Obnovení jaderné dohody s Íránem je nadějné


Petr Pospíšil, Euroskop, 13.8.2021

Světové mocnosti v polovině minulé dekády uzavřely s Íránem dohodu známou pod zkratkou JCPOA. Ta zaručovala, že Írán nebude rozvíjet svůj jaderný program. Výměnou za to západní země uvolní sankce, které byly na Teherán kvůli jeho jadernému programu uvaleny. Dohoda doznala trhlin v roce 2018 poté, co z ní předchozí americká administrativa prezidenta Trumpa vystoupila. Nyní diplomaté usilovně pracují na tom, aby se dohoda opětovně uvedla v život.

Jak uvádí v článku portál Politico, potenciálním faktorem, jenž může návrat k jaderné dohodě zkomplikovat, je změna ve vedení země. Bývalého prezidenta Hasana Rúháního nahradil v červnu letošního roku Ebráhím Raísí, obecně považovaný za radikálnějšího než jeho předchůdce.

Unijní diplomaté, citovaní portálem Politico, jsou však přesvědčeni, že navzdory změně v obsazení prezidentského postu bude Teherán ve vyjednávání o obnově fungování JCPOA pokračovat.

Jednání se přerušila v červnu

Vyjednavači z různých zemí realizovali ve Vídni ještě před Raísího zvolením již šest kol jednání. Po zvolení nového íránského prezidenta byla jednání přerušena, podle zdrojů Politica však především z technických důvodů – například aby se stihlo vyřešit nové obsazení íránského vyjednávacího týmu, rekrutující se z nově nastupující administrativy.

Institucionální důvody zahrnují kupříkladu i to, zda jednání za íránskou stranu bude i nadále vést íránské ministerstvo zahraničí, anebo tuto roli převezme íránský národní bezpečnostní výbor. Zdroj z řad unijní diplomacie si myslí, že ve vyjednávání se bude moct pokračovat od začátku letošního září.

Člen unijní diplomacie se zúčastnil Raísího inaugurace

Podstatné je, že představitelé nové íránské administrativy nijak nenaznačili, že by neměli v plánu v jednáních, přerušených v červnu, pokračovat. Unijní představitel, náměstek generálního tajemníka Evropské služby pro vnější činnost Enrique Mora, se dokonce zúčastnil slavnostní inaugurace prezidenta Raísího v Teheránu.

Borrell-Rúhání
Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell a bývalý íránský prezident Hasan Rúhání při setkání v Teheránu v únoru 2020. Zdroj: Evropská komise

Vztah s Íránem ovšem v současnosti není bez komplikací. Znepokojení vyvolal nedávný útok dronem na tanker v Arabském moři, v důsledku kterého zahynuli i dva členové posádky, rumunského a britského původu. Tanker provozovala izraelská firma.

Útok na tanker patrně spáchal Írán, EU jej odsoudila

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell útok odsoudil a vydal prohlášení, v němž mimo jiné konstatoval, že veškeré dostupné důkazy ukazují jako na pachatele právě na Írán. Další problém představuje skutečnost, že libanonské milice Hizballáh, podporované Íránem, odpalovaly rakety na izraelské cíle.

I proto se relativně smířlivý přístup Unie k Teheránu stal terčem kritiky zejména ze strany lidskoprávních organizací. Avšak nejmenovaný diplomatický zástupce evropské sedmadvacítky k tomu uvedl, že EU musí provádět i tzv. kritické diplomatické působení a zůstává upřednostňovaným kanálem právě pro lidskoprávní organizace, chtějí-li zprostředkovat svoje vzkazy týkající se například trestu smrti.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek