Euroskop, ČTK, 18. 12. 2019
Evropský parlament požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění ujgurského akademika Ilhama Tohtiho. Uvedl to předseda EP David Sassoli při dnešním slavnostním předávání letošní Sacharovovy ceny, která byla Tohtimu za jeho boj za práva Ujgurů udělena v říjnu. Ocenění převzala akademikova dcera Jewher Ilhamová, protože Tohti je od roku 2014 v čínském vězení.
„Abych vám řekla pravdu, nevím, kde teď můj otec je,“ řekla Ilhamová, která již několik let žije ve Washingtonu. Do Číny se prý nejspíš už nikdy nepodívá a pravděpodobně se tak už nesetká se svými nejbližšími. Europoslancům poděkovala za to, že upozornili nejen na aktivity jejího otce, ale také na těžký úděl jejího etnika. „Ujgurové dnes v Číně nemají žádnou svobodu,“ prohlásila.
Sassoli označil Ujgury za velký národ se silnou vlastní identitou, který ale v posledních letech čelí stálé perzekuci. Podle EP jsou v táborech, které Čína označuje za převýchovné, vězněny miliony příslušníků této převážně muslimské menšiny žijící v severozápadní provincii Sin-ťiang. Zde se prý musí zříkat své víry a kultury.
Tohtiho považuje Sassoli za hlas umírněnosti a sbližování mezi Ujgury a většinovou čínskou populací. Vedle výzvy k jeho propuštění vyjádřil stejný apel směrem k dřívějším laureátům Sacharovovy ceny, kteří jsou aktuálně za mřížemi. Týká se to například některých členů demokratické opozice ve Venezuele. Předseda EP se ve svém projevu konkrétně obrátil na šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se žádostí, aby v tomto směru učinil vše, co je v jeho silách.
Dcera vězněného ujgurského aktivisty Ilhama Tohtiho přebírá namísto svého otce Sacharovovu cenu od předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Zdroj: ČTK
Tohti je kritikem čínské vlády, nezávislost však nežádá
Tohti byl čínskou justicí označen za extremistu a separatistu a doživotní trest si odpykává na neznámém místě, uvedla Ilhamová. Čínská vláda podle ní nemá zájem o dialog s ujgurskou menšinou, který prosazoval. „Věřím, že můj otec je naživu,“ dodala.
Aktivista oceněný europarlamentem za svobodu myšlení působil v minulosti jako profesor ekonomie na pekingské univerzitě Min-cu, specializované na etnické menšiny, a vždy vystupoval jako otevřený kritik restriktivní politiky čínské centrální vlády v provincii Sin-ťiang. Nezávislost Sin-ťiangu nicméně na rozdíl od některých svých radikálnějších krajanů nikdy nežádal. Za své dlouholeté úsilí o zlepšení situace Ujgurů letos obdržel i Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy.
Nominován byl brazilský náčelník či studentky z Keni
Europarlament uděluje cenu nesoucí jméno předního sovětského disidenta Andreje Sacharova každoročně od roku 1988, a to jednotlivcům či organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody. Pojí se s ní finanční odměna 50.000 eur (bezmála 1,3 milionu Kč). Vítěze oznamuje na plenárním zasedání EP jeho předseda poté, co se na něm dohodne s lídry politických frakcí.
Spolu s Tohtim byli na cenu nominováni tři brazilští aktivisté – kmenový náčelník Raoni a Claudelice Silva dos Santosová, a to za snahu o záchranu deštných pralesů, a zavražděná radní Ria de Janeiro Marielle Francová, která bojovala za práva menšin a proti policejní brutalitě. Skupinu finalistů doplnila pětice keňských studentek známá jako The Restorers, která vyvinula mobilní aplikaci na pomoc obětem ženské obřízky.
Sacharovovu cenu dostal Mandela nebo Dubček
Loni ocenění získal ukrajinský režisér Oleh Sencov, zatčený v roce 2014 na anektovaném poloostrově Krym a následně odsouzený ke 20 rokům vězení. Sencov se v září vrátil na Ukrajinu po rozsáhlé výměně vězňů mezi Kyjevem a Moskvou.
Mezi laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Do Aun Schan Su Ťij nebo vůdčí osobnost pražského jara z roku 1968 Alexander Dubček.
Autor: Euroskop
