Petr Zenkner, EUROSKOP, 20. září 2011
O vlivu miliardářů Rinata Achmetova a Dmitije Firtaše na ukrajinskou politiku není pochyb. V připravované asociační dohodě s EU vidí oba způsob jak posílit své postavení vůči Rusku, píše Slawomir Matuszak z polského Centra pro východní studie (Ośrodek Studiów Wschodnich). Pro export ukrajinského zboží na trhy EU má ale podle něj větší význam členství země ve Světové obchodní organizaci, kam země vstoupila v roce 2008.
Po prezidentských volbách v roce 2010 nastoupil do úřadu kandidát Strany regionů Viktor Janukovyč. Zpět na vrchol vlivu se dostali oligarchové spjatí již s Leonidem Kučmou, který stál v čele Ukrajiny před „oranžovou revolucí v roce 2004. Zatímco jádro Achmetovova podnikání je v metalurgii, ovládá Firtaš ukrajinskou petrochemii a drží si vliv nad státními energetickými podniky.
Podle Centra pro východní studie má Achmetov větší vliv na vládu, kde se za jeho člověka považuje vicepremiér a ministr infrastruktury Boris Kolesnikov. Firtaš má blíže k prezidentovi. Spojují se s ním šéf Janukovyčova úřadu Sergej Levočkin a také ministr energetiky Jurij Bojko.
Komisař pro rozšíšení a sousedskou politiku Štefan Füle varoval Ukrajinu, že odsouzení expremiérky Julie Tymošenkové může zhoršit vztahy s EU a ohrozit podepsání asociační dohody. Füleho vyjádření zaznělo 16. září na 8. ročníku jaltské konference s názvem Ukrajina a svět: Společné výzvy, společná budoucnost. Na fotce komisař s vedoucím delegace EU na Ukrajině Jose Manuelem Pinto Teixeirou (vlevo) /foto: Audiovisual Service EU/
EU jako hradba proti Moskvě
Ukrajinský byznys se zatím brání vstupu do Celní unie s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, která existuje od ledna 2010. Podle Matuszaka se oligarchové obávají, že by členství mohlo v budoucnosti přispět k převzetí jejich firem ruskými konkurenty.
„Ukrajinské členství v Celní unii, kde dominuje Rusko, by velmi rychle snížilo konkurenceschopnost ukrajinských společností, které podnikají v metalurgii a energetice, uvádí analýza Centra pro východní studie.
Většina ukrajinských oligarchů vnímá asociační dohodu s EU jako způsob, jak zablokovat ruský integrační projekt a konsolidovat spoje postavení vůči Rusku. Podobný význam má rovněž členství Kyjeva ve WTO. Podepsání asociační dohody s EU ukrajinskému exportu na vnitřní trh žádné větší výhody nepřinese – ty přišly již se členstvím ve WTO, který Evropská unie podporovala.
| Ukrajinský export v roce 2010 |
|
Ukrajina vyvážela nejvíce do zemí SNS (36,4%, z toho Rusko 26,1%). Do Evropy mířilo 26,9% exportu (z toho do EU 25,4%). Jen o dvě desetiny procenta menší podíl měla Asie (z toho Čína 2,5%). Do Afriky mířilo 5,9% ukrajinského vývozu, do Ameriky 3,9% a do Austrálie a Oceánie 0,1%. Největší podíl na exportu měly nebarevné kovy a výrobky z nich (33,7 %). Nerostné suroviny obstarávaly 13,1 %, produkce strojů a zařízení 11%, zemědělské produkty 7,7% a chemické výrobky 6,8%. Zdroj: Businessinfo.cz |
Zatím nevýhodné spojení s Ruskem
Co si ukrajinští oligarchové rozhodně nepřejí je konflikt s Ruskem. Při pohledu na strukturu vývozu je to logické (viz tabulka). „Dobré vztahy Kyjeva a Moskvy jsou pro všechny oligarchy důležité a žádná skupina nemá zájem na konfliktu, píše Matuszak.
Více na dobrých vztazích s Ruskem záleží Firtašovi, protože ziskovost jím ovládaného chemického průmyslu závisí na cenách zemního plynu. Achmetovův exportně orientovaný těžký průmysl sice do Ruska vyváží značnou část produkce, ještě větší podíl mají ale trhy na Blízkém východě a v Asii. Ruské firmy také patří na evropském trhu k jeho konkurentům.
Podle analýzy vidí ukrajinský byznys členství v Celní unii jako nevýhodné. Na druhou stranu Slawomir Matuszak nevylučuje, že se názor některých oligarchů může změnit, pokud z Ruska přijde výhodnější nabídka.
„Žádná ze skupin se o asociační dohodu nezajímá kvůli evropským normám a standardům. Přijetí volné a spravedlivé soutěže na ukrajinském trhu nebo příliv zahraničních investic by mohlo ohrozit jejich monopol, uzavírá analýza.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop