Euroskop, 6.9. 2013
V litevském Vilniusu se ve čtvrtek a pátek konalo neformální setkání ministrů obrany členských států EU.
Rozhodně bylo o čem si povídat. Mítink ministrů se nesl v duchu příprav na prosincové jednání Evropské rady, kde se mají probrat zásadní otázky dalšího směřování společné evropské bezpečnostní politiky. Byly zmíněny i aktuální bezpečností záležitosti. Za ČR se jednání zúčastnil ministr obrany Vlastimil Picek.
Užší obrannou spolupráci v rámci Evropské unie navrhují zejména Španělsko, Portugalsko a Itálie. Zemím jde zejména a tzv. „pooling and sharing“, tedy o sdílení obranných schopností mezi členskými státy. Podle serveru euractiv.com 28 členských států EU utrácí za obranu více, než Rusko, Čína a Japonsko dohromady. Zatímco evropské země však obranné rozpočety škrtají, zmíněné země ho výrazně navyšují. Sdílení vojenských schopností a kapacit mezi členskými státy Evropské unie by podle některých pomohlo i přes nezbytné škrty zachovat vysokou úroveň obranyschopnosti a společných obranných schopností tím, že by se každá země specializovala na určitý aspekt obrany. Zjednodušeně řečeno, zatímco všechny země by měly určité základní jednotky, bez nichž se žádná armáda neobejde, každá by zároveň měla specialisty, jež by se zaměřovali na nějakou vysoce specifickou oblast obrany – na tuto oblast by se ideálně ostatní členské státy díky sdílení schopností nemuseli zaměřovat a ušetřili by tak výrazné množství prostředků.
Neformální setkání ministrů obrany států EU ve Vilniusu. Nalevo předseda Vojenského výboru EU generál Patrick de Rousiers, dále Generální sekretář NATO Anders Fogh Rasmussen a Vysoká komisařka EU Catherine Ashtonová. Foto: Alfredas Pliadis, eu2013.lt.
Podobný společný postup již dříve tento týden navrhnul i generální tajemník NATO Ander F. Rasmussen, který se setkání také zúčastnil. A celkem pochopitelně – ani Severoatlantická aliance nemá zájem na tom, aby docházelo k duplikaci vojenských schopností mezi členskými státy Evropské unie (z nichž spousta je mimo jiné i v NATO) v době rozpočtových škrtů. Mimo jiné může i docházet ke zbytečné duplikaci schopností mezi samotnou EU a NATO – například v případě bojových skupin EU, které se vůbec netají tím, že jsou jakýmsi evropským ekvivalentem NATO Response Force.
Koncept sdílení obranných schopností je bezpochyby atraktivní v době škrtů, nicméně i tak může narazit. Zatímco je jistě výhodný pro menší země a pro krizí zmítané Španělsko, Portugalsko a Itálii, nemusí se jevit jako ideální pro ostatní země. Velké členské země, vydávající na obranu mnohem vyšší prostředky, by mohli koncept sdílení vojenských schopností brát jako ztrátu vlastní obranyschopnosti a závislost na unijních strukturách tak vnímat značně negativně. Stejně tak by některé země mohli chtít raději vsadit na užší spolupráci s NATO, než s „byrokratickou a vždy rozhádanou EU“, a z užší obranné spolupráce s EU se vyvázat. Pozice členských států se v příštích týdnech začnou před nadcházejícím jednáním Evropské rady čím dál více odhalovat.
Na setkání zazněli i komentáře k současnému dění ve světě. Ministři se prý shodli, že důkazy nasvědčují tomu, že při nedávném masakru blízko Damašku použil chemické zbraně syrský prezident Bašár Asád. Vysoce postavený zdroj uvedl pro server ahramonline, že největšími podporovateli vojenské intervence proti režimu Bašára Asada byla Francie a Dánsko. Itálie a Španělsko se podle anonymního zdroje naopak k intervenci stavěly skepticky.
Šéfka unijní diplomacie baronka Cathrine Ashtonová se také vyjádřila k problematice íránského jaderného programu. Prý doufá, že se jí ještě tento měsíc na setkání OSN podaří s jejím íránským protějškem Mohammadem Zarífem dohodnout na datu dalších rozhovorů s Íránem.
Autor: Euroskop