Odchod 12 tisíc amerických vojáků z Německa. Trest, nebo strategické rozhodnutí?

07.08.2020
Lucie Nalejvačová, Euroskop

Několik posledních týdnů se mluvilo o potenciálním odchodu amerických vojsk z Německa. Nic nebylo oficiální, až ke konci minulého měsíce federální vláda USA toto rozhodnutí potvrdila. Administrativa Donalda Trumpa oznámila, že stáhne 12 000 vojáků z Německa. Co to znamená pro Evropu a její bezpečnost?

Původně v Německu působilo 36 000 amerických vojáků, teď jich v tamních základnách zůstane o 12 000 méně. Více než polovina z odcházejících vojáků (5 600) zůstane v Evropě, rozdělí se do Belgie, Polska a Itálie. Zbytek (6 400) se jich vrátí do Spojených států amerických, přičemž mnoho z nich se pak do Evropy vrátí na místa jako je oblast Černého moře a Pobaltí.

Čím se Trumpovi Německo znelíbilo

Po ohlášení rozhodnutí prezident Spojených států amerických dodal prosté odůvodnění. „Snižujeme tamní síly, protože neplatí účty, je to velmi jednoduché. Jsou to delikventi,“ vysvětlil novinářům v Bílém domě. Neplacenými účty má Donald Trump na mysli příspěvky Německa do rozpočtu NATO, které nedosahují slíbených 2 % HDP. V současnosti přispívá Německo 1,38 % HDP a vzhledem ke koronavirové krizi to nevypadá, že by výdaje na obranu zásadně zvyšovalo.

Nejen Německo se přitom zavázalo na summitu NATO v roce 2014, že se bude postupně ke slíbeným 2 % HDP přibližovat. Summit byl svolán po ruské anexi Krymu. Německo mělo dosáhnout 1,5 % HDP do roku 2024 a 2 % HDP do roku 2031. Je pravdou, že Němci vojenské výdaje každoročně zvyšují, ale ve vztahu k jejich rostoucí ekonomice jsou pozadu za státy, které jsou ekonomicky i mocensky slabší.

Tento zásadní Trumpův krok může být politickým tahem vzhledem k nadcházejícím americkým prezidentským volbám. Hlava Spojených států kritizuje Německo po celý svůj mandát. Kromě nedostatečných příspěvků do NATO se mu nelíbí, že má Německo obchodní přebytky, to znamená vyváží, z velké části do USA, více než dováží.

Dalším velkým problémem pro Trumpa je výstavba podmořského plynovodu Nord Stream 2, který má vést Baltským mořem z Ruska do Německa. Washington se v tomto případě obává zvýšení politického vlivu Kremlu na Evropskou unii. Negativní dopad to bude mít podle amerických politiků i na bezpečnost USA, proto chtějí uvalit sankce na podniky zapojené do projektu plynovodu.

americká vojenská základna v Německu
Americká vojenská základna v německém Spangdahlemu. Zdroj: čtk

Přesune se i vojenské velitelství

Odůvodnění Trumpova rozhodnutí je diskreditováno faktem, že část vojáků se má přesunout do jiných evropských zemí, přičemž dvě ze tří vybraných dosahují ve vojenských výdajích ještě menších podílů na HDP. Belgie přispěla za minulý rok 0,93 % HDP a Itálie 1,22 % HDP. Jediné Polsko z nich dosahuje 2 % HDP, navíc se nabídlo, že postaví americkým vojákům permanentní základnu, která by zemi vyšla na 1,6 miliardy eur.

Taky vojenské velitelství USA v Evropě se přesune z Německa do Mons v Belgii, kde zároveň sídlí nejvyšší velitelství NATO v Evropě. To podle velitele velitelství USA v Evropě Toda Wolterse „urychlí a zajistí jasnější rozhodování a podpoří lepší operativní sladění.“

Příspěvky členských států do rozpočtu NATO v letech 2013–2019

Podíl reálného HDP (%)

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Albánie

1,41

1,35

1,16

1,10

1,11

1,17

1,26

Belgie

1,01

0,98

0,92

0,91

0,90

0,91

0,93

Bulharsko

1,46

1,32

1,26

1,26

1,24

1,48

3,25

Černá hora

1,47

1,50

1,40

1,42

1,35

1,39

1,66

Česká republika

1,03

0,95

1,03

0,96

1,04

1,13

1,19

Dánsko

1,23

1,15

1,11

1,15

1,15

1,30

1,32

Estonsko

1,91

1,93

2,02

2,07

2,03

2,00

2,14

Francie

1,86

1,82

1,78

1,79

1,78

1,82

1,84

Chorvatsko

1,46

1,84

1,78

1,62

1,67

1,59

1,68

Itálie

1,27

1,14

1,07

1,18

1,21

1,21

1,22

Kanada

0,99

1,01

1,20

1,16

1,44

1,31

1,31

Litva

0,76

0,88

1,14

1,48

1,72

1,98

2,03

Lotyšsko

0,93

0,94

1,04

1,45

1,59

2,08

2,01

Lucembursko

0,38

0,38

0,44

0,40

0,52

0,51

0,56

Maďarsko

0,95

0,86

0,92

1,02

1,05

1,15

1,21

Německo

1,22

1,18

1,18

1,19

1,23

1,24

1,38

Nizozemí

1,17

1,15

1,13

1,16

1,15

1,21

1,36

Norsko

1,50

1,55

1,59

1,73

1,71

1,73

1,80

Polsko

1,72

1,85

2,22

1,99

1,89

2,02

2,00

Portugalsko

1,44

1,31

1,33

1,27

1,25

1,43

1,52

Rumunsko

1,28

1,35

1,45

1,40

1,72

1,82

2,04

Řecko

2,21

2,21

2,30

2,38

2,34

2,48

2,28

Slovensko

0,98

0,99

1,12

1,12

1,10

1,22

1,74

Slovinsko

1,05

0,97

0,93

1,01

0,98

1,01

1,04

Spojené státy americké

4,03

3,73

3,52

3,52

3,31

3,30

3,42

Španělsko

0,93

0,92

0,92

0,81

0,90

0,92

0,92

Turecko

1,52

1,45

1,39

1,46

1,52

1,85

1,89

Velká Británie

2,26

2,16

2,05

2,11

2,11

2,13

2,14

NATO Evropa a Kanada

1,47

1,43

1,43

1,44

1,48

1,52

1,57

NATO celkem

2,76

2,59

2,48

2,49

2,40

2,42

2,52

Zdroj: NATO, Defence Expenditure of NATO Countries (2013-2019)

Jiné vysvětlení, než prezident Trump, měl pro tento krok americký ministr obrany Mark Esper. Ten na tiskové konferenci uvedl, že změny podporují strategické cíle USA, mezi něž patří optimalizace přítomnosti Spojených států ve světě a posun směrem k lepšímu využití rotačních sil z USA. Tímto vyjádřením podpořil například argumenty ohledně přesunu jednotky letectva F-16 z Německa do Itálie, které „budou blíže k oblasti Černého moře a budou lépe schopny provádět dynamické nasazení a rotační rozmístění na jihovýchodním křídle NATO.“

Posílení NATO, nebo facka do obličeje příteli a spojenci?

Nehledě na to, jaký důvod k rozhodnutí Spojené státy měly, na Evropu to bude mít nepochybně následky, o jejichž vážnosti je ještě brzy soudit. Doposud mělo USA v Německu 5 základen, v jejichž blízkosti se shromažďovaly americké komunity. Rodiny vojáků v okolí pracovaly a nakupovaly, aktivně tedy přispívaly německé ekonomice. Tuto ztrátu v unijní pokladně nahradí větší ekonomický stimul v zemích, do kterých se američtí vojáci přesunou. Evropskou unii by nakonec neměla vzniknout finanční újma. Zato Spojené státy americké bude jiné rozmístění stát 7 miliard dolarů.

Mark Esper považuje tento krok taky svým způsobem za posílení NATO a odstrašení Ruska. Kritici se ale obávají opaku. Jak na americké, tak na německé straně politici předpovídají zhoršení vztahu těchto dvou států NATO. „Zatěžuje to německo-americké vztahy,“ řekl novinářům bavorský ministerský předseda Marcus Söder. Republikánský senátor USA Mitt Romney to nazval „fackou do obličeje příteli a spojenci.“

Jak již bylo řečeno, oba státy jsou významnými členy NATO. Zhoršení jejich vztahu by pak mohlo narušit jednotu celé aliance, tím pádem učinit ji zranitelnější, a nakonec ji tak celou ohrozit. Podle Nicu Popescu, ředitele Širšího evropského programu v think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, tímto Spojené státy americké ztrácí vliv a důvěryhodnost a Evropa zase stabilitu, protože u síly „nezáleží pouze na vojenských výdajích, ale především na kohezi, solidaritě a blízké spolupráci.“


Stažení vojáků není podle Trumpa definitivní

Mark Esper rozhodnutí dál odůvodnil tím, že přesun odstraší Rusko. Kritici tohoto kroku naopak poukazují na to, že přiblížení americké vojenské základny k ruským hranicím by ho mohlo vyprovokovat. A naopak by Rusko mohl potěšit fakt, že se na území Evropské unie bude pohybovat o několik tisíc vojenských sil méně.

Podle prezidenta Trumpa ale nemusí být stažení amerických vojáků z Německa krokem, který by nemohl vzít zpátky. Pokud by Německo zvedlo podíl na HDP svých příspěvků do rozpočtu NATO, mohli by se vojáci USA do země vrátit zpátky.

Autor: Lucie Nalejvačová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek