V Bruselu dnes proběhne summit EU a Japonska

25.04.2019
Úřad vlády, Euroskop

V Bruselu dnes proběhne summit EU a Japonska. Mezi tématy nechybí zhodnocení necelých tří měsíců implementace obchodní dohody, která ruší naprostou většinu tarifních i netarifních překážek vzájemného obchodu. Summit se nicméně zaměří také na multilaterální agendu – podporu reforem WTO, digitální oblast, konektivitu, klima nebo problematické regiony.

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem, která vešla ve známost spíše coby Dohoda o hospodářském partnerství (dále jen „EPA“), vstoupila v platnost 1. února 2019. Obsahově jde o dosud nejkomplexnější dohodu o volném obchodu, zahrnující zhruba 600 milionů obyvatel a 30 % světového HDP, která může být modelovým příkladem vysokého standardu obchodních dohod pro 21. století.

V symbolické rovině je EPA také signálem, že v době, kdy se řada velkých globálních hráčů obrací k protekcionismu, je volný obchod tím nejlepším možným nástrojem pro posílení vzájemných vztahů a hospodářského růstu. Rámec vztahů EU-Japonsko pak dotváří také Dohoda o strategickém partnerství (dále jen „SPA“), jejíž předběžné provádění bylo spuštěno ke stejnému dni.

Vyjednávání

Přípravu summitu tradičně provází vyjednávání společného prohlášení. I přes to, se jedná o stejně smýšlející partnery, odráží náročnost jednání některé třecí plochy. V rámci implementace EPA panuje na straně Japonska jistá neochota k důslednému naplňování závazků kapitoly k obchodu a udržitelnému rozvoji a EU registruje rovněž překážky v přístupu na japonský trh s potravinami.

Jedním ze stěžejních prvků bilaterální agendy je kromě EPA a SPA také dohoda o ochraně investic, jejíž vyjednávání doposud stagnuje z důvodu odlišného přístupu obou stran k řešení investičních sporů investor-stát. Japonsko nesdílí pohled EU, pokud jde o nahrazení klasického arbitrážního řízení tzv. systémem investičního soudu, který je ustaven na základě bilaterální dohody a který byl již aplikován v obdobných dohodách se Singapurem nebo Vietnamem. Závazek pokračovat v jednání se nepochybně objeví i v letošním společném prohlášení.

Klíčová témata globální obchodní scény

Agenda summitu se každoročně zaměřuje také na mezinárodní a globální otázky. Mezi klíčová témata globální obchodní scény patří v posledních měsících modernizace WTO. EU spolu s Japonskem a USA vytváří trilaterální formaci aktivně podporující tvorbu nových pravidel WTO a nastavení rovných obchodních podmínek nutných zejména s ohledem na netržní praktiky Číny a některých dalších hráčů. Problematickým bodem nejen společného prohlášení je nicméně postoj Japonska k řešení situace Odvolacího orgánu WTO (odvolací instance v rámci Orgánu pro řešení sporů při WTO), jehož fungování je akutně ohroženo blokací jmenování nových soudců ze strany USA.

Japonsko, které se snaží sehrávat pivotní roli mezi postoji EU a USA, vyjadřuje nyní pouze malou ochotu tyto snahy podpořit. Odlišné pohledy EU a Japonska se projevily také v případě odkazů na negativní dopady produkce jednorázových plastů, ve věci eskalace konfliktu na Ukrajině či statu quo v Jihočínském moři.

Digitální agenda

Silným tématem Japonska během jeho letošního předsednictví v rámci G20 je také digitální agenda. Summit proběhne dva měsíce před zasedáním lídrů G20 v Ósace ve dnech 28. až 29. června 2019 a bude do jisté míry jeho přípravou. Japonsko se v oblasti volného pohybu dat snaží vystupovat coby globální lídr, svědčí o tom také iniciativa, kterou pod názvem „Free Flow of Data with Trust“ představil premiér Shinzo Abe v lednu během zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu. Přestože koncept není ještě zcela rozpracován, záměrem Japonska je přispět k tvorbě globálních pravidel digitálního obchodu (e-commerce), jedné z odnoží modernizačních snah ve WTO. Do budoucna bude nepochybně nutné vyvážit v této otázce principy volného pohybu dat a ochrany údajů, stejně jako zájmy jednotlivých členů WTO, které sahají od velmi ambiciózních po striktně kritické vůči iniciativě jako takové. Pokud jde o EU a Japonsko, důležitý krok v oblasti volného pohybu dat podnikly již v lednu letošního roku, když vydaly reciproční rozhodnutí o adekvátnosti dat. Vznikl tím největší prostor volného pohybu dat na světě, zaležený na konvergenci a vymahatelnosti ochrany osobních dat, který může být dobrým příkladem pro podobný koncept širšího rozměru.

Autor: Eliška Drnovská, Úřad vlády

Sdílet tento příspěvek