Řízená demokracie na Ukrajině


Petr Zenkner, EUROSKOP, 11. srpna 2011

Podle analytičky think-tanku FRIDE Natalie Shapovalové je Ukrajina pod vedením prezidenta Viktora Janukovyče na cestě k „řízené demokracii“ – systému, který si oblíbili i další vládci v prostoru bývalého Sovětského svazu. Reakci Evropské unie zatím charakterizují spíše slova než činy, píše pro Euobserver.

Zatčení expremiérky a vůdkyně opozice Julie Tymošenkové, ke kterému došlo 5. srpna, je nutné vidět v kontextu parlamentních voleb, které se na Ukrajině uskuteční koncem roku 2012. Případné oslabení nejsilnější opoziční strany, které by setnul hlavu, Janukovyčovi vyhovuje. Jeho hlavními protivníky by pak byli pouze přátelští komunisté a ultranacionalisté, myslí si Shapovalová.

Ukraine's Prime Minister and the Presidential candidate Yulia Tymoshenko speaks to the media during her news conference in Kiev, Ukraine, Sunday, Jan. 17, 2010. Tymoshenko, who has fought to retain the loyalty of voters angered by what many see as her movement's unkept promises, would finish second with 27.2 percent, the exit poll said. The National Exit Poll is by a consortium of groups that conducted up to 13,000 interviews outside 240 polling places. It has a margin of error of 2.5 percentage points. (AP Photo/Alexander Zemlianichenko)
Ukrajinská expremiérka Julia Tymošenkoví válčí o svoji politickou budoucnost. Překoná ledová královna další politickou krizi ve svém životě? (foto: čtk)

Opatrná Evropa

EU zatím vůči povolebním činům Janukoviče spíše mlčela (ujal se úřadu 25. února 2010 – pozn. red). Za opatrnou kritikou stojí obava, že se Ukrajina zcela přikloní k Rusku. Příkladem sbližování Kyjeva a Moskvy je dohoda o prodloužení pronájmu ruské námořní základny v Sevastopolu o 25 let nebo opakované hlasy ve vládní Straně regionů, aby se Ukrajina připojila k obchodní unii Ruska, Kazachstánu a Běloruska.

Reakce unie na zatčení Tymošenkové zatím byla okamžitá, hlasitá a jednotná. Shapovalová se ale bojí, že i nyní se EU bude zdráhat udělat něco více, než jen mluvit. Na druhou stranu na propuštění „plynové královny Julie tlačí také Spojené státy a k požadavkům na čestný proces se přidává i Moskva. Rusko má ale jiný důvod. Bojí se zpochybnění dohody z roku 2009, kterou Tymošenková podepsala, a kvůli níž dnes stojí před soudem.

Co může EU dělat?

Shapovalová ani v náznacích neuvažuje, podobně jako většina jiných expertů, nad sankcemi proti Janukovyčově Ukrajině. Demokratickému vývoji na Ukrajině by nepomohly a dovedly by Kyjev do náručí Ruska. Unie má navíc zkušenost s Lukašenkovým Běloruskem, kde mají sankce zatím velmi slabé výsledky. Unie však nemůže zůstat slepá, protože „zásnuby s autoritativními vůdci z nich liberálnější vládce neudělají.

EU a její členské státy nejsou vůči dění na Ukrajině bezmocné. Podle Shapovalové musí unie podpořit ukrajinskou společnost zavedením volného vízového režimu a dále financovat organizace občanské společnosti. Posílení „občanství je důležité zvláště v předvolebním roce.

Unie také nesmí zastavit vyjednávání o asociační dohodě, jak Brusel žádá i Julia Tymošenková. Schválení dohody o volném obchodu by mělo být podmíněno svobodnou a otevřenou volební kampaní v roce 2012, což zahrnuje i zastavení politicky motivované persekuce opozice. Vyjednávání mezi EU a Ukrajinou mohou skončit již letos, ratifikace by měla počkat na dodržování závazků, které z ní vyplývají – tedy demokracie, vlády práva a dodržování lidských práv.

Pokud unie zklame v reakci na porušování těchto principů, vyšle špatný signál ukrajinským vládcům, varuje Shapovalová. Oživení požadavků na demokratické reformy a konsistentní zahraniční politika vůči Ukrajině je jedinou cestou, jak zvrátit trend k „řízené demokracii na Ukrajině.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality