Marie Bydžovská, EUROSKOP, 31. prosince 2010
Nastává období, kdy si navzájem přejeme do nového roku hodně štěstí. The Economist se na závěr „krizového roku 2010″ podíval na pojem štěstí očima ekonomů a politiků.
„Peníze nejsou všechno. To si patrně říká řada politiků a akademiků, kteří usilují o nahrazení všeobecně používaného měřítka výkonnosti ekonomiky pomocí hrubého domácího produktu (HDP) alternativními ukazateli štěstí a spokojenosti.
Boom ekonomie štěstí
Nejvíce pozornosti získal francouzský prezident Nicolas Sarkozy, když v roce 2009 navrhl vytvořit nový systém měření blahobytu států. Letos se přidal britský premiér David Cameron. Požádal Národní statistický úřad, aby změřil obecné blaho (general well-being) země, čímž chtěl zahájit plnění slibu, že jeho vláda se zaměří namísto na hrubý domácí produkt na obecné blaho.
Myšlenka hodnotit ekonomiku na základě růstu blahobytu občanů vypadá pěkně. A i ekonomové potvrzují, že růst hrubého domácího produktu nemusí znamenat růst blahobytu občanů. V 70. letech se proslavil profesor Easterlin, jenž tvrdil, že blahobyt (well-being) nezávisí na absolutní, ale na relativní výši příjmu. Jinými slovy lidé se necítí bídně, protože jsou chudí, ale protože jsou chudší než jejich sousedi. Podle těchto předpokladů by růst HDP celé země neovlivňoval pocit štěstí jejich obyvatel, protože chudí by stále byli relativně chudí ve srovnání s jejich okolím.
Jenže The Economist s odkazem na nejnovější ekonomické studie upozorňuje, že souvislost mezi hrubým domácím produktem země a štěstím jejích obyvatel existuje. Výzkum provedený Betsey Stevensovou a Justinem Wolfersem z University of Pennsylvania ukazuje, že obecně jsou obyvatelé bohatých zemí spokojenější. Nicméně dodávají, že neexistuje jednoduché pravidlo a obyvatelé dvou zemí se stejně vysokým HDP mohou vykazovat různou spokojenost, protože jistou úlohu hrají také kulturní faktory.
V dřívějším článku britský týdeník odkazoval na jinou zajímavou ekonomickou studii o štěstí. Ta dokazuje, že i když lidé vědí, co je učiní šťastnými a dokonce mají dostatek disciplíny toho dosáhnout, přesto se často rozhodnou o štěstí neusilovat. Trojice ekonomů z Cornellské university Daniel Benjamin, Ori Heffetz a Alex Rees-Jones položili stovkám respondentů dotazy typu: „Vydělávali byste raději 80 tisíc dolarů ročně a mohli byste spát 7 a půl hodiny denně, nebo byste dali přednost výdělku 140 tisíc dolarů ročně za předpokladu, že byste mohli spát pouze šest hodin denně?
Přibližně 70 procent dotázaných odpovědělo, že by byli šťastnější, kdyby vydělávali méně a měli více spánku. Podobně téměř dvě třetiny lidí by byli šťastnější s menším výdělkem a bydlištěm v blízkosti přátel než s vysokým výdělkem v městě plném neznámých lidí. A více než 40 procent lidí by bylo šťastnějších, kdyby platili dvojnásobný nájem a dojížděli do práce deset minut, než poloviční nájem a dojížděli čtyřicet pět minut.
Nicméně pokud se lidí zeptáte, co by si ve skutečnosti vybrali, obraz bude úplně jiný. 17 procent těch, kteří by byli šťastnější s delším spánkem a méně penězi dá stejně přednost vyššímu výdělku. 26 procent lidí, kteří by šťastnější byli při kratším dojíždění do práce, upřednostní delší dojíždění a vyšší plat. A 22 procent těch, kteří si více cení přátelství než peněz, by se stejně přestěhovalo za lepším výdělkem pryč od přátel.
Staří a šťastní
Aby čtenáři neměli pocit, že štěstí je vlastně jen o penězích, zařadil The Economist i jednu pozitivní zprávu. A to, že pocit štěstí překvapivě narůstá spolu s věkem. Respektivě křivka spokojenosti má tvar U. Tento fakt potvrdila studie ze 72 zemí světa profesora ekonomie z Dartmouth College Davida Blanchflowera.
Na začátku dospělosti jsou lidé podle studie poměrně spokojení. Ale spokojenost postupně klesá, až dosáhne dna v podobě krize středního věku. Různé země se liší pouze ve věku, kdy pomyslného dna dosáhneme. Zatímco Ukrajinci se cítí nejhůře v 62 letech, Švýcaři si chmurné období odbydou již ve 35. V průměru si lidé „nejsmutnější období prožijou mezi čtyřicítkou a padesátkou. Poté však překvapivě namísto aby pocit štěstí klesal, začne opět narůstat.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop