétní výsledky dnešního rozhodnutí by podle něj měly být viditelné v příštích týdnech.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Tuska doplnil připomínkou, že ve svěřeneckém fondu pro Afriku by mělo být 3,1 miliardy eur (skoro 84 miliard Kč). „Členské státy zatím upsaly 175 milionů (asi 4,7 miliardy Kč), to zjevně nestačí,“ poznamenal. Pokud je podle něj cílem daleko vyšší angažmá EU především v severní Africe, je třeba potřebné prostředky výrazně navýšit.

Sobotka: V EU klesá podpora migračních kvót

Tématem jednání byla i reforma evropského azylového systému. Podle předsedy summitů Tuska se jí bude dále věnovat prosincový summit Evropské rady. Země EU o věci neúspěšně diskutují už déle než rok, podle Tuska bude nyní cílem nalézt shodu v této otázce v první polovině příštího roku.

Za bulharského předsednictví EU se tak státy pokusí překonat nynější zásadní rozdíly především v pohledu na trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl. Ten Evropská komise do reformy zapracovala jako poslední možnost pro případ, že by některý členský stát musel čelit náhlému přívalu velkého počtu migrantů. Česko a další státy ze středu a východu Evropy podobné řešení dlouhodobě odmítají.

Podle Sobotky se v tomto ohledu mění atmosféra a klesá důraz na potřebu trvalých migračních kvót. „Ty mají čím dál tím menší podporu v rámci EU,“ podotkl s tím, že v této věci by neměla diskuse příliš eskalovat. Nikdo z účastníků dnešní diskuse podle Sobotky na tuto variantu nekladl důraz. „Nezaznělo žádné vystoupení, které by nějakým způsobem kritizovalo země V4 v oblasti kvót, nebo které by kvóty kladlo jako klíčovou část reformy azylové politiky,“ uvedl český premiér. Důraz byl spíše kladen na řešení situace v zemích původu a tranzitu.

Český premiér před novináři zdůraznil, že cílem je nyní hledat „konsensuální řešení“ v rámci Evropské rady (summitu EU) a on tuto zmínku v závěrech z dnešního jednání vítá. To podle něj dává zemím visegrádské skupiny šanci nepřipustit právě vznik trvalého přerozdělovacího kvótového mechanismu.

Závěry summitu k migraci, digitalizaci, obraně a vnějším vztahům

Konec přístupových hovorů s Tureckem není na pořadu dne

Součástí debat o migraci jsou i vztahy s Tureckem. Právě dohoda s touto zemí přispěla k uzavření takzvané balkánské migrační trasy, tedy bodu obratu v migrační krizi minulých let. Turecko je ale pro unii problematický partner, především kvůli autoritářským tendencím stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho vlády po nepodařeném pokusu o vojenský puč.

Vztahům s Tureckem byla věnována především samostatná diskuse při pracovní večeři, na tématu trvalo v minulých týdnech hlavně Německo. Jeho kancléřka Angela Merkelová při příchodu na summit dala opět najevo z dění v Turecku znepokojení. Připomněla, že v zemi bylo nedávno zatčeno několik německých občanů.

Berlín bude podle ní usilovat o omezení peněz, které Ankara dostává v souvislosti s přístupovými rozhovory, které nyní opět v zásadě zamrzly. Merkelová zároveň zdůraznila, že je třeba zachovat transfery směřující ke zlepšování podmínek pro syrské uprchlíky v Turecku. Na jednání se lídři dohodli, že Evropská komise se má začít zabývat možnostmi, jak tuto finanční pomoc snížit.

Podle Mogheriniové ale nyní na pořadu dne není otázka zmražení celých přístupových rozhovorů.

Český premiér Bohuslav Sobotka řekl, že situace v Turecku budí znepokojení oprávněně a tamní dění podle jeho názoru hraničí se závazky, které na sebe země vzala. „Znepokojení z vnitropolitických důvodů je na místě,“ řekl Sobotka. Připomněl ale zároveň, že Ankara je pro EU významný partner v bezpečnostně velmi složitém regionu a má velký význam udržet s ní dobré vztahy kvůli boji s terorismem a migrací.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek