Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zpráva NATO 2030: Jakým směrem se bude NATO ubírat?

Petr Pospíšil, Euroskop, 26.5.2021
EU-NATO

Severoatlantická aliance stojí na prahu třetí dekády třetího tisíciletí nepochybně před důležitými rozhodnutími, která předurčí její budoucí směřování. Bezpečnostní prostředí je stále komplexnější a nepřehlednější, a proto se na tuto realitu NATO musí adaptovat. Generální tajemník Jens Stoltenberg v září loňského roku pověřil skupinu nezávislých expertů tím, aby pro NATO formulovala doporučení. Co experti NATO poradili?

Zpráva pojmenovaná „NATO 2030" byla zveřejněna v listopadu 2020. Její autoři v ní vyzdvihnuli důležitost Aliance, označili ji za „historicky nejúspěšnější spojenectví" a „strategickou kotvu v nejisté době". Zároveň ovšem vyzvali k tomu, aby spojenci aktivněji rozvíjeli politickou dimenzi NATO.

Schopnost přizpůsobení experti zvýraznili jakožto recept k dlouhověkosti a úspěchu NATO. Potenciální nejednostnost mezi aliančními partnery je třeba podle autorů vnímat jako závažný, strategický problém. Reakcí musí být snahy o konvergenci politických a strategických priorit Aliance.

NATO by mělo být základem bezpečnostní spolupráce mezi státy


V obecné rovině autoři chtějí, aby NATO bylo na konci desetiletí základem míru, stability a vlády práva v euroatlantickém regionu. Mělo by být základním fórem, jehož prostřednictvím alianční partneři spolupracují v bezpečnostních otázkách. Zároveň by mělo navýšit svoje úsilí v určování multilaterálních pravidel mezinárodního řádu.

Doporučení expertů volá i po tom, aby NATO prohloubilo a zintenzivnilo svoji kooperaci s Evropskou unií a využilo synergií, které vyplývají z rozdílných předností obou mezinárodních organizací.

Po obecném úvodu zpráva vyjmenovává klíčové faktory, jež experti považují za určující pro mezinárodní bezpečnost v příštích deseti letech. Ve výčtu nechybí vztah s Ruskem, Čínou či nástup nových, sofistikovaných technologií představujících bezpečnostní hrozbu (tzv. emerging and disruptive technologies). Mezi faktory se uvádí i dopady klimatické změny.

Klíčové doporučení: Přijmout nový strategický koncept


Mezi doporučeními dominuje nutnost přijmout nový strategický koncept, jenž by reagoval na současnou bezpečnostní situaci. Následuje část, v níž autoři formulují doporučení týkající se specificky jednotlivých hrozeb. Volají například po větší koordinaci pozic aliančních partnerů k Číně či po navýšení kapacit umožňujících předvídat čínské kroky.

Experti rovněž prosazují spolupráci mezi NATO a EU ve vývoji obranných technologií či po vytvoření mezinárodních mechanismů reakce na hybridní hrozby. Zajímavé doporučení představuje například návrh na zřízení „centra excelence pro odolnost demokracie" (Centre of Excellence for Democratic Resilience).

EU a NATO se musí více propojit, spolupracovat a setkávat


Samostatná kapitola je věnována politickým konzultacím mezi EU a NATO, které by měly posílit důvěru mezi čelními představiteli obou organizací. Autoři expertní zprávy doporučují, aby docházelo k většími institucionálnímu i personálnímu propojení obou organizací.

Doporučují i společný postup Unie a Aliance ve věcech společného zájmu, jako je strategická komunikace reagující na společné hrozby. K pravidelnému kontaktu a spolupráci by mělo docházet mezi představiteli unijního Politického a bezpečnostního výboru (Political and Security Committee) a Rady pro zahraniční věci (Foreign Affairs Council).

Zpráva expertů bude sloužit jako podklad pro summit NATO, který proběhne v polovině června letošního roku v Bruselu.

Celou zprávu si můžete přečíst zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Kdo by se mohl stát novým generálním tajemníkem NATO?

Petr Pospíšil, Euroskop, 30.7.2021

Sedmý ročník Pražského evropského summitu: Europe Reborn

Euroskop, Prague European Summit 2021, 07.07.2021