Václav Lavička, Hospodářské noviny, 25. listopadu 2009
Říká komisařka Neelie Kroesová pro hospodářskou soutěž. Evropská komise sleduje obzvlášť pečlivě společný trh s plynem a elektřinou, jehož hodnota činí 300 miliard eur. To, že pracovníci Evropské komise „přepadli“ sídla společností ČEZ a J&T, je sice překvapivé, ale v praxi bruselských strážců hospodářské soutěže to není nic neobvyklého.
Tímto způsobem získávají důkazy, že ta či ona firma závažným způsobem porušila článek 81 Smlouvy o založení Evropského společenství. Ten výslovně zakazuje dohody a „předem smluvené praktiky, které deformují soutěžní prostředí společného trhu Evropské unie.
K nim patří především cenová ujednání spojená s dělením trhů. Postihy za to jsou opravdu citelné. Pokuta uložená jednotlivé firmě může dosáhnout sumy odpovídající až deseti procentům jejího celoročního obratu. Vybrané pokuty plynou do rozpočtu Evropské unie.
Eurokomisařka Neelie Kroesová, která v Bruselu odpovídá za čistotu hospodářské soutěže, se netají tím, že její asi sedmdesátičlenný tým věnuje prvořadou pozornost trhu s elektřinou a zemním plynem. Jeho roční hodnota přesahuje 300 miliard eur.
Kartely se přizpůsobují jako virus. Na snímku z 29. května 2004 zapadá slunce za skupinou sloupů s vysokým napětím ve Wesselingu nedaleko Kolína nad Rýbnem. Foto čtk
První byly GDF Suez a E. ON Prvními „hříšníky v energetice, na které dopadlo bruselské „kladivo, byli letos v červenci francouzská společnost GDF Suez a její německý rival E. ON.
Komise jim během rozsáhlého šetření prokázala, že v dohodě o přepravě plynu uzavřené už v roce 1975 si „rozdělili trh tak, aby si ve Francii a Německu vzájemně nekonkurovali. Komise každému z „hříšníků uložila pokutu 553 milionů eur. „Společnosti dohodou poškodily spotřebitele, neboť bránily větší cenové konkurenci a výběru dodavatelů na dvou největších trzích EU se zemním plynem, zdůvodnila tehdy verdikt komisařka Neelie Kroesová.
Obě firmy se proti uložené pokutě odvolaly k soudu první instance. Ten může verdikt komise anulovat celý, případně jeho části. Konečné slovo náleží Evropskému soudnímu dvoru v Lucembursku.
Boj proti kartelům je stále obtížnější. „Přizpůsobují se jako virus, který chceme zneškodnit. Firmy používají například šifrované e-maily nebo předplacené telefonní karty, říká Kroesová.
Kritikům, kteří jí vytýkají, že postihuje jenom špičku ledovce, odpovídá: „Máme pořád co dělat. Boj s kartely totiž nikdy nekončí, uvádí Kroesová v projevu zveřejněném na webových stránkách Evropské komise. Za dva roky 5,5 miliardy eur Ta od roku 2005 do konce letošního října rozhodovala přibližně třicet větších „kartelových případů. A jak vyplývá z jejích materiálů, vůči provinivším se firmám přitvrzuje.
Zatímco v letech 1995 – 1999 uložila komise pokuty v celkové výši 271 milionů eur, v období 2004 – 2005 jich bylo za více než miliardu eur a v letech 2007 – 2008 už dokonce za 5,5 miliardy eur. Hlavní důvod takového růstu? Experti komise se zaměřují na velké kartely s mezinárodní působností, které dosahují velmi vysokého obratu.
Největší postihy
1,38 miliardy eur Výrobcům autoskel (Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 – 2003. Udělena v listopadu 2008
1,1 miliardy eur Největší německé energetické firmě E. ON a francouzské GDF Suez za dělení trhů se zemním plynem. Udělena v červenci 2009.
992 milionů eur Pětici firem – ThyssenKrupp, Otis, Kone, Schindler a Mitsubishi Electric – za kartelové ujednání ve výrobě výtahů v letech 1995 – 2004. Udělena v únoru 2007.
Autor: Václav Lavička