Experti: Německo má zrušit podporu zelené energie


Petr Zenkner, Euroskop, 27.2. 2014

Reforma obnovitelných zdrojů energie v Německu? Expertní Komise pro vývoj a inovace navrhuje místo reformy systém zrušit. Podle komise je celý německý systém podpory zelené energie od základů chybný. Jde ale pouze o doporučení.

Zákon, který garantuje producentům energie z obnovitelných zdrojů výkupní ceny vysoko nad tržními cenami, není podle expertů z hlediska nákladů efektivním nástrojem snižování emisí skleníkových plynů. Navíc prý ani žádným měřitelným způsobem nepodporuje inovace. „Vzhledem k oběma těmto zjištěním neexistuje žádný důvod, aby zákon o obnovitelných zdrojích energie zůstával v platnosti,“ sdělila komise.

Změny v zákoně do dubna

Německá podpora zelené energii podle expertů zatížila odvětví jen loni dodatečnými 22 miliardami eur, konstatovali experti. Podle nich se přitom dopad zelené energie na ochranu klimatu velmi přeceňuje. „Zákon o obnovitelných zdrojích nezajišťuje žádnou dodatečnou ochranu klimatu, jen ji výrazně zdražuje,“ uvedla komise.

Německý ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel nyní dokončuje změny zákona o obnovitelných zdrojích a jeho návrh má předložit vládě v dubnu. Gabriel plánuje snížit subvence až o třetinu a chce omezit výjimky a slevy pro průmyslové firmy z placení zelené přirážky, včetně těch firem, které si energii vyrábějí samy.

Podle expertů je zvláště silným argumentem proti zákonu jeho nulový až záporný dopad na technologické inovace. Garantované ceny nemotivují firmy k výzkumu a vývoji, ale k co největšímu využití zastaralých „zelených“ technologií, jejichž náklady díky levnému dovozu z Číny prudce klesly. To podle komise může dokonce vytvářet bariéry proti nástupu nových, efektivnějších technologií.

BASF omezuje investice

Evropští průmyslníci dlouhodobě stěžují na vysoké ceny energií v Evropě, hlavně v porovnání s USA. Například šéf chemické skupiny BASF Kurt Bock, který patří k významným kritikům evropské klimatické a energetické politiky, pro Financial Times uvedl, že opatření na podporu obnovitelných zdrojů jsou neefektivním mrháním zdroji, jež zvyšuje náklady pro průmysl a vede ke ztrátám pracovních příležitostí.

Německý chemický koncern chce v příštích letech většinu svých kapitálových investic poprvé směřovat mimo Evropu. Kromě cen energií je pro BASF důvodem pro změnu strategie i dlouhodobě slábnoucí evropský trh. Neznamená to ani, že německý koncern v Evropě žádné investice neuskuteční. Z plánovaných kapitálových investic 20,2 miliardy eur však do Evropy půjde jen 49 procent. V předchozí „pětiletce“ to byly dvě třetiny rozpočtu BASF na kapitálové investice, včetně akvizic.

Evropská diskuse a návrhy

Evropská komise 22. ledna 2014 představila formou sdělení rámec politiky ochrany klimatu a energetiky na období 2020–30. K hlavním bodům návrhu patří cíl redukce emisí skleníkových plynů o 40 procent pod úroveň roku 1990 a závazný celoevropský cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 27 procent. Aktuálně pro Českou republiku platí závazek 13,5 procenta obnovitelných zdrojů do roku 2020. Podle lednového monitoringu legislativy EU pro Euroskop ale zvýšení nepočítá se závaznými hodnotami pro jednotlivé členské státy a ponechává jim značnou flexibilitu.

Evropský parlament prosazuje ještě vyšší cíl 30 procent. Podle europoslance Pavla Poce jde spíše o rozumnou vyjednávací pozici Evropského parlamentu než něco jiného, protože usnesení nemá legislativně závazný charakter.

Návrh Komise vychází ze zelené knihy zveřejněné v březnu 2013 a reaguje na podněty sociálních partnerů vznesené v rámci veřejné konzultace ukončené v červenci 2013. Podle plánů Komise by se EU měla zavázat k jednostrannému snížení emisí CO2 o 40 procent před celosvětovou klimatickou konferencí, jež se bude konat v Paříži v roce 2015.

Návrh Komise předpokládá i zrušení subvencí vyspělých energetických technologií včetně obnovitelných zdrojů v letech 2020–2030 s cílem snížit cenu energií pro koncové spotřebitele, kteří v současnosti nesou náklady režimu podpory. Finanční podpora by však měla být zaručena pro vyvíjející se nákladově vysoce efektivní technologie.

Český pohled

Budoucí energetická politika EU je velmi důležitá pro Českou republiku, kde je průmysl důležitou částí hospodářství. V Česku se na HDP zpracovatelský průmysl podílí 25 procenty, průmysl jako celek 32 procenty.

„Nemůžeme připustit, aby odešly poslední zbytky průmyslu a zaměstnavatelů, kteří pomáhají Evropě vypořádat se s nezaměstnaností,“ řekl při nedávné návštěvě Slovenska premiér Bohuslav Sobotka. Šéf české vlády považuje energetiku a udržení sociálních a ekologických standardů za hlavní výzvu Unie v budoucnosti. Podle Sobotky budoucí energetická politika nerozhodne jen o konkurenceschopnosti, ale zda Česká republika nebo Slovensko zůstanou průmyslovými státy.

Při únorové návštěvě Bruselu řekli premiér Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu Jan Mládek, že Česká republika bude v nadcházející diskusi o evropské klimatické politice prosazovat jen jeden závazný cíl snižování emisí skleníkových plynů.

Ministři průmyslu v únoru na Radě pro konkurenceschopnost diskutovali, jak před Evropskou radou smysluplně propojit dva evropské cíle – klimatický balíček a zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu i zvýšení jeho podílu na evropském HDP na 20 procent.

K obnovitelným zdrojům byl při středeční návštěvě Evropského parlamentu kritický český prezident Miloš Zeman. „Kdyby Evropská unie začala poněkud snižovat svoje odhady podílu obnovitelných zdrojů na energetické bilanci EU, tak bych to s nadšením uvítal,“ řekl Zeman ve Štrasburku. Podle prezidenta by se měl podíl obnovitelných zdrojů řídit přírodními podmínkami daného státu.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality