Marie Bydžovská, Euroskop, 19.3. 2014
Předsedové vlád a prezidenti EU mají na zítřejším pravidelném březnovém setkání diskutovat o průmyslové a klimatické politice a naplňování tzv. evropského semestru. EUROSKOP bude průběžně pokrývat projednávaná témata. Jako první si přečtěte o nejdéle připravovaném bodu agendy – energeticko-klimatickém rámci do roku 2030.
Klimaticko-energetický rámec pro období do roku 2030 je téma, které se dotýká celé řady agend. Vztahuje se k cenám energií, konkurenceschopnosti a zeleným ambicím Evropy v globálním světě. Bude to v Bruselu důležité téma celého roku 2014,“ nastínil téma pro Euroskop zástupce vedoucího Stálého zastoupení při EU Jakub Dürr.
Není divu, že se o balíček, který Komise představila na začátku roku, vedou v Evropě velké boje. Nejedná se jen o hypotetická čísla. Rozdíly v řádu procent mohou znamenat velké dodatečné výdaje pro spotřebitele a členské státy EU, včetně ČR.
Hlavní body klimaticko-energetického balíčku navrženého Komisí |
|
ČR chce jen jeden cíl – snížení emisí CO2
Premiér Bohuslav Sobotka na středečním zasedání sněmovního evropského výboru řekl, že ČR je proti tomu, aby EU stanovila jednotný závazný cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie. Pokud cíl stanoven bude, Česko bude podle premiéra žádat, aby členské země měly možnost zvolit tempo, jakým se k němu budou přibližovat.
Současný podíl obnovitelných zdrojů v Česku je kolem 12 procent, nárůst na navrhovaných 27 procent do roku 2030 se jeví příliš velký, upozornil Sobotka. Naopak cíl snížení emisí oxidu uhličitého o 35 až 40 procent by byl pro Českou republiku únosný, dodal.
Poklesu emisí CO2 lze dosáhnout i zvýšením podílu jaderné energetiky, jak poznamenal pro novináře v Bruselu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. I v tomto případě Praha podle jeho slov dává přednost méně ambicióznímu cíli snížení o 35 procent oproti roku 1990.
Podle Mládka zítřejší summit diskusi o problému teprve odstartuje. „Je předpoklad, že to nebude rychle rozhodnuto. Spíš to vypadá na prosinec,“ míní ministr. Problémy s nynější podobou návrhu Komise má například také Polsko.
Průmysl varuje před únikem investic
Velmi negativně se k návrhům Komise staví konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, která zaslala předsedovi Evropské komise José M. Barrosovi dopis, ve kterém uznává, že je v Evropě naléhavě potřebné nové nastavení energetické a klimatické politiky. Varuje však, že jednostranné ambiciózní cíle snižování emisí znevýhodní evropské podniky v mezinárodní konkurenci.
„EU by měla upustit od stanovení tří cílů, které se překrývají (snížení emisí, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti) a namísto toho určit jediný cíl, a to redukci emisí CO2. Tři překrývající se úkoly se navzájem neposilují, ale naopak způsobují neefektivnost a vedou k přílišné byrokratické zátěži a nárůstu cen energií,“ stojí v prohlášení.
Průmyslové ceny elektřiny v evropských zemích OECD mezi roky 2005 a 2012 narostly o 37 procent, zatímco v USA ve stejném období klesly o čtyři procenta, zdůrazňuje BUSINESSEUROPE.
Zvláště tíživý problém představuje nárůst cen energií pro středo-a východoevropské státy s vysokým podílem průmyslu, mezi které patří i ČR. Průmyslové svazy těchto zemí (ČR, Chorvatska, Maďarska, Slovenska, Slovinska a Rakouska) zaslaly upozornění Komisaři pro energetiku Güntheru Oettingerovi. V něm poukazují na „únik investic z Evropy“. Nové investice do energeticky intenzivních sektorů totiž směřují stále více mimo starý kontinent. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury tento průmyslový obor v EU ztratí do roku 2035 deset procent ze svého podílu na globálním trhu.
Ekologové a europarlament chtějí vyšší ambice
Opačný postoj zastávají ekologické organizace. „Dokument (klimaticko-energetický balíček) obsahuje zcela nedostatečný cíl pro emise skleníkových plynů a velmi nízký cíl pro obnovitelné zdroje,“ sdělily v tiskové zprávě Klimatická koalice, Hnutí DUHA a Greenpeace. „Návrh Komise není v souladu ani s doporučením vědců, ani s jejími vlastními staršími dokumenty. Pokud Evropa myslí svůj závazek omezit oteplení planety pod dva stupně Celsia vážně, musí emisní cíl navýšit na minimálně 55 procent,“ řekla Barbora Urbanová z Klimatické koalice.
Také Evropský parlament schválil rezoluci, v níž volá po přísnějších klimaticko-energetických cílech. Požaduje zvýšení závazného celoevropského cíle podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 30 procent spolu se závaznými cíli pro jednotlivé členské státy. Jako krátkozrakou vnímá absenci opatření na podporu energetické účinnosti, kterou vnímá jako hlavní nástroj pro dosažení zbylých závazků. Požaduje, aby byl stanoven cíl, který bude požadovat její zvýšení o 40 procent.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop