30.07.2020
Evropský parlament
EU je jedním z největších podporovatelů kampaní a aktivit za zrušení trestu smrti na světě. Členské země EU se totiž zavázaly k ochraně lidských práv a zrušily trest smrti podle Evropské úmluvy o lidských právech.
Proti trestu smrti bojuje EU různými způsoby. Od zákazu obchodu se zbožím, které lze použít k mučení, či trestu smrti, až po podporu nevládních organizací, které dělají osvětu a monitorují situace, v zemích, které trest smrti zachovávají. Aktivní je v tomto směru i Evropský parlament. V roce 2015 přijal Usnesení o trestu smrti, ve kterém odsoudil jeho použití k potlačení opozice, nebo na základě náboženské víry, cizoložství nebo homosexuality.
V rámci Evropy zůstává Bělorusko poslední zemí, kde je možno být odsouzen trestem smrti. Historicky rušily státy bývalého východního bloku tresty smrti po rozpadu Sovětského svazu, či získání nezávislosti. Bývalé Československo bylo spolu s Maďarskem a Chorvatskem jedno z prvních zemí, které trest smrti zrušily (1990). Naopak jednou z posledních zemí, kde byl trest smrti zrušen poměrně nedávno (2012) bylo Lotyšsko. Pobaltské státy v rámci členských zemí EU provedly popravy ve formě trestu smrti ještě v 90. letech.
Čísla Amnesty International uvádějí, že celkově 142 zemí zrušilo trest smrti, naproti tomu 56 zemí trest smrtí využívá i nadále. V roce 2019 bylo zaznamenáno více než 657 poprav, z čehož 86 % poprav bylo vykonáno v Íránu, Saudské Arábii, Iráku a Egyptě. Čísla Amnesty International se nevztahují na Čínu, jejíž úřady chrání tyto údaje jako státní tajemství. Čína je i přesto nadále považována jako země s největším počtem poprav.
Státy s nejvíce popravami. Zdroj: Amnesty International
Autor: David Březina, Euroskop
