28.11.2019
Euroskop, Evropská komise
Evropská komise zhodnotila na podzim dosavadní snahy o pokroku v budování bezpečnostní unie. Zpráva uvádí inciativy Komise v klíčových oblastech bezpečnostní unie. Mezi ty se řadí hlavně boj proti terorismu, radikalizaci, kyberbezpečnost a výměna informací. Ta přitom hraje hlavní roli při budování celé bezpečnostní unie. Bez kvalitní spolupráce v oblasti výměny informací, se v otázce bezpečnosti není možné obejít. I z toho důvodu Komise doporučuje Evropskému parlamentu zahájení rozhovorů s Novým Zélandem, který má v tomto boji jistou praxi.
Doporučení Komise Evropskému parlamentu představuje zahájení jednání s Novým Zélandem o výměně osobních údajů s Europolem, právě v boji proti terorismu. Nový Zéland má v tomto směru cenné zkušenosti, a to zejména po útoku ve městě Christchurch v březnu 2019. Komunikace a následná reakce veřejnosti by si jistě zasloužila samostatnou kapitolu v otázce tohoto útoku.
Komisař pro vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos podotkl, že bezpečnosti je jednou z předních priorit nové Komise. Bezpečnostní unie podle něj představuje skutečnou unii, ve které si státy navzájem věří a sdílí informace o možných hrozbách, kterým posléze společně čelí. Věci na které může být EU pyšná jsou její právní předpisy, díky kterým se daří lépe sledovat zločince a následně je dopadnout, dále je to boj proti terorismu a omezování často kritizovaného přístupu k palným zbraním.
Doporučení pro boj proti terorismu
Zpráva zaznamenává pokrok, kterého bylo dosaženo a současné iniciativy, k těm se řadí především teroristický obsah online. Hrozba, kterou tento teroristický obsah na internetu představuje je stále velká a aktuální, i z toho důvodu vyzývá Komise Radu a Parlament, aby do prosince 2019 byla dosažena dohoda o příslušném legislativním návrhu. Ten určuje nová pravidla k odstranění teroristického obsahu z internetu, kterými jsou:
1) Pravidlo jedné hodiny; během které má být teroristický obsah odstraněn na příkaz příslušných vnitrostátních orgánů
2) Jasná definice teroristického obsahu; který podněcuje k páchání teroristických akcí, nebo je obhajuje
3) Povinnost řádné péče; kdy poskytovatelé služeb budou muset lépe chránit své platformy před zneužitím ze strany teroristů
4) Intenzivnější spolupráci; a to především mezi členskými státy a Europolem
5) Silné záruky; pro poskytovatele služeb, kteří budou moci pohodlnějí vyřídit stížnosti. Pokud byl obsah odstraněn neoprávněně, bude ho muset poskytovatel služeb co nejdříve obnovit
6) Větší transparentnost a odpovědnost; transparentnost a přehled zaručí roční zprávy o transparentnosti, které budou požadovány od poskytovatelů služeb a členských států a které vysvětlí způsob boje proti teroristickému obsahu
7) Silné a odrazující finanční sankce; členské státy budou muset zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení příkazů k odstranění teroristického obsahu online. V případě systematického neodstraňování takového obsahu po vydání příkazů k odstranění by mohly poskytovateli služeb hrozit finanční sankce až do výše 4 % jeho celkového obratu za poslední hospodářský rok.
Klíčové je posílení kybernetické bezpečnosti
Dalšími kroky k posunu k vytvoření bezpečnostní unie je posílení kybernetické bezpečnosti, kde nyní EU pracuje na jejím zajištění v rámci sítí 5G. Základem je ale prosazování právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti, které dosud plně neuplatňují všechny členské státy. Například pravidla o přísnějším přístupu k palným zbraním uplatňuje pouze 13 členských států a pravidla pro boj proti praní peněz neprovedlo ve svém právu 21 členských zemí. Pravidla EU proti pohlavnímu zneužívání dětí neprosazuje 23 států.
Ujednání o boji proti terorismu podepsala Komise v říjnu 2019 i s Albánií a Severní Makedonií, zároveň podepsala EU 7. října dohodu o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Černou Horou a Frontexem.
Autor: Euroskop
