Evropská komise navrhuje opatření proti extremismu


Lucie Priknerová, Euroskop, 22.1. 2013

Od 11. září 2001 EU přišla s 240 protiteroristickými nástroji (z toho 88 právně závaznými). Podle EUobserveru teď Evropská komise kvůli aktuální situaci přichází s dalšími. Na jejich uvedení v život by mělo jít až 20 milionů eur.

Komise vysvětluje, že nové návrhy představila, protože řeší problém, který se objevil mj. v souvislosti s válkou v Sýrii a konflikty v Somálsku nebo Súdánu. Tím jsou bojové výpravy mnoha občanů EU do těchto zemí zasažených konflikty. V nich se pak tito lidé radikalizují a jejich návrat do EU znamená potíže pro evropské země. Komisařka pro vnitřní bezpečnost Cecilia Malströmová pro Voice of America poukázala na případ Francie, odkud odešlo cca 700 lidí, aby bojovalo v Sýrii. Celkově pak do oblastí konfliktů mělo jet více než 1200 občanů EU.

Dalším problémem, na který Komise, upozornila, je nárůst extremistických stran. Komisařka se obává jak islámských radikálů a pravicových extremistů, tak levicových extremistů a anarchistů. Malströmová pro BBC připomněla případ z loňského roku, kdy člen řeckého neonacistického Zlatého úsvitu zavraždil rappera Pablose Fyssase nebo útoky neonacistů proti maďarským Romům.

Komise považuje za důležitou práci s informacemi o extremistických trendech a náladách. Především chce posílit získávání poznatků o nových hrozbách. Pro tento účel by se EU měla zaměřit na výzkum, nově by mělo vzniknout Evropské vědomostní centrum, které by koordinovalo preventivní činnosti a využívání poznatků z výzkumu, tak setkávání různých regionálních i národních odborníků. Dále se Komise zabývá tím, jak dostat do širšího povědomí kritického ducha k různým extremistickým proudům. Toto téma není pro bezpečnostní strategie neznámé např. Ministerstvo školství Velké Británie k tématu vzdělávání a extremismu v roce 2011 vypracovalo studii, která kromě posílení znalostí jiných kultur a porozumění u žáků navrhuje povzbuzovat jejich kritické myšlení a vytvářet bezpečný prostor pro diskuzi. Británie tím potvrzuje důležitost národních plánů, jejichž nezbytnost Komise v nově vytvořeném plánu také zdůrazňuje.

Nová média a extremismus

Evropská komise si ve svém novém plánu všímá zejména možností, které do rukou extrémistů dal internet a nová média. Proti nim chce bojovat tak, že má za cíl lépe dešifrovat výhružky radikálů. Výzvy a zprávy tohoto typu šířené prostřednictvím nových technologií pak zasahují především určitou skupinu obyvatelstva. Analytik Matthew Goodwin si ve své zprávě pro think-tank Chatham House z roku 2011 všímá zejména úspěchu extremismu mezi mladými. Podle Goodwina 37 procent podpory Národní fronty Marine Le Penové pochází od lidí mladších 35 let. „Mnoha populistickým stranám chybí peníze a konzistentně aktivní lidské zdroje, ale jejich webové stránky patří k těm nejinovativnějším, uvádí Goodwin. Dále dodává, že prostředky, které to které hnutí má, potom putují do organizace tradičních kontaktních kampaní. Snaha eliminovat online hrozby je také předmětem analýzy politických špiček. David Cameron v roce 2013 přišel s tím, že nejlepší zbraní proti extremistickým hnutím na internetu by byla blokace jejich stránek.

Strategie exitu aneb cesta z kruhu extremismu

Evropská komise chce také posílit tzv. exitové strategie, které podporuje radikály v tom, aby vystoupili z extremistických hnutí. V tom se angažuje EU zřízená Síť povědomí o radikalizaci (RAN). Práce s bývalými příslušníky problematických organizací není v západním světě ničím novým. V roce 2012 vzniklo celosvětové hnutí Síť proti násilnému extremismu, která sdružuje nejen je, ale také byznysmeny, politiky a aktivisty. Projekt vznikl za podpory společnosti Google.

Přechod radikálů na druhou stranu barikády, kterou chce Komise podpořit, není jen utopickou vizí, ovšem pokud se děje na vysoké úrovni může vyvolat pořádný mediální rozruch. To ukazuje případ Tommyho Robinsona, který se rozhodl vystoupit z Anglické obranné ligy (EDL) – hnutí, jehož je spoluzakladatelem. Vzhledem k tomu, že Robinson je známý představitel britské extremistické scény, Goodwin pro BBC řekl:“…má to spíš co dělat se snahou získat publicitu než s upřímnou konverzí k demokratickým ideám.“ Udržování mainstreamového pohledu, který by udržoval extremismus mimo mantinely politicky přijatelných norem, tak bude i do budoucna velmi obtížné.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality