Lukáš Tichý, Euroskop, 26. října 2008
Postavení Evropské unie na Kavkaze a v Černomořské oblasti je v současné době dosti složité, což je důsledkem poměrně malého zájmu Unie o tyto oblasti – na rozdíl od různých iniciativ ve Středomoří nebo na Blízkém východě. EU svoji nedostatečnou angažovaností v postsovětském prostoru usnadňuje pozici Rusku v jeho snaze opět tuto oblast ovládnout. Odmítáním intenzivnější spolupráce EU s Ukrajinou a Moldávií může mít nepříznivé důsledky pro obě strany.
Tato a podobná konstatování byla „hozenou rukavicí“ pro řečníky na konferenci Od „Pevnosti Evropa“ k „Evropě bez bariér? Priority českého předsednictví ve vnějších vztazích EU z transatlantického pohledu, která se uskutečnila v pondělí 20. října 2008 v prostorách ministerstva zahraničních věcí v Černínském paláci.
Zájmy ČR v Černomořské oblasti a na Kavkaze během předsednictví v EU
První nabídl řešení český velvyslanec Matula, když zdůraznil cíle, které se bude ČR snažit prosazovat v Černomořské oblasti a na Kavkaze během svého předsednictví v EU na začátku příštího roku. Jako prioritu zdůraznil větší angažovanost ČR a EU v těchto oblastech, posilování regionální spolupráce a vztahů s Ukrajinou, Moldávii, Běloruskem a se zeměmi Kavkazu.
Pan velvyslanec dále uvedl nutnost postupného zapojení těchto státu do euroatlantických struktur a zóny volného obchodu. ČR hodlá během svého předsednictví v EU zřídit zvláštní monitorovací misi v Gruzii, která se bude zabývat řešením postkonfliktní situace v této zemi. V neposlední řadě čeká ČR jednání o nových asociačních dohodách s některými z těchto zemí.
Proč je Kavkaz a černomořská oblast pro EU tak důležitá? Jednou z odpovědí na tuto otázku je geostrategická poloha a význam těchto zemí pro energetickou bezpečnost EU. Jde totiž o velmi důležité tranzitní země, v případě Ázerbájdžánu o potenciálního dodavatele energetických surovin do EU. Před ČR vyvstává nelehký úkol spojený s jednáním a posilováním energetických vztahů s těmito státy, uzavřel své vystoupení pan velvyslanec.
Pomoc EU bude nutná
Státy Kavkazu a Černomořské oblasti v minulosti prošly a dále prochází určitými vnitřními změnami. Aby se v budoucnu staly členskými státy EU, budou potřebovat evropskou podporu a pomoc spočívající v investičních programech. V opačném případě by podle slov Jaceka Kucharzyka z Institute of Public Affairs z Polska hrozilo, že se „Kavkaz a Černomořská oblast stanou bojišti nové studené války, jak jsme mohly být svědky nedávného rusko-gruzínského konfliktu“.
Prostředkem, jak tomu zabránit, je program demokracie a demokratizace těchto zemí. Konkrétním nástrojem pak má být polsko-švédská iniciativa tzv. Východní partnerství, založená na posilování vztahů mezi EU a Ukrajinou, Gruzií, Běloruskem, Moldavskem a Ázerbájdžánem. ČR by měla během svého předsednictví toto Východní partnerství dále využívat a rozvíjet.
Ukrajina a Moldávie noví hráči EU?
Ukrajina a Moldávie jsou země, které budou během několika let připraveny pro vstup do Evropské unie. O tom se snažili přesvědčit posluchače zvláštní představitel EU pro Moldávii pan Kalman Mizsei a představitelka Úřadu místopředsedy vlády pro evropskou integraci Olga Shumylo z Ukrajiny. K tomu, aby se tak stalo, bude nutná pomoc ze strany EU spočívající ve větší angažovanosti při řešení problémů (v případě Moldávie se jedná o nevyřešenou otázku autonomního území Podněsteří, u Ukrajiny je to politická nestabilita způsobená rozdělením země na proevropskou a proruskou část) a posilování vztahů s těmito zeměmi. EU by také měla vůči těmto státům projevit větší vstřícnost v podobě postupného uvolnění vízové politiky. V nejbližší době obě země čekají parlamentní volby a v zájmu EU, resp. českého předsednictví by mělo být vyslat na tyto volby pozorovatele, aby dohlíželi na jejich demokratický průběh, shodli se K. Mizsei a O. Shumylo.
Bez USA to nepůjde ?
„Jakmile bude jasné, kdo se stane novým americkým prezidentem, musíte nám okamžitě zavolat, abychom mohli pokračovat v řešení problémů.“ Těmito slovy, adresovanými České republice, narážel David J. Smith z USA na skutečnost, že v případě řešení rusko-gruzinského konfliktu bude EU potřebovat pomoc Spojených států a NATO. Stejně tak David J. Smith připustil, že pro udržování stability a bezpečnosti na Kavkaze bude nutná spolupráce s Ruskem.
Autor: Lukáš Tichý, externí spolupracovník Euroskopu
