Tvrdý brexit zažehnán. Jak se dále vyvíjí vztahy mezi EU a Spojeným královstvím?

26.02.2021
Úřad vlády, Ministerstvo zahraničních věcí

Na poslední chvíli dosažená dohoda z konce minulého roku nastínila, kudy se dále budou ubírat vztahy mezi EU a UK. To však neznamená, že by tím byl odchod Velké Británie z EU vyřešen. Nový rok přinesl i nové výzvy a znovu otevřel problematiku hraničních přechodů mezi Irskem a Severním Irskem. Kromě uvedení v život již přijatých dohod nás navíc teprve čeká jejich schválení Evropským parlamentem, aby bylo možné z prozatímního přejít do jejich standardního provádění a tím plně dokončit přechod na „nový režim“ partnerství.

Brexit de facto započal 23. června 2016, kdy Britové v referendu rozhodli o vystoupení z EU (51,9 %), následně 29. března 2017 UK oficiálně oznámilo úmysl vystoupit z EU, k čemuž došlo 31. ledna 2020. Od 1. února 2020 již UK není členem EU, k témuž datu však vstoupila v platnost dohoda o vystoupení UK z EU. Dohoda o vystoupení stanovila přechodné období, během něhož se postavení UK v zásadě nezměnilo a do konce r. 2020 měla téměř stejné postavení jako členský stát (s výjimkou účasti v orgánech EU a řídících strukturách).

Jednání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska byla zahájena 2. března 2020 a ještě v prosinci to vypadalo, že složité vyjednávání (zejména v oblastech jako rybolov, rovné podmínky na trhu či způsob řešení sporů v případě porušení pravidel dohody jednou stranou) nebude mít dobrého konce. Téměř nepřetržitá jednání v posledních týdnech minulého roku se však nakonec vyplatila a vyjednávací týmy EU i UK tak mohly na Štědrý den oznámit dosažení dlouho očekávané dohody ohledně budoucích vztahů EU-UK.

Budoucí vztah

Nejvýraznější část úpravy budoucích vztahů představuje Dohoda o obchodu a spolupráci[1] (či též „Trade and Cooperation Agreement“, zkráceně „TCA“). Jako doplňková k ní byla dále uzavřena Dohoda o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací[2] a vedle ní Dohoda o spolupráci pro bezpečné a mírové využití jaderné energie[3]. Aby vzájemné vztahy byly poškozeny co nejméně a nová pravidla mohla platit ihned po skončení přechodného období, tj. od 1. 1. 2021, bylo vzhledem k nedostatku času na řádné schválení dohodnuto, že dohody budou podepsány a prozatímně prováděny do doby, než doběhnou všechny schvalovací procedury na straně EU.

Podařilo se tak v posledních dnech roku 2020 přijmout rozhodnutí Rady EU, vyjadřující souhlas s podpisem i prozatímním prováděním dohod. Za EU dohody dne 30. 12. 2020 podepsali předsedkyně EK Ursula von der Leyen a předseda ER Charles Michel. Tentýž den proběhl ratifikační proces ve Spojeném království a dohody byly po projednání britským parlamentem podepsány premiérem Borisem Johnsonem a panovnicí Alžbětou II. Následující den byly publikovány v Úředním věstníku Evropské unie.

Od 1. 1. 2021 tak jsou dohody prováděny prozatímně, a to až do 28. 2. 2021 s možností prodloužení Radou partnerství.

Pro dokončení ratifikace dohod je zapotřebí, aby je do té doby projednal Evropský parlament a dal souhlas k jejich uzavření. Zároveň je nutné dokončit kontrolu a ověření všech jazykových verzí dohod tak, aby všechny byly stejně autentické. Ukázalo se však, že termín konce února byl nereálný. Na straně EU byl proto připraven návrh pro rozhodnutí Rady partnerství o prodloužení prozatímního provádění o dva měsíce (do 30. dubna 2021), s nímž UK vyjádřilo souhlas.

Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay.com

Dohoda o obchodu a spolupráci jako hlavní součást nového partnerství

Co se týče nové Dohody o obchodu a spolupráci (TCA) mezi EU a UK, ta v žádném případě nedosahuje úrovně spolupráce, která existovala v době členství UK v Evropské unii, jde však nad rámec tradičních dohod o volném obchodu a poskytuje pevný základ pro zachování dlouholetého partnerství a spolupráce. UK opouští vnitřní trh EU i celní unii i všechny unijní politiky a většinu unijních programů. Stává se tzv. třetí zemí. Do určité míry a na základě splnění podmínek dohody o vystoupení (např. zachování práv občanů EU v UK /a naopak/ nabytých do konce tohoto roku) zůstává zachována kontinuita vztahů založených v době členství UK v EU.

TCA se skládá vedle obecné a institucionální úpravy ze tří hlavních pilířů:

• hospodářská ujednání (včetně ustanovení o obchodu a zárukách rovných podmínek)

Tato rozsáhlá část TCA zajišťuje nulové sazby a nulové kvóty na veškeré zboží, které splňuje příslušná pravidla původu. Zároveň obsahuje závazek udržovat silné rovné podmínky pro spravedlivou soutěž, ať již jde o ochranu životního prostředí, boj proti změně klimatu a stanovení cen uhlíku, sociální a pracovní práva, daňovou transparentnost či státní podporu.

Tato část upravuje nejen obchod se zbožím a službami, ale i další oblasti jako digitální obchod, investice, hospodářskou soutěž, daňovou transparentnost, duševní vlastnictví, veřejné zakázky, leteckou a silniční dopravu, energetiku, rybolov, koordinaci sociálního zabezpečení, tematickou spolupráci či účast v některých programech EU. UK se tak bude nadále účastnit některých programů EU, jako je např. Horizont Evropa. Bohužel se však nakonec rozhodlo dále neúčastnit programu Erasmus.

• rámec pro vymáhání práva a justiční spolupráci v trestních a občanskoprávních věcech

Tato část dohody stanoví nový rámec pro vymáhání práva a justiční spolupráci v trestních a občanskoprávních věcech. Jedná se zejména o spolupráci v oblasti přeshraniční trestné činnosti a boje proti terorismu.

• ustanovení o řešení sporů, základních hodnotách a ochranných opatřeních

Tato část TCA se věnuje zajištění podmínek pro řádné provádění této dohody, kontrolu jejího provádění a vytváří pro tyto účely společné orgány v čele s Radou partnerství, skládající se ze zástupců EU a UK, která má zajistit řádné uplatňování a výklad této dohody a v níž budou projednány všechny nově vzniklé otázky týkající se zmiňovaných dohod. Do jejího čela byli jmenováni Maroš Šefčovič (za EU) a Michael Gove (za UK), který bude od 1. března 2021 vystřídán Davidem Frostem, který byl hlavním vyjednavačem za UK v rámci brexitových jednání.

Zároveň tato část dohody stanoví rámec pro řešení případných sporů s důrazem na rovné podmínky. Odvetná opatření v případě, kdy by ostatní opatření selhala, mohou vést až k pozastavení spolupráce v některých oblastech (cross suspension). Při podstatném, kvalifikovaném porušení tzv. podstatných prvků dohody pak dokonce bude možné přerušit či ukončit provádění dohody jako celku.

Co však s ohledem na odmítavý postoj UK nakonec není součástí komplexní dohody (TCA), jerámec pro strukturovanou spolupráci v oblasti zahraniční politiky či vnější bezpečnosti a obrany.

Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay.com

„Doplňková“ dohoda a dohoda EURATOM[4]

Spolu s Dohodou o obchodu a spolupráci byla uzavřena i Dohoda o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací, která je k ní doplňková a je s ní neoddělitelně spojena, a to zejména pokud jde o data začátku provádění a ukončení platnosti. Tato dohoda stanoví pravidla pro poskytování utajovaných informací mezi EU a Velkou Británií a představuje výjimku z běžného režimu, v němž obvykle EU sdílí utajované informace se třetími zeměmi. Dohoda poskytuje silné záruky, pokud jde o zacházení a ochranu vyměňovaných informací. Obsahuje mj. povinnost smluvních stran zavést adekvátní systém ochrany utajovaných informací tak, aby byla zajištěna srovnatelná ochrana utajované informace v souladu s její klasifikací.

Třetí dohodou sjednanou na konci roku 2020 je Dohoda o spolupráci v oblasti bezpečného a mírového využití jaderné energie, která však podléhá jinému schvalovacímu mechanismu a uzavírá se jménem EURATOM. Tato dohoda potvrzuje závazek obou smluvních stran podporovat nešíření jaderných zbraní a vysokou úroveň jaderné bezpečnosti, a zaručit tak mírové a bezpečné využití jaderné energie. Uzavření této dohody vychází především z oboustranného zájmu stran vytvořit stabilní právní rámec, který by usnadnil rovnocennou a reciproční spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, jaderných záruk, jaderného výzkumu a zabezpečuje odpovídající úroveň fyzické ochrany, ochranných opatření a vývozních kontrolních norem.

Ozvěny výstupové dohody

Nejen dohody o budoucím vztahu z konce roku 2020 však budí náležité vášně. V hledáčku se opět objevila i tzv. Výstupová dohoda upravující rozvázání dosavadních vztahů mezi EU a UK. Kritickou součástí této dohody je i Protokol o Irsku a Severním Irsku[5] (dále jen „Protokol“), který je v poslední době skloňován zejména v souvislosti s vývojem na irském ostrově a vzrůstajícím napětím mezi irskými unionisty a separatisty. Ustanovení Protokolu jsou součástí celkové Dohody o vystoupení UK z EU[6] a použijí se do té míry, do které nejsou zcela nebo částečně nahrazena následnými dohodami upravujícími budoucí vztahy.[7] Protokol byl uzavřen spolu s Dohodou o vystoupení UK z EU již v říjnu 2019, začal však platit až od skončení přechodného období, tedy 1.1.2021[8].

Smyslem sjednání Protokolu bylo vyřešit komplikovanou situaci vznikající na irském ostrově v důsledku brexitu. Na jednu stranu bylo potřeba zajistit ochranu vnitřního trhu EU, která je ve vztahu k třetím zemím realizována zejména prostřednictvím důsledných kontrol na vnějších hranicích EU, přičemž právě v důsledku brexitu mezi Irskem a S. Irskem (UK) taková hranice vznikla. Na druhou stranu bylo nutné ochránit závazky stvrzené v tzv. Velkopáteční (Belfastské) dohodě[9] z roku 1998, na jejímž základě na irském ostrově funguje společný prostor pro cestování mezi Irskem a S. Irskem, tedy Spojeným královstvím. Protokol nyní umožňuje, aby byly splněny dva požadavky, tedy potřebu zajistit kontroly zboží putujícího ze Spojeného království přes S. Irsko do Irska – tedy vnitřního trhu EU, a současně mezi Irskem a S. Irskem zamezit vzniku tvrdé hranice.

Přechod na nový režim (tvořený jak Protokolem, tak TCA) od začátku roku 2021 tak není na irském ostrově příliš hladký. Od začátku roku se ozývají ze severoirské komunity hlasy volající po aktivaci pověstného čl. 16 Protokolu – tedy ochranného opatření, jehož uplatněním by se provádění Protokolu zastavilo, neboť údajně vede k vážným hospodářským či společenským obtížím. Situaci pak dále zhoršil okamžik, kdy Evropská komise naznačila využití tohoto ustanovení ve vztahu k exportu vakcín, čímž by jednostranně zabránila vývozu vakcín z EU do Severního Irska, poněvadž nabyla dojmu, že vakcíny by odtud byly dále „reexportovány“ do UK.

V návaznosti na tyto události proběhla výměna korespondence mezi hlavními aktéry, co se týče implementace Protokolu, tj. Michaelem Govem za UK a místopředsedou Evropské komise M. Šefčovičem za EU. Dopisy se dotýkaly jak na Irském ostrově proběhlé kauzy v souvislosti s prováděcím nařízením EK k exportu vakcín[10], tak ambiciózních požadavků UK týkajících se dalšího provádění Protokolu. M. Gove v dopise navrhl zejména prodloužení doby trvání aktuálně umožněných flexibilit a odchýlení od ustanovení Protokolu (týkalo by se zejména dodávky léků, dovozu čerstvého masa, veterinárních osvědčení apod). Naopak M. Šefčovič v dopise za EU uvedl, že před řešením možných flexibilit, které však mohou být umožněny pouze v mezích Protokolu či unijních předpisů, je třeba nejprve zajistit jeho řádné provádění a zejména důsledné provádění hraničních kontrol.

Následující týdny se tak ponesou v duchu urovnávání situace na irském ostrově a projednávání dalšího možného postupu ohledně implementace Protokolu o Irsku a Severním Irsku. Podle společných vyjádření EU a UK se dále budou věnovat provádění Protokolu v rámci tzv. smíšeného výboru[11] a obě strany společně zdůraznily potřebu řádného provádění Protokolu a kontrol na hranicích.

Přesto, že byla hrozba no-deal brexitu zažehnána, zůstávají tak vztahy mezi EU a UK neklidné. Nešlo očekávat, že přechod na nový režim partnerství bude úplně hladký. Spojené království pozbylo všech svých práv a povinností, které mělo jako členský stát EU, a to včetně snadného přístupu na jednotný trh a do celní unie, nebude již ani součástí unijních politik a za EU uzavíraných mezinárodních dohod (vč. dohod o volném obchodu s třetími státy). Zůstává tak dále úkolem obou stran se sžít s novým modelem partnerství, jehož parametry jsou dány jak Dohodou o obchodu a spolupráci, tak Dohodou o vystoupení UK z EU, včetně jejího Protokolu o Irsku a Severním Irsku.


[4] Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) bylo založeno 25. března 1957 v Římě na základě Římských smluv spolu s Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím uhlí a oceli. Hlavním cílem Euratomu bylo přispět k vytvoření podmínek nezbytných pro rychlé vybudování a růst jaderného průmyslu a nastavit mechanismy pro kontrolu možného zneužití jaderných materiálů.

[7] Tvoří ale do značné míry permanentní strukturu, která by platila i bez ohledu na dosažení dohody upravující budoucí vztahy.

[8] Na rozdíl od Dohody o vystoupení, která platila již od 1. února 2020.

[9] Belfastská dohoda ukončila konflikt v Severním Irsku a tvoří ji dva propojené dokumenty, uzavřené mezi Severním Irskem a Irskou republikou, a mezi Irskou republikou a Spojeným královstvím.

[11] Jedná se o orgán, který byl zřízen Dohodou o vystoupení UK z EU složený ze zástupců Spojeného království a EU, který může přijímat rozhodnutí a doporučení ohledně výkladu a provádění Dohody o vystoupení a Protokolu o Irsku a Severním Irsku.

Autor: Jana Reinišová, Aneta Kasalická, Karolína Placzeková

Sdílet tento příspěvek