Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Lídři EU projednají užší spolupráci se zeměmi západního Balkánu

Tereza Chlebounová, Euroskop, 16. 5. 2018
summit EU Balkan

Představitelé členských států EU a 6 balkánských zemí budou tento týden na summitu řešit posílení vzájemné spolupráce například v oblasti bezpečnosti, migrace či konektivity. Schůzka má mimo jiné opět potvrdit, že region západního Balkánu je pevně ukotven v evropském prostoru. Spolupráce s balkánskými zeměmi představuje zásadní téma i pro Českou republiku, která se mu bude pravděpodobně věnovat během svého předsednictví v Radě EU v roce 2022.

V bulharské Sofii se ve čtvrtek 17. května sejdou hlavy států a vlád členských zemí EU a šesti balkánských partnerů – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Kosova. Vrcholná schůzka, kterou pořádá bulharský premiér Bojko Borisov, se bude věnovat vztahu Evropské unie a regionu západního Balkánu. Podobné setkání na nejvyšší úrovni proběhlo naposledy v Soluni v červnu 2003.

„Budeme usilovat o posílení vazeb s tímto regionem i vazeb v rámci tohoto regionu. Tyto vazby sahají od větších investic do dopravní infrastruktury, přes zvýšení počtu výměn pro vzdělávací a kulturní účely až po usnadnění a urychlení komunikace mezi našimi občany. Cílem vrcholné schůzky bude rovněž posílit spolupráci v oblastech společného zájmu, včetně bezpečnosti a migrace,“ uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk.

V Sofii se uskuteční vrcholná schůzka představitelů EU28 a 6 balkánských zemí.

Spolupráce se zeměmi západního Balkánu je jednou z priorit letošního bulharského předsednictví v Radě EU. Zdroj: Bulharské předsednictví Rady EU (eu2018bg.bg).

Nový impulz pro vztah EU se západním Balkánem


Západní Balkán se v poslední době opět dostal do popředí evropského zájmu, mimo jiné kvůli migraci, snahám Ruska získat vliv v regionu a napjatým vztahům Srbska a Kosova. Komisař pro rozšíření Johannes Hahn v listopadu 2017 v rozhovoru pro rakouský deník Wiener Zeitung uvedl, že státy EU si uvědomují, že pro mír na Balkáně je nezbytná perspektiva členství v EU. Státy navíc podle něj mají postupně stále větší vůli hovořit o dalším rozšíření Unie.

Letos se problematika západního Balkánu dostala mezi hlavní zahraničně politická témata, kterými se EU zabývá. Mezi své priority ji zařadilo Bulharsko, které od ledna do června 2018 vykonává předsednictví Rady, téma pak plánuje převzít také následující rakouské předsednictví.

Na začátku února 2018 přijala Evropská komise strategii pro západní Balkán, v níž nastínila reformy, které by měly balkánské země provést, pokud pomýšlejí na vstup do EU. Komise chce reformní proces podpořit spoluprací v šesti oblastech: vládě práva, bezpečnosti a migraci, socioekonomickém vývoji, dopravní a energetické konektivitě, digitální agendě, usmíření a dobrých sousedských vztahů.

Spolupráce se západním Balkánem je pro ČR klíčovým tématem


Znovunastolení problematiky západního Balkánu považuje za pozitivní i Česká republika. „Po dlouhou dobu byla oblast rozšíření a spolupráce se zeměmi západního Balkánu u ledu,“ uvedl v rozhovoru pro Euroskop Marek Souček z Úřadu vlády. Pro ČR je podle něj důležité hlavně to, aby byla potvrzena evropská perspektiva těchto zemí.

Další rozšíření EU, ale také například politika Východního partnerství představují pro Česko klíčová témata. „Počítáme s tím, že západní Balkán a rozšíření budou jednou ze zahraničněpolitických priorit našeho předsednictví,“ sdělil Euroskopu Souček. Česká republika převezme předsednictví Rady ve druhé polovině roku 2022.

Srbsko a Černá Hora by mohly vstoupit od EU v roce 2025


Nejvíce mají k členství v EU nakročeno Srbsko a Černá Hora, s nimiž probíhají přístupové rozhovory. Podle strategie pro západní Balkán by se obě země mohly stát plnohodnotnými členy Unie do roku 2025, pokud splní kroky, které strategie vytyčuje. Důraz je kladen především na otázky právního státu, základních práv, boje proti korupci a na celkovou stabilitu regionu.

Makedonie a Albánie na zahájení přístupových rozhovorů teprve čekají. Pokud však členské státy přijmou doporučení Komise k zahájení rozhovorů z dubna 2018, mohly by začít vyjednávat již brzy. Nejdelší cestu musí urazit Bosna a Hercegovina a Kosovo, které mají zatím pouze status možných kandidátů na členství.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

1 miliarda eur pro západní Balkán a Turecko

Lucie Priknerová, 15.12. 2015, Euroskop

Srbské dilema: South Stream, nebo potíže s EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 14.10. 2014