Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vstup Chorvatska: Majitelé jachet musí řešit problém

Mariana Pítrová, EUROSKOP, 31.1.2013

Za pár měsíců se otevře unijní brána novému členovi. Po šesti letech se sedmadvacítka rozroste o další stát – Chorvatsko. Unijní nováček začal na svém přistoupení vydělávat už od nového roku, a to ke smůle lodních nadšenců, kteří kotví své lodě v chorvatských přístavech. Majitelé plavidel budou muset sáhnout do peněženek a možná zalitují, že neutrácejí kuny na pevné půdě jako obyčejní suchozemští turisté.

Pro Středoevropana je Chorvatsko nejbližší destinací pro letní dovolenou. Dokazuje to i pohled na tamní mariny, které se hemží českými, slovenskými či německými vlajkami. Jachting už dávno nepatří mezi koníček horních deseti tisíc, a tak do přístavů stále častěji doplouvají splněné sny lodních nadšenců, kteří si na své bárky našetřili.

Majitelé lodí houpajících se na vlnách Jadranu mohli být do konce loňského roku v klidu. S blížícím se vstupem Záhřebu do EU se však nad některými z nich začaly stahovat mraky, které napovídají, že provozovatelé plavidel budou muset sáhnout na úspory. Chorvatsko pro mnohé vodní dobrodruhy ztratí punc přátelského přístavu Evropy. Naopak tamním celníkům začnou v létě žně.

Letní účtování

Není žádnou výjimkou, že kupující za loď zaplatí cenu bez DPH. Pokud by se svým novým korábem odjel brázdit například italské vody, daň by doplatil u celních orgánů při vstupu do Itálie, která je členem sedmadvacítky. Chorvatsko fungující mimo režim EU poskytovalo tu výhodu, že daň při celní kontrole nevyměřovalo. Se vstupem se ale musí podrobit pravidlům, která v celní unii platí. A to je pro majitele lodí bez zaplacené DPH kámen úrazu.

Daň, která se bude od 1. července na majitele vztahovat, činí 25% z odhadní hodnoty lodi. „Nová povinnost již v tak poměrně drahém Chorvatsku jen zatěžuje již takto velmi napjatý rozpočet na náklady zahrnující jak kotvení, tak opravy a poplatky, kterých v Chorvatsku není málo,“ řekl Euroskopu jeden z Čechů, který na březích Jadranu kotví.

Chorvati však učinili mořským vlkům ve svých vodách lišáckou nabídku, která může státní kase vydělat nemalé peníze. Pokud si majitelé v době od ledna do května přeregistrují svá plavidla pod chorvatskou vlajku (tedy do chorvatského lodního registru), zaplatí úřadům pouze pětiprocentní daň a po vstupu Chorvatska do EU na ně bude pohlíženo tak, že mají daňové záležitosti se státem vypořádány.

Přetahovaná o námořníky

Chorvatská nabídka je skvělým marketingovým tahem. Majitelé jachet ušetří peníze a chorvatská flotila se nebývale rozroste. Prakticky to znamená příjemný příspěvek do rozpočtu budoucího člena EU, protože s provozem lodi jsou spojeny povinné poplatky, které se vážou například k poskytnutí radiové licenci nebo třeba k vystavení dokumentů.

Pro přímořské státy může být registrace lodí výhodným byznysem a tak se, především ty malé země, perou o přízeň majitelů lodí. Jakmile koupí majitel plavidlo, může si svobodně vybrat, pod jakou vlajkou ji zaregistruje. Pro Čechy jako vnitrozemský národ to není příliš palčivá otázka, ale existují země, které se snaží přilákat zájemce ze zahraničí s vidinou slibného zisku.

Majitelům lodí nabízejí nízké poplatky za provoz lodi a rychlou registraci plavidla, pokud si jej zapíšou právě pod jejich vlajkou. Nejčastěji je to případ tzv. daňových rájů jako Libérie či Panama. Pod panamskou vlajkou se po světě platí před 11 tisíc plavidel z Evropy či Japonska. Na starém kontinentě vede s lodním registrem Kypr, který je ale často terčem kritiky, protože jeho průměrný věk lodí jeho zánovní flotily se pohyboval kolem 15 let.  

Příkladem toho, že i majetný provozovatel lodi touží za každou cenu ušetřit, je někdejší šéf Formule 1 Flavio Briatore, kterému italská daňová policie v roce 2010 zabavila luxusní jachtu v hodnotě 500 milionů korun. Manažer si plavidlo registroval jak jinak než na Kajmanských ostrovech a úřadům zatajil, že z jeho pronájmu mu plynou stovky tisíc dolarů za týden.

 

Autor: Mariana Pítrová, Euroskop

Další články v rubrice

1 miliarda eur pro západní Balkán a Turecko

Lucie Priknerová, 15.12. 2015, Euroskop

Srbské dilema: South Stream, nebo potíže s EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 14.10. 2014