Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Srbské dilema: South Stream, nebo potíže s EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 14.10. 2014

Pokud Srbsko postaví ruský plynovod South Stream a nebude se přitom ohlížet na evropské acquis, může mít v Bruselu pořádný problém.

„Srbsko by nemělo začínat s výstavbou South Streamu, dokud nebude tato dohoda (rusko-srbská smlouva o výstavbě plynovodu – pozn. red.) propojená s acquis“, cituje Evropskou komisi EUobserver. Vzhledem k tomu, že se Srbové uchází o členství v EU, tak se už tradičně ocitli mezi ruskými a evropskými zájmy.

Rusko nechce přijmout pravidla EU


„…odmítnutí přizpůsobení srbského právního řádu evropskému právu (které je u členských států nadřazené), znamená, že Srbsko nebude moci uzavřít přístupová jednání v rámci kapitoly o energetice,“ říká expert Jan Osička z Masarykovy univerzity pro Euroskop.

Evropská unie vyžaduje, aby plynovod a suroviny, které se v něm přepravují, nevlastnila stejná energetická firma. Stejně tak by majitel plynovodu měl umožnit své konkurenci, aby dodávala své suroviny, což má zajistit přijatelnější ceny spotřebitelům.

Srbsko tak podle pravidel EU nesmí povolit Gazpromu vlastnit/provozovat potrubí a zároveň jím dodávat plyn. „Zní to banálně, ale ve skutečnosti je to absolutně klíčové pro vývoj na trzích a koncové ceny. Pokud bude Gazprom vlastnit trubky, nedovolí je používat nikomu jinému a udrží si tak na národním trhu monopol“, dodává Osička.

South Stream má ruské energetické společnosti Gazprom umožnit dovážet plyn do Evropy přes Černé moře a Balkán. Srbským úsekem by podle plánů mělo jít až 40,5 miliardy krychlových kilometrů ročně a jeho délka činí 422 km.

Malé země, velké ztráty


Rusko podepsalo se Srbskem dohodu o výstavbě South Streamu už v roce 2008. Ještě začátkem července počítal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že k zahájení srbského úseku dojde letos. Horlivý propagátor plynovodu Vladimir Putin pak svoje snahy ještě zintenzivnil poté, co se v létě kvůli ukrajinské krizi ocitla hlavní ruská energetická cesta do EU uprostřed válečné vřavy.

Jenomže EU začala podle serveru Blomberg Businessweek celý projekt blokovat. „Velmi nepříjemné je to ale i pro země, které mají být South Streamem zásobeny. Tedy nejen pro Srbsko ale i pro Bulharsko, které při výpadku toku plynu přes Ukrajinu nemají žádnou jinou možnost dodávek,“ říká energetický analytik Jiří Gavor ze společnosti ENA.

„Evropská unie jim přitom v této situaci není schopna pomoci, alternativní projekt Nabucco už před časem padl. Balkánské země se tím tak trochu stávají rukojmím v této velmocenské hře….,“ dodal.

Evropské státy zpočátku South Stream podporovaly. Rusko dokonce podepsalo smlouvy o jeho výstavbě s Rakouskem, Maďarskem, Řeckem, Slovinskem, Chorvatskem a Bulharskem. V červnu ale na žádost Evropské komise tento projekt zastavilo Bulharsko, v srpnu pak jeho ministr pro ekonomiku a energetiku Vassil Šotonov oznámil, že práce na bulharském úseku se zastaví, dokud nebudou vyhovovat evropskému právu.

Rusko-evropská hra o South Stream


„Blokaci South Streamu ze strany EU lze sice ve světle ukrajinsko-ruského konfliktu pochopit, poškozuje to ale, podobně jako jiné sankce, obě strany“, říká Gavor.

Na druhou stranu, jiní odborníci si myslí, že blokace South Streamu význam má a postoj EU podporují. „South Stream sice umožní úplně odstřihnout Ukrajinu jakožto problematický faktor v tranzitu (vyšší bezpečnost dodávek), ale cena, kterou za to dané státy zaplatí, bude obrovská. Alternativa prosazovaná EU přinese srovnatelné množství bezpečnosti, za mnohem nižší náklady, při nižších koncových cenách a jako bonus je zde minimalizace politického vlivu Ruska“, dodává Osička.

I v případě realizace South Streamu nemusí být pro zákaznické země odběr výhodný. “ Ta stavba vyjde na opravdu neskutečné peníze, odhaduje se mezi 40-45 miliardami dolarů. Ty se Gazpromu nemohou vrátit z tranzitních poplatků za použití trubek, protože (a) je to prostě moc, (b) by je platil sám sobě. O tuto cenu, rozpočítanou do zhruba 10-20 let, se tak zvýší cena plynu, kterou odběratelé na jednotlivých koncích South Streamu budou platit“, dodává Osička.

Srbská vláda premiére Alexandra Vučiće, která vzešla z voleb na začátku roku 2014, sice slíbila, že podpoří integraci země do EU. Na druhou stranu je South Stream pro Srbsko velkým lákadlem. Celý projekt přitáhne zahraniční investice v hodnotě 2 miliard dolarů a vytvoří přes 2000 pracovních míst.

Ruské pozice v Srbsku


Srbsko si nechce znepřátelit Rusko i z jiných důvodů, než že je na dovozu plynu z Ruska zcela závislé. Gazprom je také 51 procentním vlastníkem v hlavní srbské rafinérii NIS (Naftna Industrija Srbije). Svůj pragmatický politický kurz už srbský premiér Vučič prokázal v srpnu, kdy se Srbsko kvůli sankcím EU chopilo příležitosti a jen během prvního pololetí roku 2014 zvýšilo svůj vývoz potravin do Ruska o 68 procent.

„Nikdo se nás na sankce neptal, když byly zavedeny,“ hájil se Vučič, proč se jeho země nepřipojila k protiruským sankcím: “Členství v EU je pro nás strategickým cílem… (ale) neuvalíme sankce na Rusko“, cituje Vučiče agentura Bloomberg.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

1 miliarda eur pro západní Balkán a Turecko

Lucie Priknerová, 15.12. 2015, Euroskop

Trest za cenzuru? Ztráta 80 tisíc followerů

Lucie Priknerová, Euroskop, 4.3. 2014