Obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem dosáhla mrtvého bodu

08.09.2020
Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz

Před více než rokem sjednaná obchodní dohoda mezi Evropskou unií a sdružení států Mercosur zažívá krizi. Zatímco Paraguay, která na půl roku převzala předsednictví Mercosuru, doufá v ratifikaci dohody, EU pochybuje nad její prospěšností. Nejen Angela Merkelová a Emmanuel Macron vyjádřili své pochyby ohledně dohody, minulý týden se na neformální schůzce sešli unijní ministři zemědělství a jejich postoj byl taky negativní.

„Pokud jde o Mercosur, my ministři zemědělství jsme velmi, velmi skeptičtí, a to mohu prohlásit za téměř každého zdejšího ministra,“ prohlásila německá ministryně zemědělství Julia Klöckner na neformálním setkání ministrů zemědělství EU. Unijní představitelé se staví dohodě do opozice, protože Mercosur nejedná v souladu s politikou současné Evropské komise.

Největší obchodní dohodě EU se čtyřmi státy Jižní Ameriky stojí v cestě obavy nad nedostatečnou ochranou životního prostředí. Zhoršující se odlesňování v Amazonii vyburcovalo na konci května aktivisty v čele s Gretou Thunbergovou k protestům v Berlíně. S protestujícími se setkala Angela Merkelová, která po schůzce vyjádřila své pochyby o dohodě, a podle aktivistky Luisi Neubauerové slíbila, že obchodní dohodu určitě nepodepíše.

Mezitím Brazilský prezident Jair Bolsonaro tvrdí, že jeho vláda deštné pralesy chrání. Tomu ale nenasvědčují data, která zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). Podle něj bylo v období od srpna 2019 do července 2020 vyklizeno více než 9 000 km2 brazilské Amazonie. Odlesňování se tak urychlilo oproti loňskému roku o 55 %.

Ekocida, která má více negativních následků

Tato džungle je klíčová v boji proti klimatickým změnám, absorbuje totiž značné množství uhlíku. Proto se proti odlesňování vyhranil i Emmanuel Macron. Právě kvůli politikám jako je ta Bolsonarova, prosazuje francouzský prezident zařadit trestný čin „ekocidu“ do mezinárodního práva a soudit tak ty, kteří nechrání ekosystémy. Dále pak slíbil, že nedovolí existenci obchodní dohody se zeměmi, které nebudou dodržovat Pařížskou dohodu.

Dohoda o volném obchodě mezi EU a Mercosurem musí být na straně EU ratifikována Evropskou radou a Evropským parlamentem. Unie momentálně není dohodě nakloněna taky kvůli obavám, že její uzavření by míru odlesnění dále navýšilo. Brazilci totiž půdu uvolněnou kácením používají k chovu hovězího dobytka a k pěstování sójových bobů. Tyto produkty by pak výhodně exportovali v rámci obchodní dohody do EU.

Odlesňování Amazonie má v neposlední řadě i lidskoprávní rozměr. Negativně se to dotýká domorodých komunit v Brazílii. Ty už tak čelí zhoršující se situaci. Bolsonaro se je od svého nástupu do funkce pokusil zbavit práva identifikovat a vymezit domorodnou půdu a chtěl předat tuto moc ministerstvu zemědělství. Navíc brazilští domorodci minulý rok čelili útokům početné skupiny zlatokopů.

Autor: Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz

Sdílet tento příspěvek